ITS OnRobot Schunk

Jeden trend, různé přístupy

Svět si zvyká na Průmysl 4.0, ale v Česku to zatím drhne. Studenti technických škol ani manažeři o Průmyslu 4.0 obecně moc nevědí.

 
Tři čtvrtiny velkých organizací nasazujících IoT již dnes používá digitální dvojčata nebo tak plánuje učinit během příštích dvanácti měsíců. Vyplývá to z výsledků průzkumu „IoT implementation survey“, provedeného loni analytiky společnosti Gartner mezi šesti stovkami respondentů v šesti zemích (Čína, Německo, Indie, Japonsko, Velká Británie a USA) z organizací s obratem přesahujícím v přepočtu miliardu korun a s plány na IoT projekt realizovaný nejpozději v roce 2019. Takzvaná digitální dvojčata dnes používá 13 % firem, plán nasadit je do roka má dalších 62 % respondentů.

Slouží i více pánům
„Výsledky ukazují, že digitální dvojčata začínají být běžně používána a pomalu se stávají standardem u organizací všech kategorií. Nejdále jsou pochopitelně výrobci produktů s IoT konektivitou. V minulosti jsme předpověděli, že do roku 2022 nasadí více než dvě třetiny firem, které zavedly IoT, v ostrém provozu alespoň jedno digitální dvojče, ale je možné, že této úrovně bude dosaženo již do roka,“ říká Benoit Lhereux, viceprezident výzkumu společnosti Gartner.

Digitální dvojčata jsou specifická tím, že v řadě případů slouží více pánům. Bezmála třetina respondentů v průzkumu uvedla, že digitální dvojčata využívá několik entit – např. u připojených aut může jít o výrobce, poskytovatele zákaznických služeb a pojišťovnu. Variabilita entit využívajících data a funkce digitálních dvojčat je široká – počínaje vnitropodnikovými „konzumenty“ přes komerční partnery až po dodavatele technologií. „Digitální dvojčata slouží široké škále obchodních cílů. Jejich designéři by proto měli pamatovat, že bude nejspíš třeba obsloužit více konzumentů dat a poskytnout odpovídající možnosti přístupu k nim,“ upozorňuje Benoit Lhereux.

Vzájemná integrace digitálních dvojčat
Ve chvíli, kdy společnost využívá několik digitálních dvojčat, dává často smysl i jejich vzájemná integrace. Například v elektrárně existují funkce jak pro jednotlivé IoT připojené prvky (ventily, pumpy, generátory), tak pro složené digitální dvojče reprezentující a monitorující ucelený systém. Integraci se dnes věnuje 61 % organizací, které již digitální dvojčata nasadily a tři čtvrtiny (74 %) podniků to má v plánu v příštích 5 letech. Nicméně není to všeobecný trend – zhruba čtvrtina firem, která ještě digitální dvojčata nenasadila, pak neplánuje ani jejich integraci v horizontu pěti let. Jak upozorňuje Benoit Lhereux, situaci poněkud komplikuje skutečnost, že skutečná integrace digitálních dvojčat je poměrně složitá a vyžaduje vyšší úroveň dovedností v oblasti informačního managementu. Ovšem do budoucna půjde zároveň o významný faktor s tím, jak se budou postupně vyvíjet a připojovat další fyzická aktiva a vybavení.

A co na to Češi?
Pronikání prvků Průmyslu 4.0 do firemního sektoru je pozitivní trend, ovšem výrazně horší je situace se samotným povědomím o tomto fenoménu – přinejmenším pokud jde o studenty českých technických středních škol a univerzit, kteří by měli tyto technologie ve firmách jako jejich budoucí zaměstnanci zavádět a využívat. Šetření odhalilo výrazný nedostatek ve vědomostech mezi studenty středních a vysokých technických škol. Z průzkumu provedeného agenturou Ipsos pro firmy DEL a BDO vyplývá, že 3 ze 4 studentů technických škol vůbec neví, co to je Průmysl 4.0. „Neznalost pojmu Průmysl 4.0 ze strany studentů byla šokujícím zjištěním. Bezmála 80 % studentů neví, co znamená Průmysl 4.0 a více než polovina - téměř 60 % - jich toto označení ani nikdy předtím neslyšela,“ konstatuje Petr Kymlička, partner poradenské společnosti BDO.

Studenti Průmysl 4.0 zjednodušují
Co se za pojmem Průmysl 4.0 skrývá, ví tak podle průzkumu pouze každý pátý student technických oborů. Ovšem i když pojem znají ve 40 % případů ze školy, jejich představa o komplexnosti tohoto fenoménu je značně zkratkovitá. Respondenti, kteří uvedli, že vědí, co pojem znamená, jej v průzkumu nejčastěji popisovali jako využívání moderních technologií, digitalizaci, automatizaci či robotizaci. „Ukazuje se, že studenti nemají úplně jasnou představu, co Průmysl 4.0 v praxi obnáší. Je tak zřejmé i určité odtržení teorie školních osnov od reality. Část studentů sice správně zmiňuje digitalizaci a automatizaci, ale při pohledu na celou skupinu jsou znalosti Průmyslu 4.0 podprůměrné,“ upozorňuje Jiří Kabelka, předseda představenstva společnosti DEL. Neznalost problematiky potvrdila také zajímavost z průběhu průzkumu: Někteří studenti a studentky, ač tvrdili, že pojem znají, ho nedokázali samostatně popsat a svou odpověď pouze kopírovali z internetu.
O mnoho lépe na tom nejsou ani manažeři: Dotazování ukázalo, že o termínu označujícím čtvrtou průmyslovou revoluci dosud neslyšelo 30 % manažerů a majitelů českých průmyslových firem. Přestože je ČR běžně označována za jednu z nejprůmyslovějších zemí Evropy, výzkum odhalil překvapující zjištění, že skoro třetina manažerů v tomto sektoru ve svých odpovědích uvedla, že nikdy neslyšela o Průmyslu 4.0 a jen polovina tento pojem zná a ví, co znamená. Nejčastěji se s ním manažeři setkávají v médiích a odborném tisku, 54 % z nich se s ním setkalo v rámci své praxe.

 
Publikováno: 30. 5. 2019 | Počet zobrazení: 199 článek mě zaujal 28
Zaujal Vás tento článek?
Ano