Jak šel čas s projektem Paks II
V listopadu běžel pátý měsíc lhůty, kterou má maďarský jaderný dozor na hodnocení dokumentace pro získání stavebního povolení pro jadernou elektrárnu Paks II. Podle stávajících plánů by se stavební práce měly naplno rozběhnout v září 2021.
Plány na výstavbu 5. a 6. bloku v Paksi sahají až do 80. let minulého století, kdy zde měly vyrůst dva bloky typu VVER-1000. Kvůli poklesu spotřeby elektřiny na konci 80. let k tomu ale nedošlo. Po roce 2000 se představitelé státu k těmto úvahám vrátili, protože země potřebovala nové energetické zdroje. V plánu bylo postavit do roku 2030 až 6000 MWe instalovaného výkonu, z čehož 2000 MWe měly zajistit nové jaderné bloky. V současnosti je Maďarsko v energetice silně importní zemí, zhruba třetinu své spotřeby pokrývá právě dovozem (další třetinu pokrývají stávající bloky jaderné elektrárny Paks).
V roce 2009 byl plán na stavbu dvou zhruba 1000MWe bloků schválen maďarským parlamentem (330 hlasů pro, 6 proti a 10 poslanců se zdrželo). V této době se počítalo s tím, že část financí bude pocházet ze zahraničí. Začalo jednání se zájemci o dodávku technologie a předpokládalo se, že se půjde cestou tendru. Zvažovaly se reaktory AP1000 (1250 MWe, USA), APR-1400 (1455 MWe, Jižní Korea), Atmea1 (1150 MWe, Francie/Japonsko), EPR (1770 MWe, Francie) a VVER-1000 nebo VVER-1200 (1060 a 1170 MWe, Rusko).
Požadavek na vlastnictví
V roce 2011 schválil parlament novou energetickou strategii, která určovala další kroky přípravy výstavby nových bloků. Jedním z důležitých bodů bylo, že nové bloky měly být v 100% vlastnictví státu. Součástí nabídky ruské korporace pro atomovou energii Rosatom byla nabídka, že pomůže dojednat mezivládní půjčku, která pokryje 80 % nákladů na výstavbu dvojice nových bloků.
„Pro Maďarsko byly kromě garance vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, která byla prioritní, zásadní ještě dvě věci: financování a lokalizace. Pouze podoba úvěru nabídnutého ruskou stranou byla schopna zajistit, že nové bloky budou ve vlastnictví maďarského státu. Důležitá byla i budoucí konkurenceschopnost nové elektrárny, která bude rovněž zajištěna financováním pomocí mezivládního úvěru. Díky ceně peněz budou nové bloky vyrábět kilowatthodinu za 17 forintů (zhruba 1,3 koruny), což je výrazně méně než v případě OZE. To byly některé z hlavních důvodů, proč byl vybrán ruský Rosatom,“ uvedl Zsolt Hárfás, maďarský jaderný inženýr, který se podílel na přípravě státní energetické koncepce.
Mezivládní dohoda o výstavbě dvou bloků byla mezi Rosatomem a Maďarskem podepsána v lednu 2014 a o dva měsíce později následoval i podpis mezivládní dohody o financování mezi Ruskem a Maďarskem. Cena výstavby dvou bloků typu VVER-1200 byla stanovena na 12,5 miliardy eur, z čehož 10 miliard půjde z mezivládního úvěru. Podle podmínek smlouvy začne Maďarsko půjčku splácet po uvedení nových bloků do provozu.
Vyšetřování Evropské komise
Jednání s Evropskou komisí o plánech na uzavření mezivládní dohody s Rosatomem a mezivládní půjčky začaly v roce 2013. O dva roky později začala komise vyšetřovat podmínky stanovené těmito dokumenty. Trvalo to do března 2017 a po tuto dobu byly omezené investice do projektu Paks II. Nakonec komise dala projektu zelenou.
„Evropská komise rozhodla, že Maďarsko mělo právo uzavřít dohody s Ruskem a že tím neporušilo evropskou legislativu. Dále komise v září 2015 oznámila, že jaderný projekt s účastí Ruska splňuje ve všech svých parametrech evropské technické a bezpečnostní požadavky. Na podzim 2015 komise začala zkoumat utajování důvěrných informací ve smlouvách a soulad s legislativou. V květnu 2016 uznala, že Maďarsko dodrželo zákony a pravidla Evropské unie v oblasti utajování důvěrných informací. V listopadu 2016 Evropská komise informovala Maďarsko, že schvaluje systém výběrových řízení, která byla připravena dle dohody Maďarské komise a schválená Rosatomem. V posledním šetření komise prohlásila, že projekt Paks II nezahrnuje nedovolenou státní podporu,“ okomentoval závěry vyšetřování tehdejší šéf úřadu maďarské vlády János Lázár.
Získávání povolení
Tím byly po více jak třech letech odstraněny překážky pro realizaci projektu ze strany evropského práva a práce se opět mohly rozběhnout na plno. Příprava výstavby dvou bloků VVER-1200 pokračovala projektováním a získáváním všech nezbytných povolení. V roce 2018 sice Rakousko projekt na rozšíření Pakse napadlo u Evropského soudního dvora, ale v září 2020 byla žaloba zamítnuta.
Jedním z požadavků Evropské komise, který vyplynul z vyšetřování, bylo to, aby zakázky v hodnotě 55 % z celkových nákladů byly soutěženy podle pravidel EU. Tím bude zajištěno, aby soutěže proběhly transparentně a aby byl projekt realizován ve formě výhodné pro Maďarsko.
Největšími výběrovými řízeními, která takto proběhla, byla dodávka turbíny a systémů kontroly a řízení. V roce 2018 bylo za vítěze tendru na turbíny prohlášeno konsorcium americké General Electric a francouzské Alstom Power Systems. V roce 2019 potom byly vyhlášeny výsledky soutěže na dodávku řídicích systémů, ve které zvítězilo konsorcium ruské společnosti RASU (součást Rosatomu), německého Siemensu a francouzského Framatomu.
Poslední velkou událostí je to, že na konci června 2020 byla podána žádost o stavební povolení, které má vydat maďarský úřad pro jaderný dozor OAH. Má na to lhůtu 12 měsíců s možným prodloužením o další tři měsíce a během hodnocení využije zahraniční odborníky. Příprava dokumentace se protáhla, ale nyní je žádost podána a dá se předpokládat, že v září 2021 se rozběhnou práce v plném rozsahu.
Vladislav Větrovec
156
