SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Čtyři písmena, která rozdělila svět

Dnešní globalizovaný, postupně se unifikující svět rozdělila dohoda. Dokument, jehož název nese zkratku ACTA, označující akronym protipadělatelské smlouvy určené mj. k potírání pirátství, jak je často označováno porušování autorských práv, zatáhl svět do války, která se už nevede kalašnikovy, letadly a tanky, ale moderními zbraněmi 21. století a odehrává se v kyberprostoru. Svým způsobem je předzvěstí toho, jak budou jednou vypadat konflikty budoucnosti.  

 

Nejde o nic menšího, než snahu potírat metlu digitální éry - možnost kopírování a šíření digitálního obsahu, na který si činí nárok jeho výrobce, jemuž se nelíbí, že si jej někdo může přivlastnit zdarma. Američané už připravili legislativu s označením SOPA (Stop Online Piracy Act), na jejímž základě už podnikli i razantní zásah proti serveru Megaupload, zaměřenému na sdílení souborů.
A nyní je na řadě obdobná dohoda, která míří ještě dále. Nicméně i když je v principu ACTA zaměřena proti falšování a plagiátorství a krádežím duchovního vlastnictví obecně, současný rozruch vyvolala hlavně její aplikace na digitální pirátství prostřednictvím internetu. Počítačová komunita prezentuje možnost kontrol obsahu datových úložišť jako zásah do hranic osobních svobod. Paradoxně se tak děje právě v době, kdy se IT firmy angažují v prosazování cloudu, kde se odehrává hlavní datový provoz právě na virtuálních vzdálených datových úložištích, které by v případě úspěšného nasazeni dohody ACTA do praxe byly zřejmě jedním z prvních cílu strážců obsahové legality. Internetová generace, zvyklá mít pokud možná zdarma přístup k webovému obsahu považuje takovýto koncept za nepřípustné omezování a rozhodla se za toto své přesvědčení bojovat. Hackeři napadli weby vlád a státních institucí a vyřadili je z provozu.

Na prahu kyberválky?
Jak upozorňuje i poslední studie firmy Cisco (viz str. 39) mapující vývoj rizik ohrožujících náš digitální svět, do firem nastupuje nová generace zaměstnanců, která svět vidí zcela jinak než jejich předchůdci a na zavedená pravidla proste kašle. Což znamená, že i podniková sféra bude muset čelit zcela nové situaci.
Jednou z možnosti je držet se zuby nehty starých pravidel a vynucovat si jejich dodržování za každou cenu pomoci nejrůznějších, často kontroverzních řešení a opatření. Jenže džin už byl z lahve vypuštěn, a vrátit věci zpět, je v dnešní situaci už jednoduše asi nemožné.
Další z možností je se zamyslet, analyzovat situaci a všechny její možné aspekty a dosavadní pravidla změnit. Někteří už tak nezávisle na legislativních procesech učinili, a nezřídka se jim to vyplatilo. A nejde jen o některé hudebníky či skupiny, kteří dávají svá díla k dispozici veřejnosti na internetu zdarma. A vůbec už nechci tvrdit, že to je jediná správná cesta, a že věci by měly být zadarmo. Takovéto pokusy už tu byly a husity ve středověku počínaje a zdánlivě rovnostářskými moderními totalitními režimy konče, dopadly takovéto projekty obvykle dost neslavně. Vše má svou hodnotu, a věcí, které jsou k mání zdarma si lidé prostě obvykle moc neváží.

Technologie proti technologiím – nebo selský rozum...
Proti pirátství a plagiátorství jde bojovat i jinak, jak si můžete přečíst i v technologické rubrice tohoto vydání. Příslušné technologické metody už jsou k dispozici. Jde ale hlavně o stanovení rozumných podmínek - a cen - za nichž jsou zákazníci ochotni tyto věci akceptovat. Plagiátorství už je na rozdíl od zkopírováni písničky (byť se je strážci autorských práv snaží dávat na stejnou úroveň) jasnou snahou parazitovat na vývojářském úsilí jiných tím, že se falšovanou věc snažím prodat (obvykle za dumpingovou cenu). Velmi s nadsázkou řečeno: Asi něco jako přestupek a trestný čin. Obojí je špatné, ale míra závažnosti je rozdílná.
Zákazník se sám rozhoduje, zda je ochoten pořídit si raději produkt pochybné kvality za pro něj asi lákavou cenu, nebo zda je pro něj riziko, že výrobek nebude fungovat podle jeho představ, nebo dokonce selže (což v případě firmy může způsobit i problémy v dodávkách pro jiné) příliš vysoké. Pokud ho shledá neúnosným, pravděpodobně si pořídí i za vyšší cenu originál s výrobcem certifikovanými parametry.
Příkladem může být strategie firmy Apple. Tento geniální stroj na peníze (i když se samozřejmě aktivně a vehementně rovněž angažuje v boji proti pirátství a plagiátorství, a vede nekonečnou radu patentových sporů s konkurenčními firmami) rozpoznal šance, které nová média jako internet přes svá zjevná rizika nabízejí a rozhodl se je využít ve svůj prospěch. Multimediální obsah do svých předražených zařízení nabízí ve svém obchodě iTunes za ceny, které jsou zjevně pro zákazníky i z řad jinak šetrných či programově rebelujících členů počítačové komunity akceptovatelné.
Obdobnou cestou však šly i další firmy mimo zábavní průmysl, kolem něhož je kvůli smlouvě ACTA nyní největší rozruch. Softwarové firmy dodávající antivirové programy a „údržbářské“ utility udržující počítače v dobrém stavu, nabízejí už léta základní verze svých programů zdarma. A uživatelé si často vzápětí pořizují i jejich již placené plnohodnotné profesionální verze, které nabízejí větší komfort, a ještě výkonnější nástroje, funkce a služby. A jde o firmy, které by (pokud jejich produkt za něco stojí) měly s piráty jinak nepochybně už z digitálního principu svého díla umožňujícímu jeho kopírování a šíření asi největší problém. I když je u svých placených verzí nepochybně také mají. Ale možnosti firemní a servisní podpory (u tohoto typu produktu velmi důležité), o něž uživatele pirátských kopií přicházejí, jsou zjevně přesvědčivou motivací pro pořízení originálního produktu - pokud je k mání za rozumnou cenu, jak již bylo řečeno.
Jistě, ne pro každý produkt je takovýto model použitelný a vhodný, ale v tomto případě jde právě o nehmotné digitální statky, které rozruch kolem dohody ACTA způsobily. A jak ukazují zkušenosti, zde takovéto řešení může fungovat.
Josef Vališka, TechMagazín

ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement)
Obchodní dohoda proti padělkům, jak zní český překlad, (dokument je v češtině k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0380:FIN:CS:PDF) je snaha vytvořit mezinárodní systém pro respektování duševního vlastnictví zajišťující vymáhání těchto práv, který rozšiřuje nynější základy této ochrany obsažené v dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS.
Na svém počátku (v říjnu 2011) byla ACTA podepsána 8 státy. Rada EU odsouhlasila dohodu na setkání ministrů zemědělství a rybolovu 16. prosince 2011 a zástupci dalších celkem 22 států unie včetně ČR k ní připojili své podpisy letos 25. ledna. K podpisu je otevřena do května 2013. ACTA ovšem nenabývá rovnou právní účinnosti: vzhledem k tomu, že jde o tzv. smíšenou dohodu, která zasahuje i do trestněprávní oblasti musí novou legislativu ještě projednat (a schválit) Evropský parlament. (Kdyby šlo o čistě obchodní dohodu, mohl by ji formálně podepsat a uzavřít Brusel, protože v této oblasti mu členské státy již postoupily příslušné kompetence). Situaci může také změnit požadavek, aby dohodu posoudil Soudní dvůr EU, zda je v souladu s právem unie či nikoli a stanovil i jasný návod k tomu, jak má ACTA být prakticky naplňována. Což může zabrat ještě několik měsíců až let.
 

 

 
Publikováno: 6. 3. 2012 | Počet zobrazení: 2351 článek mě zaujal 312
Zaujal Vás tento článek?
Ano