Notre Dame a pomoc technologií
Když se Paříží rozezněly sirény hasičů pospíchajících k hořící katedrále Notre Dame, pomáhala v boji s ničivým živlem i nejmodernější technika – roboti. A digitální technologie zase přispějí k záchraně této historické stavby.
Při zdolání požáru unikátní historické památky vyzdvihla média hlavně lidské hrdiny, přitom zásluhy na její záchraně měli i nenápadní strojoví pomocníci, jejichž pomoc byla v mnoha ohledech rozhodujícím faktorem.
Roboti v akci
Nad hořící katedrálou kroužily drony DJI Mavic Pro a Matrice M210 francouzské policie, která zásah hasičů koordinovala. Záběry z dronů použili hasiči ke sledování situace a zaměření proudů vody z žebříků, které neměly dostatečnou výšku, aby umožnily přímou viditelnost na požářiště. S drony mapovali ohniska požáru, díky nim mohli lépe cílit boj proti ohni, pomáhaly jim detekovat škody, riziková místa a na co se zaměřit.
Za běžných podmínek je létání s dronem přes centrální Paříž blokováno zákonem a technologiemi: Výrobce používá tzv. geofencing k zabránění letům v blízkosti letištních drah (letiště Paříž le Bourget je zhruba 14 km od katedrály). Tato omezení byla dočasně odblokována, aby umožnila robotům létat přes Notre Dame.
Na zemi zatím pracoval dálkově ovládaný hasičský robot Colossus od francouzské firmy Shark Robotics. Robot je ve službách pařížských „pompiéres“ již dva roky a osvědčil se i při záchraně středověké katedrály. Téměř půltunový (460 kg) stroj na pásovém podvozku s délkou 160 a výškou téměř 80 cm je napojen na požární hadici a vybaven řadou nástaveb. Co je ale hlavní, že dokáže odolat žáru i vodě, a v případě potřeby uvézt náklad o hmotnosti až 500 kg.
Stroj se může pohybovat rychlostí 3,5 km/h a díky sadě 6 li-ion baterií, která dodává energii pro dvojici elektromotorů zajišťujících pohon, je umožněno až 4hodinové nepřetržité nasazení. Operátor může pomocí sady joysticků s displejem a tlačítky robota nejen ovládat, ale i sledovat místo požáru, osvětlovat jej, pořizovat obrazový záznam i označovat přesnou polohu GPS a samozřejmě hlavně hasit v různých směrech. Posílá ho zejména tam, kde by situace byla pro lidské hasiče příliš nebezpečná, a při požáru Notre Dame tomu nebylo jinak. Colossus operoval přímo v hlavní lodi katedrály, kam pomohl směrovat proud vody.
Na řadě je obnova!
Po záchraně podstatné části katedrály a objektu jako celku před totálním zničením, a po zjištění škod se už začíná intenzivně pracovat na projektu obnovy katedrály. Díky mecenášům se začínají scházet i potřebné finance, kterých bude zapotřebí opravdu hodně. Odborníci hovoří o částkách v řádu stovek miliard eur a pracích, které si mohou vyžádat i několik desetiletí (i když francouzský prezident Emanuelle Macron již poněkud bombasticky avizoval v souvislosti s rekonstrukčními pracemi „pětiletku“). Notre Dame by se podle všeho měl obnovit v souladu s předchozí architekturou této památky (objevují se už i náměty na začlenění různých moderních adaptací) a s použitím maxima původních technologií, což znamená pro restaurátory nesnadný úkol. Žádné potřebné původní stavební plány se samozřejmě nezachovaly, takže budou muset prostudovat každý dostupný materiál související s památkou. Kromě vnějškové podoby, která je naštěstí zachycena díky rozsáhlé fotodokumentaci nejrůznějšího charakteru, je tu problém s detailní rekonstrukcí interiéru slavné historické stavby. Ale možná ne tak zásadní, protože s obnovou Notre Dame může významně pomoci moderní digitální technologie.
Pomohou virtuální kopie
Francouzským restaurátorům a jejich zahraničním kolegům, kteří nabízejí své služby při rekonstrukci Notre Dame, přichází na pomoc unikátní vizualizace vytvořená americkým historikem umění a fanouškem francouzských středověkých památek Andrewem Tallonem pomocí laserového skeneru.
V rámci projektu, kdy mapoval řadu církevních památek s využitím moderních technologií prostřednictvím vysoce přesných laserových měření i v katedrále Notre Dame, zdokumentoval vědec ještě před svou smrtí v listopadu loňského roku vzdálenosti mezi zdmi, pilíři, sochami a různými dalšími místy z padesáti různých úhlů. Dokázal tak získat soubor více než miliardy bodů, z nichž pomocí počítače a kombinace se sférickými panoramatickými snímky pořizovanými ze stejných míst souběžně s laserovými skeny vytvořil digitální obraz pařížské katedrály. Výsledkem je 3D model, který by mohl významně pomoci při její rekonstrukci.
Při obnově katedrály může překvapivě pomoci i jedna z počítačových her, konkrétně dílo firmy Ubisoft Assassins Creed: Unity, odehrávající se právě v Paříži roku 1789, kde je samozřejmě i virtuální kopie Notre Dame. Grafička Caroline Miousse strávila při vývoji hry ve spolupráci s architekty několik let studiem jednotlivých detailů katedrály a jejím převodem do virtuálního světa. Díky tomu vytvořila – řečeno dnešní terminologií – dokonalé digitální dvojče zachycující stavbu s doslova milimetrovou přesností do nejmenších detailů. Tato dokumentace by nyní mohla pomoci při budoucí rekonstrukci a opravě katedrály.
Zmíněnou hru dala počítačová firma dokonce k dispozici k volnému stažení, aby umožnila zájemcům slavnou historickou stavbu navštívit aspoň virtuálně, protože bude po dobu rekonstrukce nedostupná. Je to sice marketingový počin, ale určitě ne od věci – ostatně firma sama přidala půl milionu eur na obnovu poškozené památky.
Josef Vališka
307
