Olkiluoto soutěží s Temelínem
Startují prakticky současně. Kdo vyhraje? Začnou vyrábět elektřinu dřív nové bloky v české jaderné elektrárně Temelín, anebo má lepší šance čtvrtý reaktor ve finském Olkiluotu?
V obou zemích jsou vláda i veřejnost zajedno v tom, že jaderná energetika představuje spolehlivý a ekologický zdroj relativně levné elektřiny, a proto je potřeba ji rozvíjet. Česko je ale v poněkud složitější situaci – zejména proto, že dva jeho sousedé, Rakousko a Německo, se jaderné energetiky vzdali a svou protijadernou politiku se snaží exportovat. A v tomto případě je finský příklad pro ČR mj. zajímavým spojencem - ekologické aspekty, kterými zdůvodňují svou protijadernou politiku zejména Rakušané, dostávají totiž v případě severského projektu vážné trhliny - právě Finsko patří mezi země, kde ekologie stojí na vysokém stupni priorit, a přesto se rozhodlo pro jadernou energetiku.
Dalším silným důvodem, proč Česko i Finsko připravují stavbu dalších bloků, je snaha o omezení energetické závislosti a z toho plynoucí posílení suverenity i bezpečnosti. Na konci desetiletí má ve Finsku běžet celkem 7 jaderných bloků ve třech elektrárnách Loviisa, Olkiluoto a Hainikivi. Instalovaný výkon se oproti dnešku téměř ztrojnásobí na zhruba 8000 MW. Atomové bloky budou vyrábět přes polovinu finské elektřiny. Na stejný podíl atomové elektřiny se chce dostat i ČR v roce 2025 po dokončení nových temelínských bloků.
Společným rysem obou investičních záměrů je i zájem dodavatelů. Potvrzuje, že na spočítání zemí schopných za rozumnou cenu a s maximálními garancemi spolehlivosti a bezpečnosti vyrobit atomovou elektrárnu, stačí prsty jedné ruky. Poté, co v důsledku transformačních a privatizačních chyb 90. let z této elitní společnosti vypadl československý strojírenský průmysl, opouští skupinu výrobců jaderné technologie i Siemens a další německé firmy. Zůstávají v ní a svou světovou pozici naopak posilují společnosti z USA, Ruska, Francie, Japonska a Jižní Koreje.
O temelínskou zakázku se usilují francouzská Areva s reaktorem EPR, americký Westinghouse s reaktorem AP-1000 a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropres s reaktorem MIR (VVER-1200).
Potenciálními uchazeči o finskou zakázku jsou podle nukleární agentury NucNet francouzská Areva (EPR), jihokorejská Hydro & Nuclear Power s APR-1400 a japonský Mitsubishi s pokročilým reaktorem APWR, což jsou všechno tlakovodní reaktory, a dva dodavatelé varných reaktorů: americko-japonský GE Hitachi s hospodárnějším ESBWR a japonská Toshiba s pokročilým reaktorem ABWR.
Finsko v současnosti dováží (především z Ruska) plných 11 % z celkových 87,7 TWh domácí spotřeby elektřiny. Po rozšíření jaderných zdrojů bude především z klimatických a ekonomických důvodů postupně odstavovat uhelné bloky (ty tvoří 20 % jeho současné výroby). Současným masivním rozvojem atomové energetiky se země s velkým předstihem připravuje na ukončení provozu čtyř nejstarších reaktorů v Olkiluotu a Loviise postavených koncem 70. let minulého století, které dnes dodávají veškerou finskou jadernou elektřinu.
690
