Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou

Cílem předmětné předlohy ve formě návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, je umožnit členským státům zavést vhodná opatření na podporu ekonomiky v návaznosti na sdělení Komise.
Dočasný rámec umožňuje mj. zavedení finančních nástrojů k podpoře likvidity ve formě dotovaných státních záruk na investiční úvěry nebo na úvěry na pracovní kapitál s cílem zajistit, aby banky i nadále poskytovaly úvěry všem společnostem postiženým současnou krizí. Dočasný rámec platí do 31. prosince 2022, přičemž některá jeho opatření mohou být realizována až do 30. června 2023. Před tímto datem Evropská komise vyhodnotí jeho účinnost a případně rozhodne o jeho prodloužení platnosti i pro následující období.

Úprava záruk podle Dočasného rámce EU
Dočasný rámec mj. připouští podporu likvidity podniků ve formě veřejných úvěrových záruk. Komise bude takovouto státní podporu ve formě veřejných záruk považovat za slučitelnou s vnitřním trhem za předpokladu, že veřejné záruky jsou poskytnuty za nové individuální úvěry dané podnikům, prémie za záruky se pro individuální úvěry stanoví na minimální úrovni, která se bude postupně zvyšovat v závislosti na prodlužování doby trvání zaručeného úvěru dle tabulky uvedené v Dočasném rámci. Celková částka úvěrů na jednoho příjemce, na níž je poskytnuta záruka, nesmí překročit 15 % průměrného celkového ročního obratu příjemce za poslední tři uzavřená účetní období nebo 50 % nákladů na energii za 12 měsíců předcházejících měsíci, v němž byla podána žádost o podporu.
Doba trvání záruky je omezena na maximálně šest let, nedojde-li ke změně Dočasného rámce, a záruka nesmí překročit 90 % jistiny úvěru, jsou-li ztráty poměrně a za stejných podmínek rozděleny mezi úvěrovou institucí a státem, nebo 35 % jistiny úvěru, jsou-li ztráty nejprve připsány státu a teprve poté úvěrové instituci (tj. záruka pro případ první ztráty). Pokud se v obou uvedených případech výše úvěru v průběhu času snižuje, kupříkladu proto, že se úvěr začíná splácet, musí se úměrně snižovat i zaručená částka. Záruka se vztahuje na investiční úvěry a/nebo na úvěry na pracovní kapitál. Záruky podle Dočasného rámce lze poskytovat nejpozději do 31. prosince 2022, s výjimkou poskytování záruk v rámci podpory na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů pro plán REPowerEU a Podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů prostřednictvím elektrifikace a/nebo využití vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku z elektřiny při splnění určitých podmínek a na opatření v oblasti energetické účinnosti, kdy lze, při kumulativním splnění podmínek vyplývající ze změny rámce, poskytovat záruky až do 30. června 2023.

Změna české právní úpravy
Stávající platný a účinný zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou umožňuje exportní pojišťovně poskytovat záruky za splacení úvěru vývozců, výrobních a obchodních podniků, avšak jejich poskytování důsledně váže na mimořádné opatření s cílem zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění covid-19. Takové záruky bylo možné poskytnout jen do 31. prosince 2021. Nová úprava zákona reaguje na tuto skutečnost tak, aby bylo možné záruky exportní pojišťovny poskytovat i v rámci jiných mimořádných opatření podpory.
Konkrétně se navrhuje obecnější vymezení možnosti poskytování záruk tak, aby bez dalšího legislativního zásahu došlo k rozšíření spektra státní podpory v návaznosti na její potřebu v případě mimořádných opatření za účelem udržení nebo vyšší dostupnosti likvidity pro subjekty uvedené v zákoně, tj. výrobce, vývozce a vývozně orientované podniky.
Dalším navrhovaným okruhem úprav je část týkající se rozšíření oblasti poskytování pojišťování a financování vývozu s podporou státu produkty exportní pojišťovny a exportní banky o podporu vývozně orientovaných podniků. Současná struktura produktů pojišťování vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovny a struktura produktů podpořeného financování exportní banky, která vychází především ze současného znění zákona, je i po více než čtvrtstoletí působení exportní pojišťovny a exportní banky jako vývozně úvěrových agentur (Export Credit Agency, ECA) ČR soustředěna zejména na oblast „životního cyklu“ exportní transakce, a to pouze ve fázích, které jsou spojeny s prokazatelnou existencí konkrétní smlouvy o vývozu (s výjimkou pojištění a financování investice a některých služeb souvisejících s vývozem, např. záruky za nabídku). Nově se navrhuje rozšíření pojišťování a financování vývozu s podporou státu a tím produktové nabídky exportní pojišťovny a exportní banky o produkty, které umožní (přímé či nepřímé) řešení naplňování potřeb českých vývozně orientovaných podniků.
Za tímto účelem se navrhuje doplnit současnou produktovou nabídku exportní pojišťovny (EGAP) a exportní banky (ČEB) o produkty zaměřené na podporu vývozně orientovaných podniků, konkrétně o pojištění úvěrů vývozně orientovaným podnikům a záruk a finančních služeb spojených s jejich činností, zvýšení jejich vývozní kapacity a kompetence. Za vývozně orientovaný podnik je v tomto ohledu považována fyzická i právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnost, která prokáže, že podíl vývozu na celkových ročních tržbách z prodeje výrobků, poskytování služeb a z prodeje zboží za poslední účetní období dosáhl alespoň 25 %. Navrhovaná hranice 25 % se jeví jako dostatečně vysoká na to, aby eliminovala podnikatele s nízkou exportní kompetencí, avšak dostatečně flexibilní pro kvalifikaci podnikatelů s vývozním potenciálem a schopností růstu.
Rozšíření spektra příjemců státní podpory na vývozně orientované podniky si vyžádalo kromě úpravy vymezení pojmů i změny v části týkající se dokumentů předkládaných žadateli o státní podporu, a to žádostí o poskytnutí pojištění vývozních úvěrových rizik a žádostí o poskytnutí podpořeného financování. Zde se reaguje na změnu v rozsahu subjektů státní podpory a žadatelů o její poskytnutí a rovněž na nezbytnou potřebu informací, které jak exportní pojišťovna, tak exportní banka potřebují pro své rozhodování přímo od příjemců státní podpory. ČEB jsou podle zákona poskytovány dotace ze státního rozpočtu na úhradu ztrát z provozování podpořeného financování. Navrhuje se úprava příslušného ustanovení s cílem zpřesnit výčet položek a činností, jež vstupují nebo by mohly vstoupit formou nákladu, výnosu, zisku či ztráty do vyčíslení nároku na dotaci, který vznáší exportní banka vůči státnímu rozpočtu tak, aby byly přesně vymezeny státní dotace na úhradu ztrát a aby byly eliminovány interpretační nejistoty, přičemž fakticky nedochází ke změně rozsahu okruhů dotačních titulů.
Účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí nesplacené úvěrové jistiny a postup vyplácení peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) stanoví vláda nařízením.

Legislativní projednávání
Vzhledem k tomu, že Dočasný rámec umožňuje poskytování záruk jen do konce roku 2022, vláda považuje za nezbytné projednat návrh zákona urychleně a co nejdříve schválit. Navrhuje se tak, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení. Návrh zákona má navrženou účinnost dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

Petr Mišúr
Foto: Freepik

Publikováno: 20. 12. 2022 | Počet zobrazení: 390 61