Rozmach robotizace brzdí česká schopnost improvizovat
„Pokud něco kromě peněz brzdí rozvoj průmyslové automatizace, pak je to česká schopnost improvizovat a operativně zavádět kreativní nesystémová řešení,“ říká Josef Sláma, jednatel a ředitel české pobočky společnosti Renishaw.
Improvizace ve výrobním procesu je podle něj něco jako chyba v matrixu: nelogický odklon od programu, který vyřeší okamžitý problém, ale dlouhodobě nevede k dobrým výsledkům. Přesto je na tom český průmysl ve srovnání se zahraniční konkurencí dobře. Firmám se daří pomocí automatizace nahrazovat chybějící pracovní sílu, ale mnohdy dělají zbytečné chyby.
Jak jsou na tom tuzemské podniky v robotizaci ve srovnání se zahraničím?
Vedou si dobře, ale mohly by být lepší. Za největší překážku považuji chápání robotizace jako jakéhosi izolovaného úkonu ve stylu: Chybí nám lidi, tak tam dáme robota a ten toho vyrobí víc a levněji.
No a není to v principu tak?
Více a levněji nemusí znamenat konkurenceschopně. Pokud se nasadí robot na úzké místo, třeba nahradí dělníka a něco automaticky frézuje, posune se úzké místo jinam. Zatímco se management raduje z nového robota a jeho vysoké produktivity, na jiném místě podniku se začínají hromadit přebytečné výrobky, které nestíhá zpracovat jiné pracoviště. A kdyby třeba začal frézovat zmetky, tak to zjistí výstupní kontrola až o hodinu později. Za tu hodinu projde výrobek dalšími stanovišti a naprosto zbytečně. Vznikají tak obrovské materiální škody, o promarněném času nemluvě.
Takže je třeba roboty nasadit úplně všude?
To rozhodně ne, ale nesmějí být využívány samostatně. Musí být součástí celého procesu. Je třeba výrobu propojit s informačními systémy, které vyhodnocují a sdílejí data v reálném čase. Například CNC obráběcí stroj na základě naměřených údajů automaticky modifikuje parametry řezných nástrojů. Změřením hotového dílu zjistí velikost opotřebení nástrojů. Stroj tak vždy přesně ví, v jakém stavu jsou nástroje, kterými obrábí.
Výsledkem je zlepšená přesnost obrábění dílů, kratší doba nastavení a seřízení procesu a integrace s ostatními systémy, například roboty.
Výsledkem je zlepšená přesnost obráběných dílů, kratší doba nastavení, seřízení procesu a integrace s ostatními systémy, například roboty.
To zní logicky, proč tedy tak firmy nepostupují?
Stojí za tím pravděpodobně síla zvyku a nechuť měnit zajeté postupy. Mnohdy management vidí v robotizaci jen způsob, jak nahradit člověka, ale to je mylný přístup. Firmy pak sice mohou produkovat více, ale nikoli kvalitně. Nejde ale přece o to, nahradit lidi, ale hlavně za méně peněz vyrobit více a kvalitněji.
Kamil Pittner
Foto: Renishaw
55
