Jezdí po silnicích už více než jeden a půl století

První vozy poháněné elektromotory a napájené akumulátory se objevily v Holandsku a v Itálii ve 2. polovině 30. let 19. století. Zajímavé je, že jejich předchůdcem, který naznačil možnosti pohonu díky elektrické energii z akumulátorů byla loď - tam se totiž elektrický pohon objevil nejdříve. Šlo o první akumulátorovou loď na světě, kterou roku 1834 předvedl v Petrohradě na řece Něvě německý fyzik Moritz Hermann von Jacobi. Úplně první skutečný elektromobil (jeho autorem byl profesor Sibrandus Stratingh z nizozemského Groningenu) byl sestrojen už v roce 1835 - tedy desítky let před prvním automobilem se spalovacím motorem.
Elektromobily tak byly historicky první silniční motorová vozidla vůbec. Ve svých počátcích se ovšem podobaly spíše kočárům, z nichž často také konstrukčně vycházely. Ale pozoruhodné je, že už pár let po svém nástupu výkonově nijak příliš nezaostávaly za těmi dnešními, dokonce spíše naopak. V dobách, kdy byly spalovací motory ještě v plenkách si to už elektromobily svištěly rychlostí přesahující 100 km.h-1. Tento historický rychlostní milník překonal belgický Camille Jenatzy se svým elektromobilem Jamais Contente s aerodynamickou hliníkovou karoserií ve tvaru doutníku, už roku 1899. Elektromobil Torpédo KID dosáhl v roce 1902 dokonce rychlosti téměř 170 km.h-1.
A co víc - i svým dojezdem si historické elektromobily z počátku minulého století  nijak nezadaly s vozy, které představují současní inženýři jako hi-tech špičku. Elektromobily se dnes pyšní dojezdem v řádu desítek km, ty nejlepší ujedou na čistě elektrický pohon kolem 200, špičkový Tesla Roadster to dotáhl až na 500 km na jedno nabití. Rekordní dojezd tak dnes avizují spíše hybridní vozy využívající kombinaci běžného motoru a elektromotoru.
Jenže už roku 1908 dosahoval vůz Fritchle Model A Victoria na třítýdenní zkušební jízdě na jedno dobití vzdálenost v průměru 140 km (nejdelší ujetá vzdálenost činila 170 km). A to navíc na běžných silnicích v zimě, tedy v podmínkách, která jsou pro elektromobil nejhorší. Zdokumentován je i výkon vozu Detroit Electric, vyráběného na počátku minulého století, který ujel bez dobíjení 211 mil, tzn. 340 km.
Ani dnes moderní elektromobilita a dobíjecí stanice nejsou nic nového pod sluncem. Ve Vídni už v časech rakousko-uherské monarchie jezdily kočáry s elektrickým pohonem, které dobíjely své akumulátory ze zásuvek instalovaných na chodníku před proslulou Sachrovou cukrárnou.
Už před více než stoletím se objevily elektromobily i u nás. Stavbou elektromobilů se zabýval také „český Edison“ Ing. František Křižík - v roce 1895 představil svůj první elektromobil poháněný stejnosměrným elektromotorem o výkonu 3,6 kW, druhý realizovaný typ byl opatřen v každém zadním kole elektromotorem 2,2 kW. Třetí vůz jím postavený měl hybridní pohon pro prodloužení dojezdu. Škodovy závody vyrobily v době první světové války elektromobily pro Plzeňský pivovar.
V USA jezdilo na přelomu 18. a 19. století víc elektromobilů než vozů se spalovacím motorem a v roce 1900 bylo vyrobeno o třetinu více elektromobilů než automobilů - dokud nepřišel Henry Ford se svým modelem T a průmyslovou sériovou výrobou automobilů ve velkém. Ta srazila jejich ceny, jimž nemohly elektromobily konkurovat a v Texasu byla navíc objevena ropa, což razantně snížilo cenu benzínu. To na další století zavřelo dveře vývoji elektromobilů. Problém byl hlavně s bateriemi - olověné akumulátory, které se ostatně používaly v prakticky stejné podobě až donedávna, byly těžké, nepraktické a drahé. Nabízely poměrně malou kapacitu, což se samozřejmě projevovalo i v jejich výkonu, který neumožňoval - na rozdíl od spalovacích motorů, jež si mohly vozit zásoby paliva sebou, nějaký extrémně dlouhý dojezd.
Ostatně, kdo ví, jakou cestou by se vyvíjel rozvoj automobilismu, kdyby místo nástupu a vylepšení spalovacího motoru došlo k nějakému přelomovému vynálezu v konstrukci a technologii akumulátorů?



 

Publikováno: 5. 4. 2012 | Počet zobrazení: 3489 639