Schunk

„Nedokončenou“ symfonii dokončil počítač a AI

Umělá inteligence se stále více stává předmětem experimentů ve sférách, kde až dosud dominovala lidská kreativita – např. v umění.

 

Společnost Huawei použila umělou inteligenci (AI) pro zhudebnění polární záře. Unikátní projekt nazvaný Sound of Light, který propojuje přírodu, technologii a umění, využil odborníky z několika oblastí, aby předvedli úplně nový pohled na polární záři. Nyní je možné ji nejen vidět, ale i se do ní zaposlouchat. První symfonický výkon řízený AI, obstaral orchestr, který nahrál skladbu na základě partitury vytvořené umělou inteligencí dle charakteristik světelných projevů polární záře. Ty byly analyzovány pomocí speciálních algoritmů a převedeny do hudebního zápisu.

AI z mobilu pomáhá Schubertovi
To, že se AI pustila v rámci experimentů do vytváření vlastních hudebních skladeb, novinkou není, ale kulturní šok může být pro milovníky hudby to, že začala „fušovat“ i do děl slavných mistrů. Přesněji řečeno – finalizovat jejich nedokončené skladby, které se zatím hrály v podobě, jakou je světu jejich tvůrci zanechali.
Ani proslulá „Nedokončená“ 8. symfonie Franze Schuberta neunikla pozornosti počítačových mágů. Díky prvním dvěma větám, které jsou kompletní, je dílo tohoto hudebního skladatele jedním z nejznámějších, ale ze dvou vět, které měly tvořit závěr, jsou k dispozici pouze fragmenty. Proto se společnost Huawei rozhodla zkusit použít umělou inteligenci, a za pomoci skladatele Lucase Cantora dokončit toto téměř 200 let staré dílo. Inženýři vložili hudbu ve formě dat do duální neurální procesní jednotky (používané v nejvýkonnějším smartphonu), takže AI měla informace o zabarvení, špičkách, metrice, tónině apod., které Schubert rád používal. Na jejich základě vytvořila melodie, z nichž skladatel Lucas Cantor vybral ty nejzdařilejší, které by nejlépe odpovídaly charakteru zmíněné skladby. Jimi doplnil nedokončené fragmenty dvou závěrečných vět a zakomponoval je do orchestrálního provedení. Dokončená Schubertova „nedokončená“ měla premiéru 4. února letošního roku v Londýně.

AIVA hraje Dvořáka
S využitím AI pro dokončení práce již zemřelých skladatelů se experimentuje i v Česku. Své finalizace se dočkala i část díla Antonína Dvořáka, 115 let po jeho úmrtí. Jako základ posloužila skica skladby, kterou Dvořák z neznámých důvodů nedokončil. Na jeho rozepsaný dvoustránkový fragment blíže nespecifikovaného zápisu v sazbě pro klavír v tónině e-moll nalezeném v archivu Českého muzea hudby navázala umělá inteligence v rámci projektu – AIVA/Antonín Dvořák: From the Future World op. 71. Doplnila ho o zcela novou část, vytvořenou na základě analýzy hudebního zápisu, dodržování zákonitostí tóniny a dalších faktorů. Zvukový výstup využívá styl a prvky Dvořákovy tvorby.
Systém firmy AIVA Technologies má jako jediná umělá inteligence na světě statut autora. Od svého vzniku analyzovala kolem 30 000 skladeb autorů od baroka až po 20. století a složila již např. skladbu pro symfonický orchestr v Lucembursku. V případě finalizace Dvořákovy tvorby se během jednoho měsíce naučila 115 jeho opusů a následně dokomponovala jeden jeho nedokončený fragment. Tak vznikla nová skladba o třech větách. První část skladby zazněla premiérově v Bruselu při slavnostní prezentaci Národní strategie ČR na globálním eventu EU věnovaném umělé inteligenci s názvem EU as a Leader in AI. Dokončené hudební dílo jako celek zazní poprvé na červencovém hudebním festivalu Rock for People a na podzim pak na koncertu v pražském Rudolfinu. „Zdaleka nám nešlo jen o technologický experiment. Chtěli jsme skutečně vyzkoušet možnosti AI a vytvořit dílo, které se bude posluchačům líbit a vzbudí pozitivní emoce,“ říkají kreativní ředitelé z agentury Wunderman, která stojí za projektem spolu s orchestrem Prague Philharmonia.

Vladimír Kaláb

 
Publikováno: 24. 7. 2019 | Počet zobrazení: 67 | Počet přeposlání: 0 článek mě zaujal 5
Zaujal Vás tento článek?
Ano