Přichází čas hybridních elektráren?

Právě tento způsob výroby elektřiny by podle analytiků mohl v budoucnosti zásadně proměnit celý energetický sektor. Klesající náklady, zlepšování technologií a příznivé politické pobídky stimulují hybridní energetické zdroje k růstu už nyní – jen v USA se mezi lety 2018 a 2019 počet hybridních projektů více než ztrojnásobil a dosahuje kapacitu přes 100 GW. Ještě před koncem loňského roku byla uvedena do provozu větrná farma Skeleton Creek v Oklahomě o výkonu 250 MW a do roku 2023 vyroste v této lokalitě fotovoltaický zdroj o stejném výkonu a 200MW bateriové úložiště o úložné kapacitě 800 MWh. Společnost NextEra Energy Resources spustila už loni vůbec první velkokapacitní projekt skladování elektřiny v USA, který tvoří větrná farma o výkonu 250 MW a bateriový systém 10 MW / 20 MWh.

Slunce a vítr na pouštích
Hybridní systémy vznikají i v Austrálii. Globální výrobce zelené energie EDL dokončil loni v létě projekt pro firmu Agnew, která provozuje zlatý důl. Tato hybridní elektrárna zahrnuje pět větrných turbín, solární farmu s více než 10 tisíci panely a akumulátorový systém. Její výroba za příznivých povětrnostních podmínek pokryje až 70 % energetických požadavků firmy.
Obří hybridní projekt o výkonu 6 GW oznámil i jeden z největších čínských státních podniků China Energy Engineering Corporation. Ten se bude skládat z 1 GW větrné energie, 5 GW solární energie a zatím nespecifikované skladovací kapacity. Nová elektrárna má generovat přibližně 33 TWh čisté energie ročně, ovšem její čistý štít OZE bude poněkud stínit fakt, že bude připojena k síti uhelné elektrárny, která se nachází poblíž.
Pilotní hybridní projekt zahájila také Indie. Komplex, o kterém jste se mohli dočíst v minulém vydání TechMagazínu, zahrnuje solární fotovoltaické systémy o výkonu 25 MW, větrné turbíny o výkonu 16 MW a systém skladování energie. Podle indické vlády jde o jeden z kroků, jak modernizovat zastaralou energetickou síť a podpořit cíl vyrábět do roku 2022 celkem 175 GW z obnovitelných zdrojů.
Ani africký kontinent nezůstává pozadu. S podporou saudskoarabských investorů by měly vzniknout kombinované komplexy v subregionech Západní Nil (10MW solární elektrárna a 10 MW z větrných elektráren) a Karamoja (80 MW ze solární a 120 MW z větrné elektrárny).

V Evropě teprve na počátku
Evropa v této oblasti zatím zaostává, ale v různých fázích přípravy je sedm komplexních hybridních projektů a 22 větrných farem spojených s úložišti. Velké ambice má zejména konsorcium CrossWind, které tvoří ropný gigant Shell a nizozemská firma Eneco. Jejich superhybridní pobřežní farma zvítězila loni v tendru na projekt Hollandse Kust, což je program holandské vlády na energetické využití mělkých vod. Do roku 2023 chce CrossWind zprovoznit větrnou farmu se solárními, akumulačními a vodíkovými prvky o celkovém výkonu 759 MW. Konsorcium tvrdí, že kombinace těchto technologií zajistí nepřetržitou dodávku elektřiny bez ohledu na to, zda na moři bude foukat vítr.