Multifunkční Transporter – zrozen k přestavbě
Značka Volkswagen Užitkové vozy disponuje celou řadou konfigurací modelů od nejmenšího Caddy přes Transporter až po největší Crafter, které jsou určeny nejen pro převoz lidí a materiálů, ale také k nejrůznějším přestavbám.
Seznámíme vás se dvěma dodávkovými modely Transporter po přestavbě, které jsme měli možnost vyzkoušet v redakčních testech. Jde o pojízdnou dílnu, resp. servisní vůz a sanitní vozidlo zvláštního určení. Nejdřív se ale podíváme ve zkratce na Transporter jako takový.
Je to již více jak 70 let, kdy se z nedostatku přepravních kapacit zrodila dodávka označená jako Transporter, jejíž sériová výroba započala ve Wolfsburgu v roce 1950. Tato sympatická dodávka se proslavila i díky hnutí Hippies. V současnosti je zde již šestá generace, která se vyrábí od roku 2015 a nejnovější verze T6.1 je na našem trhu od roku 2019. Jde o skříňovou verzi Transporter 6.1, která je vybavena moderními technologiemi, asistenčními systémy a také novými výkonnými motory. Díky těmto atributům a dvěma výškám střech a dvěma rozvorům s velkorysým nákladovým prostorem a spolehlivostí získala oblibu u živnostníků i ve firemních flotilách.
Venkovní design je na pracovní dodávku velmi povedený s hladkými liniemi a velmi pěkně řešenou krátkou přední kapotou a maskou. Velké dveře umožňují řidiči i spolujezdcům snadné nastupování i vystupování. Velmi povedené je pracoviště řidiče s dobře dosažitelnými ovladači, nastavitelným volantem a výtečnými sedadly, které díky vyššímu posedu umožňují skvělý výhled dopředu i do stran.
Nové pružné dieselové agregáty disponují potřebným výkonem na přední nápravu (volitelně pohon všech kol) a také úsporným provozem. Po konstrukčních změnách motory splňují legislativní požadavky, které platí od 1. ledna letošního roku.
Pojízdné servisní vozidlo
Vlastní řešení přestaveb a nástaveb Volkswagen Užitkové vozy neprovádí, k tomuto účelu spolupracuje s profesionálními výrobci. Námi testovaná pojízdná dílna byla vytvořena společností FD Servis Praha dle zadání objednatele Linde Material Handling Česká republika.
K přestavbě byl využit nákladový prostor modelu Transporter T6.1 s dlouhým rozvorem a základní střechou. Kabina vozu byla standardní bez větších úprav s místem pro řidiče a dva spolujezdce. O pohon se staral dvoulitrový (1968 cm3) dieselový motor o výkonu 110 kW, kterých dosahoval při 3250 ot./min. Byl spřažen s 5st. manuální převodovkou a maximální rychlost, kterou udává výrobce, je 182 km/h.
Do nákladového prostoru byla implementována vestavba Sortino SR5 o celkové hmotnosti 198 kg. Jde o regálový systém, který zajišťuje servisním technikům Linde MH perfektní organizaci pracovního nářadí, materiálů i skladových dílů. Prostředí nákladového prostoru je využito opravdu maximálně.
Musíme ocenit důmyslnost vestavby a také kvalitu použitých materiálů. Všechno do sebe velmi dobře zapadá, čímž se eliminují vrzavé pazvuky při jízdě. Konstrukce regálového systému je variabilní, přitom velmi pevná díky systémovému upevnění k podlaze. Systém je optimalizovaný k maximálnímu využití úložného prostoru a přizpůsoben tvaru a obrysům vnitřního prostoru.
Otevírání regálů či zásuvek zajišťují zámkové mechanizmy, police jsou opatřeny zábranami, čímž je docílena bezpečnost proti pohybu věcí za jízdy. Přenosné kufříky na drobný spojovací materiál mají své stabilní místo s aretací proti samovolnému pohybu. Plastové boxy mohou mít průhledná víka pro okamžitý přehled o obsahu jednotlivých boxů. Ale co mě jako technika zaujalo opravdu nejvíc, byl sklopný ponk se svěrákem za levým křídlem zadních dveří, který se velmi jednoduchou manipulací vyklopí z pozice a je okamžitě připraven k použití. A je pěkně stabilní a pevný.
„Vestavba splňuje naše zadání, celá organizace prostoru servisního vozidla je optimálně přehledná s dostatečnou variabilitou a bezpečností pro naše specialisty. Možnost odlišení stejných boxů pomocí štítků usnadňuje jejich rychlou orientaci a tím i zvýšení efektivity,“ říká Martin Petřík, marketingový ředitel společnosti Linde Material Handling Česká republika.
Vozidlo zvláštního určení – sanita
Druhé vozidlo, které jsme zkoušeli v redakčním testu, byl sanitní vůz kategorie A2, tj. ambulance pro převoz neakutních pacientů. Opět byl použit model Transporter 6.1 s dlouhým rozvorem, tentokrát s přídomkem Kombi TDI, a i v tomto případě přestavbu prováděla společnost FD Servis Praha.
Tady se už při objednání vozidla do výroby zadává, že jde o vůz určený k podstatné úpravě. Tím se docílí toho, že není z výroby osazeno věcmi, které tam být nemusí, např. prémiový infotaiment, multifunkční volant, zadní sedadla apod. Naopak je ve výbavě výstražné světelné zařízení, pod které spadá střešní světelná modrá LED rampa, maják s lineární technologií v přední i zadní části střechy a dvě světla v masce vozu. Dále pak třitónová 100W siréna s reproduktorem za přední maskou.
První, co nás zaujalo po otevření bočních posuvných dveří, byl sterilní prostor, resp. tak působí ambulantní vnitřek. V FD Servisu vyrovnali podlahu a obložili ji protismykovým materiálem, který je lehce dezinfikovatelný. Stěny, strop i dveře byly obloženy bílými formovanými díly z kompozitu pro snadnou omyvatelnost a desinfekci. Pro lehké nastupování starších pacientů je ve dveřích výklopný schod a postranní nerezová madla pro uchycení. Celý ambulantní prostor je vyplněn tepelnou a protihlukovou izolací z nehořlavého materiálu a všechna okna jsou polepena solární folií.
Kromě tří míst v kabině jsou v ambulantním prostoru tři další sedadla, z toho dvě pevná hned za dělicí příčkou a jedno sklopné a otočné na pravé stěně za posuvnými dveřmi. Sklopné je kvůli snadnému průchodu k transportnímu křeslu, s kterým lze po otevření zadních výklopných dveří jednoduše vyjet pomocí vpravo umístěné nájezdové rampy. Vlevo je pak stůl s polohovatelnými nosítky pro ležícího pacienta, který má k dispozici signalizaci k řidiči. Vytažením nosítek (jsou oddělitelná od podvozku) se automaticky vysunou nohy podvozku s kolečky, takže manipulovat s nosítky zvládne jeden člověk.
Řízení sanitního vozu je v určitém ohledu zcela jiné než u běžného vozu. I když je u testovacích sanitek zakázáno používat výstražná světelná i zvuková zařízení, řidiči sami uvolňují cestu a dávají přednost. Samozřejmě jsme tato výstražná zařízení vyzkoušeli, ale pouze v uzavřeném areálu. Jejich ovládání má řidič k dispozici v horní části palubní desky a jsou rozpoznatelná barevným prosvětlením.
Řízení sanity je standardní, umocněno velmi dobrým výhledem. Oceňuji velká vnější zrcátka, která usnadňují zadní výhled i parkování. Pohon zajišťoval opět vznětový dvoulitr, ale s nižším výkonem 81 kW při 3200 ot./min přenášeným na přední kola prostřednictvím 5st. manuální převodovky. I když je výkonově motor slabší, jízda s ním je příjemná. Po startu je jeho projev hlučnější, po zahřátí mu nejde nic vyčíst, nejlépe pracuje kolem 1500 ot./min a pěkně reaguje na plynový pedál.
Podle ceníků vyjde základní cena Transporteru na 1 041 111 Kč, po doplnění příplatkové výbavy, jako je např. parkovací asistent vepředu i vzadu, poloautomatická klimatizace, přihřívač motoru a další, se dostaneme na 1 165 592 Kč, a když k tomu přičteme cenu přestavby 550 502 Kč (vč. DPH), je cena 1 716 094 Kč.
Petr Kostolník
Foto: autor
104
