Eurozónu letos čeká propad, EU stagnace
Hospodářství eurozóny letos čeká propad o 0,3 %, zatímco ekonomika celé unie bude stagnovat, uvádí Evropská komise ve své nejnovější makroekonomické prognóze. V příštím roce by ale hrubý domácí produkt měl opět začít růst - v eurozóně o 1 % a v EU o 1,3 %.
„Oživení je v dohledu, ale ekonomická situace zůstává stále křehká,“ uvedl eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn s tím, že mezi jednotlivými evropskými státy existují velmi výrazné rozdíly. Výsledky hospodářství EU i eurozóny táhnou dolů hlavně Řecko (kde komise letos očekává propad ekonomiky o 4,7 %), a další země jižní ekonomiky, které nyní bojují s recesí. Španělsko, které je nyní kvůli svým potížím pod drobnohledem politiků i expertů v obavách, aby se nestalo další obětí dluhové krize, podle komise čeká letos propad ekonomiky o 1,8 %. Portugalsku Brusel předpovídá pokles o 3,3 %, Kypru 0,8 %, Itálii o 1,4 %.
S hospodářským poklesem se ale podle prognóz EK budou potýkat i další země. Např. Nizozemsko, kde Brusel očekává pokles (-0,9 %), Slovinsko (-1,4 %) a také jednu z nečlenských zemí eurozóny - Maďarsko (-0,3 %).
Česko čeká podle EK stagnace, ministerstvo vidí mírný růst
Česká ekonomika by měla letos stagnovat, což je mezi 10 státy EU, které nejsou součástí eurozóny, druhý nejhorší výsledek právě po Maďarsku. Evropská komise potvrdila svůj únorový předběžný odhad, podle něhož se české hospodářství vrátí k růstu v příštím roce, kdy by mělo posílit o 1,5 % HDP.
Brusel se tak ve své prognóze neshoduje s údaji českého ministerstva financí, které podle dubnového výhledu počítá pro letošek s mírným růstem ekonomiky (o 0,2 %) a odhad vývoje hospodářství v dubnu zhoršilo z lednových 1,6 na 1,3 %, zatímco EK je o něco pesimističtější ve výhledu pro letošek, ale naopak pro příští rok odhad proti únoru zlepšila z 1,3 na 1,5 %.
„Slabá domácí poptávka a pomalý růst exportního trhu budou pravděpodobně tvarovat ekonomické prostředí (v ČR) v roce 2012. Kvůli křehkosti poptávky a tlakům, jimž čelí některé nadnárodní společnosti v jejich domovských trzích, budou firmy i nadále opatrné na investice,“ uvádí se v prognóze EK.
Spojeni s osudem eurozóny
Výkon české ekonomiky závisí do značné míry na tom, jak se bude dařit zemím eurozóny, která je hlavním odbytištěm české silně proexportně orientované ekonomiky. Pro unijní země platící eurem očekává EK zatím hospodářský propad 0,3 %, v celé EU by měla ekonomika stejně jako v ČR stagnovat.
Inflaci pro letošek komise v Česku vidí na 3,3 % proti 2,1 % v loňském roce a očekává také vzestup míry nezaměstnanosti (která podle metodiky EU stoupne z loňských 6,7 na letošních 7,2 %, na nichž by se měla udržet i v příštím roce 2013. Schodek veřejných rozpočtů by měl letos podle EK klesnout z loňských 3,1 % HDP na 2,9 %, a v roce 2013 by mělo následovat další snížení na 2,6 %.
Rozpočtové odhady závisí ale na vývoji dvou hlavních rizik, uvedla EK. Jedním z klíčových faktorů je spolufinancování projektů z evropských fondů - platby z fondů byly dočasně zmraženy kvůli problémům, takže nelze vyloučit, že některé už běžící projekty budou muset být financovány jen z národních zdrojů. Druhý rizikový faktor představují v ČR podle bruselských analytiků dopady případného majetkového vyrovnání s církvemi.
Analytici hlásí konec recese
Podle odhadů analytiků se česká ekonomika v prvním čtvrtletí už zřejmě dostala z recese. Podle většiny ekonomů totiž v prvním čtvrtletí ekonomika ve srovnání s předchozím čtvrtletím stagnovala nebo mírně rostla, přičemž za recesi se považuje, když dvě čtvrtletí po sobě výkon ekonomiky klesá. Také v meziročním srovnání podle většiny odhadů ekonomika rovněž mírně stoupla, a to o 0,1 až 0,2 %. Podle Českého statistického úřadu mezičtvrtletně hrubý domácí produkt ve třetím i čtvrtém čtvrtletí 2011 klesl o 0,1 %.
„Předpokládám, že ekonomika stále balancuje na hranici recese. Nad vodou ji drží exportně orientovaný průmysl, zatímco stavebnictví a služby zůstávají i nadále v útlumu,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Ekonomika podle něj nemůže spoléhat na domácí poptávku, kterou brzdí reálný propad příjmů domácností a obavy z dalšího vývoje, investiční aktivita není nijak výrazná poté, co veřejný sektor omezil investiční projekty a firmy s investicemi raději vyčkávají.
„Očekáváme, že HDP se v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně zvýši o 0,1 %,“ uvedl analytik Komerční banky Jiří Škop. I analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek zastává názor, že HDP se v prvním čtvrtletí obrátil do meziročního růstu, ovšem upozorňuje, že růst HDP byl do značné míry důsledkem přestupného roku, který znamenal zvýšení spotřeby.
Mírný růst o 0,2 % mezičtvrtletně a o 0,3 % meziročně předpokládá díky vývoji exportu i analytik Raiffeisenbank Michal Brožka, zatímco jeho kolega z Next Finance Vladimír Pikora naopak očekává mezičtvrtletní i meziroční mírný pokles ekonomiky. Konstatuje, že statistiky přinášejí za první kvartál velmi rozporuplnou informaci: Na jednu stranu „zadrhávající“ průmysl a slabá domácí poptávka, na druhou stranu čisté exporty stoupají strmě nahoru a jsou skoro dvojnásobné než ve stejném období loňského roku. /čtk/
608
