Evropa chce (?) elektromobily, ale nezvládne pro ně vyrábět baterie
Potřeba baterií se s postupujícím trendem elektromobility stupňuje a výrobci se na to snaží reagovat. Číňané staví v Evropě gigantickou výrobnu akumulátorů, a o své místo na slunci se hlásí i Češi.
Čínská společnost CATL (Contemporary Amperex Technology), která loni po pouhých sedmi letech působení na trhu odsunula na druhou pozici japonského konkurenta Panasonic z čela žebříčku největších výrobců li-ion akumulátorů, je největším světovým výrobcem baterií pro automobilový průmysl na světě. Nyní staví v německém Erfurtu obří továrnu na výrobu baterií do elektromobilů. První akumulátory by firma měla začít vyrábět v roce 2021, a v roce 2026 už dodávat třikrát více baterií, než vyrábí Tesla Gigafactory v americké Nevadě. Číňané chtějí oproti původním plánům výrazně zvýšit roční produkci. Kapacita továrny Elona Muska Gigafactory se pohybuje na úrovni 20 GWh ročně a po plánovaném zvýšení má dosahovat roční produkci 35 GWh.
„V první fázi chceme vyrábět baterie s kapacitou 14 GWh ročně. Odhadujeme, že nejpozději od roku 2026 by to mohlo být okolo 100 GWh ročně,“ řekl na konferenci automobilového průmyslu v Bochumi ředitel CATL pro Evropu Matthias Zentgraf. Poukázal na to, že nové cíle v oblasti CO2 povedou k rychlejšímu nárůstu poptávky, než s jakou počítal původní projekt s tím, že by se globální poptávka po bateriích v autoprůmyslu, která v roce 2017 činila 74 GWh, mohla do roku 2030 zvýšit až na 1559 GWh ročně.
Čínský výrobce tak chce profitovat z předpokládané zvýšené poptávky po bateriích do elektromobilů, hybridů a plug in hybridů v důsledku rozhodnutí unijních orgánů, zavazující evropské výrobce automobilů snížit produkci emisí CO2 u svých výrobků o 37,5 % oproti úrovni stanovené pro rok 2021. To nebude možné dosáhnout bez výrazného zvýšení podílu elektromobilů.
Unie projektuje, čínští výrobci jednají
Ještě loni na podzim horoval Brusel pro rozvoj evropského bateriového průmyslu. Místopředseda EK a eurokomisař pro energetiku, Maroš Šefčovič, zmiňoval potřebu vybudovat v Evropě až dvě desítky tzv. gigatováren na výrobu baterií, aby Unie nenechávala trh s ukládáním energie do baterií asijským firmám jako je CATL, Samsung, LG nebo Panasonic. Vznikla dokonce Aliance pro výrobu baterií, která má umožnit podle eurokomisaře masovou výrobu, a tím zlevnit celou produkci. Zapojilo se do ní na 250 evropských firem. Ovšem záměry a proklamace jsou jedna věc a tvrdá tržní realita jiná. Zatímco Aliance založená v roce 2017 funguje po dvou letech jen na papíře (uzávěrka pro výzvu k podávání projektů skončila v únoru a tendry na granty pro inovace v bateriových technologiích byly spuštěny na počátku roku), agilní asijští výrobci jednají a podnikli až praktické kroky. Záměry EU tak zatím selhávají a německým automobilkám se nepodařilo postavit plánovaný vlastní závod na výrobu baterií (společnost Bosch na výstavbu továrny kvůli vysokým nákladů rezignovala loni), aktivitu převzali asijští dodavatelé. Automobilový průmysl, který je motorem německé i české ekonomiky, tak bude podle všeho muset spoléhat při rozšiřování nabídky elektromobilů na čínské baterie. Továrny na ně už se v Evropě staví a pro případnou domácí konkurenci (když by na ni nakonec došlo) už moc prostoru nebude.
Český projekt nabírá obrátky
Do aktivit bateriového průmyslu se zapojila, byť v menším měřítku, také česká firma Magna Energy Storage. V Horní Suché u Havířova dokončila továrnu, kde bude vyrábět baterie podle patentu společnosti HE3DA na základě technologie českého vynálezce Jana Procházky.
Výrobní technologie bude umístěna v samostatné výrobní hale s napojením na potřebnou infrastrukturu, jako je výroba suchého vzduchu, aktivních materiálů na bázi nanočástic, vypékání keramických separátorů apod. Investoři do závodu vložili 1,3 mld. Kč. Zkušební výroba má začít v polovině letošního roku a na podzim se počítá se zahájením sériové výroby. Nová lithiová baterie má být podle výrobce revoluční a jejími hlavními trumfy oproti současným bateriovým technologiím budou nehořlavost, relativně nízká cena, dlouhá životnost a recyklovatelnost.
První typy poslouží ke skladování elektřiny v průmyslových provozech, solárních parcích a v kritické infrastruktuře. Budou určeny pro trh velkých úložišť, kde budou moci nahradit generátory na stabilizaci sítě. V další fázi chce firma expandovat na trh elektromobilů. Nová továrna má ročně produkovat baterie o celkové kapacitě až 170 MWh (výhledově dokonce 1,2 GWh). Baterie, jejichž vývoj vyšel na více než 250 mil. Kč, už prošly testováním v akreditované zkušební laboratoři ČVUT. A přestože patří mezi zařízení s relativně nízkým napětím, ke kterému nepotřebují certifikáty, firma požádala nezávislou zkušebnu TÜV o certifikaci kvůli podpoře prodeje.
342
