Schunk

Nové značení pohonných hmot v EU

Petrolejářský průmysl a obchod patří spíše ke konzervativním oblastem lidské činnosti. Přesto dochází v posledních letech k celé řadě změn a zavádění nových přístupů v oblasti paliv pro motorová vozidla.

 

Zásadním impulsem ve vývoji je snaha zvýšit podíl použití tzv. alternativních paliv. Také vlivy moderního marketingu, kdy si každá olejářská značka zavádí označování paliv pod svými obchodními názvy, zavádějí do názvosloví paliv a možností orientace pro konečného spotřebitele u čerpacích stanic nejasnosti a zmatky. Toto platí nejen z vnitrostátního pohledu České republiky, ale napříč všemi státy EU. Ze všech těchto důvodů byla přijata směrnice Evropské unie 2014/94/EU, jejímž cílem je na prvním místě zavedení vhodných podmínek pro alternativní paliva.
Příslušná evropská legislativa vytváří zásadní požadavky na snižování emisí z dopravy, které generují technické požadavky na pohonné jednotky i výrazný růst požadavků na kvalitu paliv a změny v jejich složení. Takovými požadavky jsou povinný obsah biopaliv 4,1 objemových procent do automobilových benzinů a 6,0 objemových procent do motorové nafty. Tyto požadavky mají mj. pomoci zajistit snížení emisí ve výši 3,5 % od roku 2019 a 6,0 % od roku 2020 ve srovnání s použitím klasických paliv na čistě fosilní bázi. V roce 2017 došlo k aktualizaci norem určujících jakostní požadavky na automobilové benziny (převzato v ČSN EN 228) a motorové nafty (převzato v ČSN EN 590). Kromě těchto klasických automobilových paliv jsou velkým přínosem pro ekologii provozu motorových vozidel zkapalněné ropné plyny (LPG), kde právě dochází k vydání aktualizované evropské normy EN 589, která bude v roce 2019 přeložena do systému českých technických norem.
Použití stlačeného (CNG), případně zkapalněného (LNG) zemního plynu a bioplynu pro spalovací motory, řeší v roce 2018 přeložená norma ČSN EN 16723-2. Dalšími druhy alternativních paliv byla paliva s vysokým obsahem biosložky, která ovšem po zvýšení spotřební daně ztratila svůj ekonomický význam. Týká se to zejména paliva s vysokým obsahem methylesterů vyšších mastných kyselin (FAME), které se prodávalo v ČR v kategorii označované jako tzv. směsná motorová nafta (SMN 30), kde číslovka v označení znamená obsah FAME. Toto palivo je charakterizováno normou ČSN EN 16709 „Motorová nafta s vysokým obsahem FAME (B20 a B30) - Technické požadavky a metody zkoušení“.


Dalším palivem, které potkal podobný osud, je tzv. čistá bionafta (palivo B100), jehož kvalitu určuje norma ČSN EN 14214. Naopak na trhu zůstává a značnou perspektivu může mít palivo s vysokým obsahem ethanolu (E85), původně podle evropské technické specifikace převzaté jako ČSN P CEN/TS 15293, nyní nově vydané a aktuálně přeložené evropské normy EN 15293.
Pro vznětové motory se jeví jako perspektivní palivo s obsahem hydrogenovaného rostlinného oleje (HVO) nebo také syntetická parafinická paliva (XTL). Skutečným palivem budoucnosti se může stát, vzhledem k nulové produkci skleníkových plynů, vodík, ať už ve smyslu přímého spalování (dle normy ČSN ISO 14687-1) nebo využití v palivových článcích s protonvýměnnou membránou (PEM) dle normy ČSN ISO 14687-2.
Daleko nejpoužívanějšími automobilovými palivy pro spalovací motory zůstávají automobilové benziny a motorové nafty. Biopaliva dnes přestavují legislativně povinný a technicky zcela bezproblémový přídavek do všech standardních směsí motorových benzinů a naft. Jakostní norma ČSN EN 228+A1 specifikuje dvě hladiny obsahu kyslíku. Standardní benziny charakterizované maximálním obsahem kyslíku 2,7 % hmotnostních obsahují do 5 % objemových ethanolu (lihu) a kromě lihu obsahují také jiné kyslíkaté látky, především tzv. étery s pěti a více uhlíky, které dnes fungují jako zvyšovače oktanového čísla. Takové benziny jsou dodávány pod označením E5. Druhou možností, která však zatím není na trhu v ČR, jsou benziny s vyšším obsahem kyslíku 3,7 % hmot., obsahující do 10 % objemových ethanolu a vyšší množství éterů. Toto palivo, které je označováno jako E10, bude nevyhnutelné pro dosažení cílů v úspoře emisí od roku 2020. Motorové nafty jsou dlouhou dobu standardizovaná paliva, která dnes ve shodě s legislativními požadavky obsahují až 7 % objemových biosložky (FAME). Obecným cílem přídavků biosložek je snížení produkce oxidu uhličitého jakožto skleníkového plynu s negativním dopadem na životní prostředí.
Z výše uvedeného je zřejmé, že problematika automobilových paliv, zejména perspektivou budoucnosti, je značně složitá. Proto je velmi účelné zavedení jednotného systému značení v rámci všech zemí EU. S cílem pomoci konečným spotřebitelům vybrat si bezchybně správné palivo se EU shodla na nových požadavcích pro označování paliv. Požadavky jsou specifikovány nově zavedenou normou ČSN EN 16942, kterou vytvořil ve smyslu směrnice 2014/94/EU zvláštní technický výbor pro označování paliv v rámci evropské normalizace CEN TC 441. Pracovní skupina byla složena z expertů automobilového a palivářského průmyslu, nevládních organizací, národních normalizačních orgánů, zástupců vlád zemí EU a Evropské komise. Norma popisuje především design a velikost nových identifikačních štítků, kterými jsou s platností od 12. října 2018 označeny nejen nádrže vozidel a jejich technické příručky, ale také stojany a tankovací pistole čerpacích stanic. Uvedené značení může být pro českého spotřebitele poněkud matoucí vzhledem k použití písmene B k označování motorové nafty, tedy paliva pro dieselové motory, avšak toto značení respektuje jednotný evropský technický i jazykový přístup k dané problematice.


Principem značení je trojí tvarové provedení značky, kruh pro benziny (obr. 2), čtverec pro motorové nafty a další paliva pro vznětové motory (obr. 3) a pravoúhlý kosočtverec pro plynná paliva (obr. 4). Automobilové benziny jsou značeny písmenem E následovaným číslicí (viz obr. 2) definující maximální obsah ethanolu (E5, E10, E85).
Motorové nafty jsou označeny písmenem B, neboť následující číslice specifikuje maximální obsah biosložky (FAME) v daném palivu pro vznětové motory (B7, B10, B20, B30, B100), případně označení XTL pro syntetická parafinická paliva vyráběná synteticky nebo hydrogenací (viz obr. 3).
Plynná paliva jsou specifikována příslušnou zkratkou (obr. 4), tj. H2 pro vodík, CNG pro stlačený a LNG pro zkapalněný zemní plyn, LPG pro zkapalněné ropné plyny (zejména propan a butan).

Dosavadní a aktuální stav v ČR pro standardní motorová paliva představuje následující

Dosavadní označení paliva                    Aktuální označování paliva

Super BA 95, Natural 95                                           E5
Motorová nafta (Diesel)                                           B7

Uvedené identifikační štítky jsou již umísťovány na nově vyrobených motorových vozidlech v bezprostřední blízkosti plnicího hrdla resp. krytu uzávěru palivové nádrže, v příručkách a elektronických příručkách vozidel, na všech veřejných čerpacích stanicích na výdejních stojanech a na výdejní pistoli a u prodejců vozidel. Identifikační štítek je jednoduchý vizuální nástroj umožňující jednoduchou kontrolu nejen v zemích EU, ale též v zemích EHP (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a dále v Makedonii, Srbsku, Švýcarsku a Turecku. Umožňuje snadnou orientaci ve spleti složitých a nejednotných marketingových názvů, které jednotlivé koncerny a značky používají pro jednotlivá paliva, často diferencovaně i v různých zemích. Norma ČSN EN 16942 v návaznosti na evropskou legislativu je tedy významným příspěvkem k orientaci a komfortu konečného spotřebitele a od října 2018 zavádí jednoduchý a průhledný systém označování automobilových paliv.

Ing. Petr Kříž, Česká strojnická společnost

 
Publikováno: 24. 7. 2019 | Počet zobrazení: 68 | Počet přeposlání: 0 článek mě zaujal 4
Zaujal Vás tento článek?
Ano