EU chce zásadně změnit odvětví dopravy
V rámci boje proti klimatickým změnám se Evropská komise rozhodla zcela proměnit podobu dopravy v Evropě, jak vyplývá ze zveřejněného strategického dokumentu. Stanoví konkrétní cíle pro roky 2030, 2035 a 2050. Plán Komise se okamžitě stal terčem kritiky opozice i ekologů.
Evropská komise (EK) představila v rámci tzv. Zelené dohody strategii přechodu dopravy do roku 2050 na neutrální z hlediska klimatu. Doprava v Evropě v současnosti produkuje téměř 30 % emisí CO2. Tato hodnota se má do roku 2030 dramaticky snížit. Podle strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu musí emise z dopravy do roku 2050 klesnout o 90 %, aby EU měla šanci naplnit v polovině století cíl úplné klimatické neutrality. Jenže nejnovější data ukazují, že emise z dopravy v EU ve skutečnosti rostou.
Místopředseda EK Frans Timmermans při představení nové strategie řekl: „Stanovili jsme ambiciózní cíle pro celý systém dopravy. Musíme zpřísnit emisní pravidla a snížit mezní hodnoty CO2 a dalších znečišťujících látek. Naše strategie změní způsob, jakým se lidé a zboží pohybují po Evropě, a usnadní kombinování různých druhů dopravy během jedné cesty.“
Vize úplné proměny dopravy
„Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu“ je ovšem spíš vizí, která jde daleko za požadavek na automobily bez emisí. Jde o plán úplné proměny dopravy do roku 2050. Po tomto datu by se EU měla zcela zbavit emisí skleníkových plynů nebo je dokázat zachytávat.
Navrhovaná řešení nejsou zrovna revolučními novinkami: čistá auta, více železniční dopravy, více nákladu po vnitrozemských vodních cestách, bezemisní letadla a čistá paliva – to vše ochránci klimatu požadují už celá desetiletí, zatím ale jen s malým úspěchem.
Důležitým cílem dopravní strategie je, aby cesty do 500 km byly uhlíkově neutrální, a to s orientací na železnici, jako možnost hromadné dopravy na tyto vzdálenosti. Cílem je, aby železnice do 10 let dokázala konkurovat silniční dopravě. Do roku 2035 mají být k dispozici lodě plující bez emisí a „čistá“ velká letadla létající s nulovými emisemi. Pokud se tak opravdu stane, pak je otevřenou otázkou, co s již provozovanými. Generální ředitel Airbusu Guillaume Faury proto nedávno vyzval ke schématu „šrotovného“ pro starší letadla motivující dopravce zbavovat se neefektivních strojů ve prospěch novějších a „zelenějších“.
Proměna dopravy v příštím desetiletí
Do roku 2030 má po evropských železnicích jezdit dvojnásobek vysokorychlostních vlaků než dosud a na evropských silnicích by mělo být nejméně 30 mil. bezemisních automobilů. Doprava na vnitrozemských vodních cestách a využití krátkých námořních spojení má vzrůst o 25 %. Stovka evropských měst se má do roku 2030 stát klimaticky neutrálními, mají tedy dosáhnout cíl, který si EU jako celek stanovila až pro rok 2050.
Za 10 let by měla být ve velkém měřítku dostupná i automatizovaná jízda. Eurokomisařka pro dopravu Adina Văleanová uvedla, že: „digitální technologie mají potenciál převratu v naší mobilitě, díky čemuž bude doprava chytřejší, efektivnější a také zelenější.“ Podle EK by občané měli mít možnost snadno přecházet z jednoho druhu dopravy na jiný při cestování s jedním lístkem např. z půjčeného vozu do vlaku, a to i při přejezdu hranic.
Podle nové strategie budou muset při zajišťování dekarbonizace dopravy hrát roli opatření, jako jsou stanovení ceny uhlíku (v podobě začlenění do systému EU pro obchodování s emisemi), zdanění a zpoplatnění silnic. Návrh dohody má členským státům umožnit nabízet velké slevy v mýtných poplatcích a silničních daních pro nákladní vozidla s nulovými emisemi.
Zelený výhled do roku 2050
EK očekává, že do roku 2050 se nákladní železniční doprava zdvojnásobí a vysokorychlostní osobní doprava ztrojnásobí. Také má být elektrifikováno 95 % osobní dopravy a 90 % nákladních vlaků.
Do roku 2050 mají téměř všechny osobní automobily, dodávky, autobusy ale i nová nákladní vozidla, jezdit po silnicích bez emisí. To už má existovat plně funkční transevropská dopravní síť s různými ekologickými, digitalizovanými a bezpečnými dopravními prostředky. Občané by měli dostat příležitost změnit své dopravní vzorce, a počet úmrtí na silnicích by měl klesnout téměř na nulu.
Takový je plán, konkrétní řešení se ale budou hledat až v příštích letech. V dodatku ke své strategii Komise uvádí 80 projektů, určených, aby poskytly průmyslu pobídky k rychlému prosazování čistých dopravních prostředků s vyostřenými pravidly.
Investoři mají být motivováni, aby peníze směřovali do nových projektů. V rámci restrukturalizace Komise plánuje investice z veřejných a soukromých zdrojů ve výši 130 mld. eur ročně v letech 2021 až 2030. To zahrnuje náklady na nové dopravní prostředky včetně velkých, jako jsou lodě nebo letadla. Dalších 100 mld. eur ročně by mělo směřovat do infrastruktury. EK znovu potvrdila svůj cíl instalovat do roku 2030 po celé Evropě tři miliony nabíjecích míst pro elektromobily.
Vedle konvenčních forem dopravy se ve strategii zmiňuje také prototypová technologie hyperloop. Tento koncept zahrnuje trubice, v nichž by v prostředí odpovídajícím téměř vakuu mohly putovat utěsněné kapsle s pasažéry prakticky nadzvukovou rychlostí.
Kritika ze všech stran
Hnutí Greenpeace plán kritizuje s tím, že obsahuje hlavně prohlášení o záměrech: „Grandiózní cíle, několik nových vlakových spojů a zelené standardy nestačí.“ Konstatuje, že cíl 30 mil. vozidel bez emisí do roku 2030 nedosahuje ani zdaleka toho, co je možné a co je nutné, protože jen Německo jich plánuje mít do té doby v provozu 7 až 10 milionů.
Organizace pro čistou mobilitu Transport & Environment označila plán jako „významný krok k úplné elektrifikaci osobních, dodávkových a nákladních vozidel, ale jeho chybou je, že EK nestanovila datum, od kdy musí mít 100 % prodaných automobilů elektrický pohon.“ Představitel T&E Carlos Calvo Ambel varoval, že plán konkrétně neuvádí, jak dosáhnout navržené cíle: „Jak zajistíme, že do roku 2050 budeme mít na evropských silnicích pouze vozidla s nulovými emisemi? Jaké politické nástroje plánujeme použít? To v nové strategii chybí. Komise se nezabývala postupným vyřazováním nebo zákazem použití spalovacích motorů.“ Právní analytici ovšem pochybují, zda by přímý zákaz používání spalovacích motorů byl v souladu s pravidly jednotného trhu.
Europoslanec Markus Ferber (CSU) naopak návrh označil jako příliš zelený a příliš vágní: „Strategie se zdá být napsána odborníky na životní prostředí, nikoli experty na dopravu. Neexistují žádná reálná řešení pro městskou mobilitu a chybějí skutečná řešení, která by venkovským regionům umožnila připojit se dopravně k modernímu světu a nezůstat pozadu při bezprostředních změnách dopravy. Neexistuje také žádná strategie pro autonomní řízení, jak by měly fungovat sítě a automatizace. Doufám, že Komise má ve svých zásuvkách více nápadů na modernizaci dopravy, než uvádí v nové strategii, protože tento plán nepřináší nic nového.“
Z pohledu Německé asociace automobilového průmyslu VDA se strategie příliš spoléhá na dopravu mimo silnici: „Lodě a vlaky samy nebudou schopny zvládnout potřeby mobility lidí. Digitalizace a vytváření sítí v silničním provozu se řeší pouze povrchně a obecně. Právě teď potřebujeme obrovské investice do digitálních sítí, zákonné povolení pro autonomní řízení a nabíjecí infrastrukturu.“
Podle asociace evropských automobilek ACEA je v Evropě v provozu 312 milionů motorových vozidel a na konci roku 2019 mělo elektrifikovaný pohon 1,8 milionu automobilů.
Vladimír Rybecký, AutoTablet.cz
161
