Simulace termínu dodání? Nástroj nejen pro obchodníky.

V síti často stovek běžících výrobních zakázek totiž není snadné se natolik orientovat, aby odpověď mohla být rychlá a přesná. Průběžné doby výroby bývají odhadnuté a vlivů, které mohou slíbený termín zakázky pro zákazníka negativně ovlivnit, je mnoho.
Dnes již není mezi výrobními firmami žádná, která by neměla k dispozici více nebo méně sofistikovaný informační systém, např. Helios od Asseco Solutions. A právě v posledních letech se v informačních systémech stále častěji využívá funkcionalita, díky které jsou odpovědi na uvedené otázky zákazníka významně snadnější. S její pomocí je možno termín dodání v systému simulovat – modelovat. Aby mohla tato zajímavá funkcionalita běžet, musí být splněny některé podmínky.

V hlavní roli „představitel“
Ideální je, pokud má firma k dispozici kompletní technickou přípravu výroby poptávaného výrobku, tedy kusovník a technologické postupy. To ale nemusí být častý případ. Potom máme příležitost využít tzv. představitele. Tím může být podobný výrobek, u kterého technické podklady máme, a od požadovaného výrobku se liší jen velmi málo. Pořídíme kopii dokumentace a největší rozdíly v kusovníku i technologických postupech můžeme editovat tak, abychom se co nejvíce přiblížili struktuře a obsahu poptávané zakázky.
Pokud to není možné nebo je to neefektivní, můžeme si s využitím nástrojů pro tvorbu kusovníků a technologických postupů efektivně snadno sestavit technickou přípravu výroby samostatného představitele. Nástroji technické přípravy výroby tak založíme fiktivní (neúplný) výrobek, který ale bude vykazovat vysokou podobnost se zakázkou, kterou zákazník poptává. Pokud se taková situace vyskytuje častěji, je možno si takto vytvořit technickou přípravu výroby pro celou řadu výrobků, tedy představitelů celého zakázkového portfolia.
Hlavním nástrojem pro tvorbu kusovníku takovéto zakázky a jeho technologických postupů výroby jsou kopírovací nástroje v informačním systému, které firmy standardně využívají. V tomto případě nebudeme kopírovat kompletní kusovníky a technologické postupy, ale „vytáhneme“ si do tohoto fiktivního výrobku jenom položky nakupované a vyráběné sestavy, nebo podsestavy, které jsou „problémové“. Z nakupovaných jsou to především ty položky, které mají nejdelší dobu dodání, nebo jsou to subdodávky značně nákladné a jejich zajištění je komplikované. Pokud jde o položky vyráběné, jsou to ty, které mají nejvyšší pracnosti, zejména ty, které ve výrobě „míří“ na úzká kapacitní místa výrobních technologií. K vybraným klíčovým položkám pak většinou existují i technologické postupy, které můžeme do sestaveného výrobku nakopírovat. Poté již stačí jen editovat a vytvořit technickou dokumentaci představitele, kterého můžeme použít pro simulaci termínu dodání a začít s jeho simulací.

Jak modelovat plán
Vlastní nástroj pro simulaci nezasahuje do stávajícího výrobního plánu, nijak ho nemění. Modelování průběhu výroby se odehrává v „samostatné vrstvě“ plánu, která je jakoby umístěna nad reálný stávající výrobní plán. Systém pak řeší materiálové potřeby a potřeby kapacit. Vybírá volná kapacitní místa, kam pak umísťuje jednotlivé operace. Jiná varianta takového modelování je systém kopírování celého stávajícího výrobního plánu, kde simulace probíhá v tomto kopírovaném prostředí. Kopií plánu lze vytvořit více, a je tak možno vytvářet různé varianty modelování budoucího termínu dodání.
Součástí tohoto nástroje bývá i možnost individuálních konfigurací. Lze tedy dopředu definovat podmínky, za kterých bude vlastní simulace probíhat, třeba datum, od kterého chceme simulaci spustit. Nemusí to nutně být identický den, ve kterém simulaci spouštíme, i když to bývá častý případ. Dále můžeme definovat podmínky, jak zabezpečíme simulovanou zakázku materiálem. Je možno zadat např. nový nákup všech položek znovu. V tom případě pak systém napočítává dodací lhůty položek, jak jsou uloženy v informačním systému.
Jinou variantou je možnost použít disponibilní zásoby, které jsou skladem. V naléhavých případech je možno v konfiguraci simulace využít i materiály, které jsou již určeny jiným zakázkám, jsou tedy na skladě či dokonce již i ve výrobě. To je velmi ošidné a musíme dobře zvážit, jaké důsledky takový postup bude mít na zakázky již rozpracované. V tomto případě je třeba tyto nakupované položky nahradit, aby nebyly ohroženy termíny plnění zakázek, pro které byl materiál původně určen. Nezapomínejme, že stále jsme v rovině simulace – modelování, tedy nijak nezasahujeme do reálné výroby.  

Termín startu
Pokud jsme použili „fiktivního“ představitele, pak musíme počítat s rezervou pro vytvoření technické přípravy výroby finálního výrobku. To může být právě ten případ, kdy musíme ještě počítat s časem potřebným pro vytvoření finální přípravy výroby. V tom případě nebudeme datum simulace spouštět s dnešním datem, ale termín simulace budeme spouštět se startovacím termínem odloženým až po předpokládaném dokončení finální podoby technické přípravy výroby.
U sofistikovanějších systémů simulace budeme moci simulovat objednání materiálů (těch klíčových, které jsme definovali ve „fiktivním“ představiteli) již dnes a termín startu výroby definovat až na dobu, kdy bude dokončena technická příprava výroby. Tím získáme časový náskok pro termíny nutné k zajištění těch nejdůležitějších nakupovaných položek. Variant je mnoho.

Týmová práce
Pokud jde o položky vyráběné, je možno volit z podobných možností jako u položek nakupovaných. Nejčastějším případem je volba kompletně nové výroby, tomu tak ale nemusí být vždy. Některé vyráběné položky mohou mít volnou disponibilní kapacitu na skladě polotovarů, protože jsou vyráběny dávkově, např. podle principu minimálních zásob atd. I zde platí poněkud extrémní verze, kdy v konfiguraci můžeme povolit „vybrat“ i položky vyráběné, které jsou již určeny pro stávající zakázky ve výrobě.
Po zadání parametrů se spustí simulační proces, tedy dopředný způsob zaplánování zakázky do výroby, a na konci tohoto běhu systém oznámí, ke kterému datu podle zadaných vstupních podmínek v konfiguraci bychom mohli zakázku vyrobit. Je jasné, že definováním vstupních parametrů simulace takto můžeme generovat různé varianty a následně vybrat tu, která je optimální.
Avšak ještě důležitější než jen datum potencionálního vyrobení zakázky je fakt, že v detailu systému vidíme, které nakupované anebo vyráběné položky nejvíce ovlivňují termín dodání. Pak přichází práce v týmu, který řeší schopnosti a možnosti jednotlivých pracovníků (nákupu, výroby, techniků) změnit konkrétní termíny nebo parametry, které zásadně ovlivňují (zpožďují) termín plnění a mohou individuálními zásahy měnit v zadání simulace parametry konkrétních aktivit, a tím (pozitivně) dále měnit výsledek simulace. Ano, i simulace termínu dodání a jeho korekce v praxi je výsostně týmovou prací.

Víc než jen předpověď termínu
Výše popsaná funkcionalita je ve výrobních firmách stále častěji využívána, zejména obchodníky výrobních firem, kteří tak dostávají velmi silný nástroj pro podporu své obchodní činnosti. Díky ní mohou s vysokou pravděpodobností sdělit zákazníkovi, kdy je možno pro něj zakázku vyrobit či posoudit reálnost jeho přání, ve kterém termínu by ji potřeboval. Obava podepsat smlouvu s pevným termínem dodání zakázky se tak minimalizuje.
Významným bonusem je nejen velká pravděpodobnost plnění termínu dodávky uvedeného ve smlouvě, ale i předvídatelně zatěžované procesy nákupu materiálů a vytěžování výrobních technologií. V nejednom případě totiž dosud firmy „na slepo“ potvrzovaly termíny dodávek, které se záhy ukázaly jako těžko realizovatelné. Situaci se pak snažily řešit mimořádnými opatřeními mířícími do oblasti přesčasů, prací o víkendech apod. Když pomineme obtíže při personální realizaci takových opatření, pak spolehlivým efektem takové situace je zvýšení nákladů a snížení ziskovosti zakázky.
Dalším nezanedbatelným efektem možnosti simulace je přítomnost technické přípravy výroby budoucí zakázky ať již na základě podobnosti, nebo prostřednictvím existujícího „představitele“. Tím je vytvořen předpoklad pro možnost řádné kalkulace úplných vlastních nákladů zakázky, tedy vytvoření velmi věrohodné základny pro cenová jednání se zákazníkem.
Je tedy zřejmé, že efektů pro výrobní firmu spojných s uvedenou funkcionalitou je mnohem více, než „pouze“ předpověď termínu dodání.

Jiří Flídr, NVSP, a.s.
Partner systémů Helios od Asseco Solutions

Foto: Deposit photos, NVSP

Publikováno: 27. 10. 2022 | Počet zobrazení: 336 59