its murr Schunk

Neuralink aneb Matrix X.0?

Vzpomínáte ještě, jaká „pecka“ byl v době svého uvedení dnes již kultovní film sourozenců Wachovských Matrix? Sci-fi pohrávající si s myšlenkou napojení lidských mozků na vševládnoucí síť by se mohlo stát již v dohledném horizontu realitou.

 

Tedy pokud se Elonu Muskovi podaří zrealizovat další ze svých projektů, který představil na konferenci v San Franciscu pod názvem Neuralink. Jde o systém propojení moderních technologií a lidského těla, konkrétně lidského mozku s počítačovou sítí. Společnost Neuralink už podala žádost, aby mohla technologii, kterou již vyzkoušela na myších, začít testovat i na lidech.

Sondy „odposlouchávající“ myšlenky
Neuralink má být v prvotní fázi zaměřen na pomoc osobám s těžkými neurologickými poruchami. Měl by umožnit paralyzovaným lidem ovládat techniku (např. roboty či počítač) a komunikovat se světem pouze svými myšlenkami. Vizionář Elon Musk ale uvažuje i o možnosti, že lidé budou moci v budoucnu spojit své tělo s umělou inteligencí. Zajímavé na tom je, že ještě nedávno před ní sám varoval s tím, že nekontrolovaný a nezvládnutý nástup AI může zničit lidskou populaci. „Budeme na druhé koleji i při tom nejoptimističtějším scénáři. Pokud ale napojíme naše mozky, můžeme se rovnat a potenciálně se s umělou inteligencí sloučit,“ uvedl Elon Musk.
Technologický systém byl prezentován jako miniaturní čip se třemi tisíci elektrodami, které jsou připevněné na vláknech tenčích než lidský vlas (jejich tloušťka má být pouhých 4–6 μm, tj. asi třetina lidského vlasu), které monitorují aktivitu přibližně tisícovky neuronů mozku. Sondy by do mozku umísťoval robot pomocí mikroskopických otvorů vytvořených v lebce laserem. Neuralink nyní používá kombinaci tenkých jehel a počítačového vidění k umístění svazků těchto elektrod přesně na vybraná místa v mozku. Propojení samotného rozhraní je oproti dnes používaným systémům bezdrátové, pracuje na principu Bluetooth, takže k napojení mozku na počítač zpracovávající data není potřeba vést žádný kabel, zdůraznil vizionář jeden z hlavních aspektů Neuralinku.

Půjdeme na to jinak
Při představení systému společnost neuvedla detaily, jak zařízení vyhodnocuje mozkovou aktivitu, poukázala však, že přednost jejich systému tkví v tom, že se může zaměřit na konkrétní malou část mozku, a je tak z hlediska aplikace bezpečnější. Jak uvedl prezident Neuralinku Max Hodak, implantát bude obsahovat čtyři senzory v různých oblastech mozku a bude ho možné ovládat a konfigurovat pomocí iPhonu, myši nebo klávesnice.
Podle odborníků není Muskův projekt vyloženě revolučně novým, ale spíše sofistikovaným souborem a kombinací již známých postupů a technologií. Je ovšem pojímaný z jiného úhlu pohledu, což by mohlo umožnit jejich uplatnění způsobem překonávajícím současné aplikační nasazení – tak ostatně začalo mnoho zásadních vynálezů…

Brána do lidského mozku
Rozhraní mozek–stroj (Brain-Machine Interfaces – BMI) jsou perspektivní pro obnovení senzorické a motorické funkce a léčbu neurologických poruch, ale klinické BMI nebyly dosud široce přijaty, mj. proto, že jejich potenciál omezuje malý počet kanálů, konstatuje popis systému Neuralink. Ten je charakterizován jako škálovatelný systém BMI s velkou šířkou pásma a vysokou hustotou v zařízení klinicky relevantní velikosti.

Základem jsou pole malých flexibilních „vláknových“ elektrod s až 3072 elektrodami na pole, rozložených v 96 vláknech. Neurochirurgický robot dokáže zavést šest vláken (192 elektrod) za minutu, přičemž každé může být vloženo do mozku individuálně s mikronovou přesností a zacíleno na konkrétní oblast. Elektrodové pole je umístěno v malém implantovatelném zařízení, které obsahuje vlastní onboard čipy pro zesílení a digitalizaci s nízkým výkonem (sada pro 3072 kanálů zabírá méně než 23 x 18,5 x 2 mm3). Datové proudy ze zařízení se širokopásmovým přenosem předává USB-C kabel a současně nahrává ze všech kanálů. Neuralink dosáhl v stálých implantovaných elektrodách špičkového výkonu až 85,5 %.

 
Publikováno: 27. 9. 2019 | Počet zobrazení: 539 článek mě zaujal 84
Zaujal Vás tento článek?
Ano