its murr Schunk

Digitalizace v manipulační technice

Digitalizace proniká do našich životů a většinou působí kladně, protože se její tvůrci snaží poskytovat služby, o které bude zájem. Ale málokdo si uvědomuje, jak zajímavou vývojovou laboratoří jsou moderní sklady.

 

Jen si zkuste představit, kde jinde byste našli na jednom místě tolik pohybujících se elektromobilů, dnes často fungujících i v autonomním režimu, kde se dá najít tolik propojených sítí, podílejících se na dopravě materiálu z jednoho místa na druhé, kde najdete tolik potenciálních rizikových míst pro střety automatizovaných vozidel a chodců - to vše se v různých podobách ve skladech řeší už léta. A vcelku úspěšně.

Dřinu ve skladech… strojům
Digitalizace přinesla možnost vzniku samostatně jezdících vozíků, nic podobného v době analogové nebylo reálně možné. Můžeme tedy přenést dřinu ve skladech na stroje. Tedy hlavně nezáživnou dřinu. To, co je pro lidi nezáživné a otravné, je pro různé softwarové a hardwarové roboty to nejlepší. Automatizované systémy a všichni roboti vítají ty nudné úkoly, kde čím je věc nudnější a čím více se opakuje, tím z ní mají větší radost. U lidí tomu bývá obvykle naopak. Asi bychom těžko našli řidiče ještěrky, který nachází potěšení v převážení palet stále z jednoho místa na druhé. Pro robotický vozík je to ideální aplikace. Může jít o převážení prázdných palet po použití materiálu ve výrobě nebo se jednat o zavážení výrobních linek a podobně.

Dřinu v administrativě… také strojům
V dnešní době, kdy stále není dostatečně rozšířena elektronická výměna obchodních dokumentů na základě např. standardů EDI, je v praxi stále potřeba, aby někdo opisoval údaje z faktur a zadával do systému. Například v Linde Material Handling už pro toto učí robota, který si umí poradit s různými formáty, a účetní se tak v budoucnu budou moci věnovat užitečnějším věcem.

Vozíky jezdí, zvedají, anebo třeba jenom vrčí
Každý si umí představit sklad. Všichni známe vysokozdvižné vozíky, kterými se to tam jenom hemží. Ale hemží se užitečně, anebo trajektorie jejich pohybu připomíná spíše Brownův pohyb? Jde to zjistit. Na vozíky je možné namontovat sledovací systém, který poskytuje všechny potřebné informace manažerovi provozu. Kolik času vozík jezdil, jak často zvedal, kolik času spotřeboval na přejezdy, jakými prošel otřesy. A také třeba kolik času prostál se spuštěným motorem. Všechny údaje z vozíku je možné přenášet na dálku, ať již přes wi-fi sítě nebo datové připojení operátorů. Nejnovější model vozíku Linde je již standardně vybaven plnou konektivitou, takže se u něj pouze zpřístupňují funkce, které si zákazník přeje využívat.

Bezpečnost
Přes 90 % nehod ve skladech způsobí lidský faktor. Člověk se nechá při řízení manipulační techniky rozptýlit, něco přehlédne, zvedne telefon za jízdy a problém je na světě. Robotické vozíky to tak nemají. Jejich senzory vždy pečlivě sledují okolí vozíku a včas detekují překážku před nimi.

Když dojde k poruše
Ač jsou dnešní vozíky ve skladu spolehlivé, může dojít k poruše. V době analogové někdo musel vzít telefon, zavolat na dispečink servisu nebo sednout k počítači a napsat e-mail servisu. Jak to dnes funguje, popisuje Martin Petřík z Linde Material Handling: „Letos jsme v několika firmách zprovoznili systém Linde Service Manager, jde o aplikaci zdarma pro telefony s operačním systémem Android. Pokud řidič zjistí závadu na vozíku, nascanuje QR kód umístěný na vozíku, na pár kliků vybere typ závady, případně ji popíše a může ji také hned vyfotit. Informaci o problému v aplikaci odešle. Tím se dostane ke schválení manažerovi odpovědnému za objednávání servisu. Ten má možnost servisní zásah schválit, nebo zamítnout. Pokud jej schválí, informace se během několika sekund přenese do ERP systému servisu Linde Material Handling. Proces je rychlý, nikdo již nepotřebuje přepisovat žádné údaje ze systému do systému. Šetříme tak čas našich zákazníků a snižujeme dobu odstavení vozíku na minimum.“

Provoz skladů nejsou jenom vozíky
Moderní sklady jsou řízeny systémy WMS (Warehouse Management Systém), případně MES (Manufacturing Execution Systems), tedy systémy pro řízení výrobních procesů. Manipulační zařízení s těmito systémy již umí komunikovat. V řízení flotil vozíků se objevují prvky decentralizovaného rozhodování. Například při potřebném návozu materiálu pro výrobní linku bude vybrán z flotily vozíků ten, který disponuje potřebnými vlastnostmi a je nejblíže. Pokud se do této komunikace ještě přidají samotné věci, výrobky, polotovary a dále se rozšíří nasazení IoT, stane se manipulace ve skladech ještě rychlejší a efektivnější. A na naše životy to bude mít násobný pozitivní dopad. Převedeno do soukromého života – další objednaný balíček z e-shopu dostaneme ještě rychleji a levněji než kdykoliv dříve. Ať žije digitalizace ve skladech a dále se rozvíjí.

 
Publikováno: 17. 1. 2020 | Počet zobrazení: 163 článek mě zaujal 32
Zaujal Vás tento článek?
Ano