murr Schunk

Ideální míra digitalizace? Ta maximální!

Téměř každý dnes ve svém osobním životě běžně využívá informační technologie. Proč se tedy managementy relativně velkého počtu firem stále brání přechodu na digitalizaci výroby?

 

Podle Ing. Marka Neumanna ze společnosti Asseco Solutions nelze v dnešních podmínkách většinou dosáhnout viditelného zvýšení efektivity bez digitalizace.
„Za poslední dva roky vidím v této oblasti prudce stoupající trend, u nějž se před rokem změnila motivace. Zatímco před dvěma lety se digitalizací snažily výrobní firmy snížit chybovost a zvýšit efektivitu v souvislosti se zhoršující se dostupností kvalifikované pracovní síly, nyní je motivací snaha o úspory zbytných personálních nákladů a tím zvýšení stability firmy v dnešní poněkud nestandardní době,“ říká Ing. Marek Neumann.
Trendem je podle jeho slov digitalizace – nejen výrobní dokumentace – i u menších společností. Ty, které jsou etablovány jako dodavatelé v automotive, aerospace nebo farmacii, jsou zvyklé na náročné, bez digitalizace neudržitelné procesy. Společnosti, které se spoléhaly na papír a nekonečnou zásobu toneru, s nimi již nejsou schopné držet krok. U větších firem je to aktuálně aktivnější využívání BI, které bylo dlouhou dobu doménou pouze těch nepokrokovějších společností a umožňuje operativnější a tím efektivnější řízení přes všechny zpracovávané oblasti. Dalším trendem jsou MES systémy, které vycházejí z reálných provozních dat výrobních technologií.

Změnit myšlení
Další kapitolou jsou firemní data. Hned po know-how jsou totiž tím nejcennějším, co firmy mají. Data z výroby mohou být velmi cenná. Ne všichni si to však uvědomují a chovají se k nim „macešsky“.
„Neznám výrobní firmu, která by nechtěla kapacitně plánovat výrobu, aby všichni věděli KDY,“ říká Marek Neumann. „Avšak málokterá firma je schopna udržet práci se zdrojovými daty tak, aby výsledek nebyl zkreslený. Pokud totiž nechám zdrojová data vkládat do systému ručně, což z mnohde hojně užívaného papíru většinou jinak nejde, kromě zvýšené pracnosti, vnesu chybovost a znemožním tak automatizaci.“
K tomu, aby byla firma skutečně digitalizována, je podle Marka Neumanna potřeba především jedno: změna myšlení.
„Setkal jsem se nedávno s výrobní společností, která výrobní dokumentaci k dané zakázce koncentruje v pozinkovaném kbelíku, který s danou zakázkou prochází celým výrobním procesem,“ vzpomíná Neumann. „Změna myšlení ve smyslu, že onen hmatatelný kyblík a v něm nasypané výkresy a průvodky nebude existovat a veškeré informace budou jen v digitální podobě, je pro mnohé výrobní manažery nepředstavitelná.“

Pro malé, či pro velké?
Pokud si klademe otázku, jaká je ideální míra digitalizace v malých firmách, jaká ve středních a jaká v těch velkých, přijdeme nakonec na jednoduchou odpověď: Ideální je maximální a platí to pro všechny velikosti firem.
„Co je potřeba hlídat, je racionální míra detailu jednotlivých procesů,“ vysvětluje Marek Neumann. „Odvádět třeba opakované výrobní operace každých pět minut, byť elektronicky, ale ručním zadáním, spolehlivě demotivuje výrobního pracovníka. Pokud je vyžadována takováto míra detailu, je nutné ji nahradit automatickým vstupem. To si výrobní manažeři mnohdy neuvědomují a jdou z extrému digitalizace 0 do opaku, v naději, že získají 100% přehled. Výsledek ale bývá většinou opačný, neboť ručně vkládaná data nebudou mít valnou relevanci a přiblíží se validitě ručně přepisovaných dat off-line excelu.“
Nicméně pro mnohé firmy je prvotním impulzem pro významnější digitalizaci především neschopnost udržet funkční procesy při auditech kvality. Excel a šanon plný papírů snesou vše, ne tak už auditor odběratele, jehož zjištění se v lepším případě projeví pokutou, v horším případě ztrátou zakázky nebo odběratele.

Kateřina Trčalová, Asseco Solutions
Foto: Shutterstock

 
Publikováno: 15. 12. 2021 | Počet zobrazení: 323 článek mě zaujal 52
Zaujal Vás tento článek?
Ano