Ceratizit AMPER 2019

Norští vědci upozorňují na možné stinné stránky elektromobility

I když jsme elektromobily zvyklí vnímat jako pozitivní přínos pro životní prostředí, nemusí tomu tak být vždy. Zpráva, která přišla překvapivě ze Skandinávie, která je proslulá svým ekologickým cítěním, konstatuje, že elektromobily zřejmě znečišťují ovzduší víc než spalovací motory, které jsou jejich obvykle odsuzovanými rivaly.

 

Norská Vědecká a technologická univerzita provedla analýzu dopadu produkce elektromobilů na životní prostředí a došla k závěru, že auta na elektrický pohon znečišťují ovzduší víc než vozidla se spalovacími motory, a že při výrobě elektromobilů vzniká víc toxického odpadu než v případě tradičních benzínových a dieselových aut. Zpráva, uveřejněná v časopise Journal of Industrial Ecology ze 4. října letošního roku, tak přináší výrazně jiný pohled na elektromobilitu, než jaký obvykle servírují média.
Rozhodující je komplexní pohled
Vědci nebrali v úvahu jen samotný provoz automobilů, ale míru zátěže, kterou způsobují po celý svůj životní cyklus od výroby přes používání až po likvidaci. Expertní tým složený z vědců a studentů se zaměřil nejen na lokální bezemisnost, s níž propagátoři elektromobility obvykle operují, ale na elektromobily jako celek - na ekologii výroby a recyklace vozu a srovnání celého životního cyklu tradičních a elektrických automobilů. Studie upozorňuje, že akumulátorová sada, která se dnes v elektromobilech používá, je v rámci výroby výrazně náročnější a ekologický dopad na životní prostředí je výrazně větší, než u klasického vozu – např. při výrobě se spotřebuje a znečistí mnohem víc vody a navíc je tu možnost výrazného ohrožení vod při špatném skladování apod. Výroba elektromotorů a akumulátorů vyžaduje použití značného množství toxických minerálů jako nikl, měď či hliník, které způsobují okyselování atmosféry. „Přesto, že elektromotory mají nulové přímé emise zplodin za provozu, jejich výroba je škodlivější nebo přinejmenším stejně škodlivá jako výroba moderních vozů se spalovacími motory. To se týká například jevů jako kyselý déšť, smog, drancování fosilních a minerálních zásob i toxických vlivů na člověka a na ekosystém,“ uvedl profesor Anders Hammer Stromman, jenž se na studii podílel. „Výrobní fáze elektromobilů se ukázala jako podstatně náročnější z hlediska životního prostředí. Je tam zhruba dvakrát větší potenciál vlivu na změnu klimatu než u tradičních aut,“ uvedl. Z tohoto úhlu pohledu by tedy výroba elektromobilů přispívala ke globálnímu oteplování asi dvakrát více než výroba konvenčních automobilů se spalovacím motorem.
Studie rovněž upozorňuje, že také při posuzování vlivu nabíjení akumulátorů v elektromobilech je důležité, z jakého zdroje elektřina pochází. Pokud je vyrobená spalováním uhlí, nebo spalováním těžkých olejů, je ekologický přínos elektromobilů nulový.
Autoři analýzy spočítali, že automobil s dieselovým motorem s životností 200 000 km je proti elektromobilu, u něhož je nutné v době jeho životního cyklu vyměnit baterie, k životnímu prostředí šetrnější.
Za dobu, po kterou se elektromobily vyrábějí, už podle norských výzkumníků stačily napáchat v atmosféře značné škody. Pokud by elektřina do jejich akumulátorů byla získávána výhradně ze zdrojů nezatěžujících ovzduší emisemi CO2, mohla by auta na elektrický pohon v průběhu následujících let znamenat výraznou redukci skleníkových plynů. Ovšem v oblastech, kde je elektřina získávána především z fosilních zdrojů (což představuje většinu současné energetické infrastruktury), nepřinášejí elektromobily žádný pozitivní efekt, spíš naopak. A vědci varují, že propagovat elektromobily v místech, kde je hlavním zdrojem elektřiny spalování uhlí nebo nafty, je v podstatě kontraproduktivní. Elektromobily mohou pomoci s tím, že škodlivé látky budou emitovány u elektráren a ne v ulicích měst, globálně ale emise nesnižují, konstatuje studie.
Výhodné jen tam, kde energie vzniká z čistých zdrojů
Nicméně autoři studie elektromobily jako takové nezavrhují, a přes zmiňovaná negativní hodnocení některých aspektů jejich výroby a provozu zpráva konstatuje, že v některých případech mohou být elektromobily smysluplným řešením.
Jde konkrétně o případ Evropy, kde se elektřina produkuje mnoha různými způsoby, a kde mají elektromobily potenciál být ekologicky výhodnější než benzínová a naftová auta. „Současný mix výroby elektřiny v Evropě zaručuje, že takto nabíjené elektromobily mohou znamenat 10 až 24% snížení vlivu na globální změnu klimatu oproti tradičním vozům,“ tvrdí profesor Anders Hammer Stromman. Jeho slova potvrdil v komentáři studie pro BBC i ředitel koncernu Daimler Dieter Zetche, který s odvoláním na obdobné studie provedené zmíněnou automobilkou uvedl, že vozidlo poháněné elektrickým akumulátorem nabitým ze současné elektrické sítě v Evropě vychází v porovnání s dieselem zhruba o 10 % šetrnější.
Varování, že elektromobily nejsou tak ideálně čistým řešením není úplnou novinkou. Už před třemi lety upozorňovala na tyto aspekty např. organizace Greenpeace, která některé modely elektromobilů (konkrétně elektrické verze vozů Mini a Smart) na základě porovnání parametrů jejich životního cyklu označila přímo jako „ekologická prasátka“, nicméně díky kontroverzní pověsti Greenpeace se její zprávě příliš pozornosti nedostalo. Obdobné srovnání provedli také v Číně, kde byly výsledky výzkumu publikovány na jaře letošního roku. Studie norských vědců už ovšem dodává této problematice punc serióznosti a důvěryhodnosti, takže představuje rozhodně přinejmenším podnět k zamyšlení.
 

 
Publikováno: 5. 1. 2013 | Počet zobrazení: 2115 článek mě zaujal 298
Zaujal Vás tento článek?
Ano