První vodíkový vlak se předvedl v Česku
Jediný sériově vyráběny vlak na vodíkový pohon na světě Coradia iLint, z dílny společnosti Alstom, už jezdí v běžném provozu v Německu. V rámci svého evropského turné Coradia iLint Railshow 2022 se představil i české veřejnosti.
Vodíkový vlak Coradia iLint vychází z konceptu dieselové jednotky Coradia Lint 54, na kterou se díly vyrábějí v Českolipské vagónce firmy Alstom, která patří mezi největší závody na výrobu kolejových vozidel ve středoevropském klastru. Proto byla i jedna z 24 prezentačních zastávek po Česku v České Lípě. Na některých úsecích se mohli zájemci po předchozí registraci zdarma svézt vodíkovým vlakem, aby poznali jeho výhody v podobě bezhlučného chodu a absence otřesů.
Vodík místo nafty
Vlak se obejde zcela bez dovážených paliv. Je poháněný elektřinou, kterou si sám vyrábí chemickou reakcí molekul vodíku s kyslíkem. Ve výbavě má také baterie, které se při jízdě průběžně dobíjejí a pomáhají, když je potřeba, např. při rozjezdu. Na jedno natankování nádrže, které trvá asi 20 minut, ujede vlak 800–900 km. Na trati se pak souprava může pohybovat rychlostí až 140 km/h.
„Nápad na vodíkový vlak vznikl už v roce 2014, o dva roky později byl vyroben a v roce 2017 absolvoval testovací provoz. Od roku 2018 jezdí po německých příhraničních trasách," uvedl generální ředitel firmy Dan Kurucz.
V Německu nyní operuje 70 vodíkových vlaků na čtyřech tratích, ale budoucnost vodíkové železniční dopravy závisí na poptávce. Soupravám, jako Coradia iLint nebo Siemens Mireo Plus H nahrává, že tato technologie se nabízí jako řešení na tratích, které nejsou elektrifikovány a jejichž elektrifikace by byla velice nákladná. V případě zájmu českých drážních dopravců při současném stavu železnic v ČR by se první vodíkové vlaky mohly zapojit do běžného provozu nejdřív v roce 2026.
Hledají se vhodné tratě
Česká železnice se nicméně na provoz vodíkových vlaků už připravuje, jak nasvědčuje projekt Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích, který vede společnost ÚJV Řež. Jsou do něj zapojeny Výzkumný ústav železniční (VUZ), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a norský Sintef. Projekt je financován z norských fondů. Studie možnosti nasazení těchto vlaků má probíhat do roku 2024 s cílem vytipovat tratě, kde by se vodíkové vlaky mohly objevit nejdříve a kde by byly technicky i ekonomicky vhodným řešením proti současným technologiím.
Navrženo bylo 16 tratí, a jak uvedla Radka Pretlová, mluvčí VUZ, který má na starosti sběr dat a jejich vyhodnocení k výběru vhodných úseků, pro pilotní analýzu, kterou bude provádět norský partner Sintef, byla zvolena trať Ústí nad Labem – Děčín – Česká Lípa – Liberec o délce 113 km. V rámci projektu bude provedena technicko-ekonomická analýza vybraných regionálních tratí a porovnání jednotlivých pohonů – nafty, baterií, vodíku a hybridního pohonu. Výsledky umožní identifikovat nejvhodnější oblasti pro nasazení vodíkových vlaků, které by měly nahradit z provozu vyřazené dieselové soupravy na neelektrifikované železnici.
Jan Přikryl
Foto: Alstom
86
