Větrníky, jak je neznáte
Větrné turbíny nejsou jen „zelené“. Tato obecně adorovaná ekologická řešení paradoxně ve spojení s moderními technologiemi mají i svou stinnou stránku.
Pokročilé funkce konstrukce větrných turbín, jak poukazuje server Windpower enginering, mohou zvýšit riziko požáru – a také pojistné. Větrníky narostly do ohromujících rozměrů, což vedlo ke změnám designu na úrovni komponent. Mnoho z těchto pokroků v konstrukci a technologii však vystavuje turbínu dalšímu riziku – katastrofickým požárům. Podle nedávného webináře „Proč se větrné turbíny vzněcují“, pořádaného americkou společností Firetrace, existuje řada společných konstrukčních prvků, které zvyšují riziko ohnivé havárie.
Jak se větrné turbíny zvětšují, musely se prodloužit a zesvětlit listy jejich rotorů. To, ve snaze odlehčit konstrukci a zároveň ji udržet dostatečně robustní vůči extrémnímu počasí, vedlo výrobce k zabudování uhlíku (známého vodiče tepla a elektřiny) do kompozitních materiálů. Systémy ochrany před bleskem musí být také přepracovány v souladu s novými délkami a strukturami lopatek, přičemž nesprávně namontované systémy ponechávají nespojité cesty s více jiskřištěmi.
Vadné transformátory patří mezi hlavní příčiny požárů větrníků v důsledku obloukových výbojů. V závislosti na jejich umístění v turbíně mohou způsobit její úplné zničení. Podle průzkumu, provedeného společností DNV GL, měla z 61 katastrofických požárů v moderních větrných turbínách za posledních sedm let většina těchto turbín horní transformátory. A i když nebyly vždy hlavní příčinou požáru, jejich přítomnost v gondole je spojena s vážnějším poškozením turbíny.
Rovněž spoje ve věžových kabelech mohou generovat dostatek tepla k založení požáru. Ačkoli kabelové materiály nejsou obvykle příliš hořlavé, pokud k požáru dojde, je pak velmi obtížné potlačit oheň uvnitř věže.
Mnoho z těchto komponent, jako jsou věžové kabely a transformátory, jsou nezbytné pro výrobu a přenos energie nebo mají významný přínos pro celkovou životnost elektrárny. Bez proaktivního úsilí o zvládnutí významného rizika požáru způsobeného výše uvedenými koncepcemi však pojišťovny pravděpodobně zaujmou k aktivům, která mají tyto prvky, přísnější přístup a vlastníci a provozovatelé větrných elektráren by tak měli počítat s vyšším pojistným, pokud nebude riziko proaktivně řízeno.
V USA se pojistné sazby pro větrnou energii již loni zvýšily o 20–40 %, protože trh reagoval na řadu významných havárií. Je tak pravděpodobné, že pojišťovny navýší sazby, nebo budou vyžadovat doklady o proaktivním řízení rizik, než bude možné uzavřít pojistnou smlouvu na projekt. Takovýto přístup je již používán např. pro jiné formy výroby energie, jako jsou plynové turbíny s kombinovaným cyklem, kde je při výpočtu pojistného zohledňováno nejen další riziko z určitých komponent, ale také vliv upgradů a dodatečně retrofitovaných systémů.
152
