Zapomenuté příběhy - aneb budeme přepisovat historii letectví?

Orwill Wright svůj let popisuje jako: „První let v dějinách světa, při němž se stroj nesoucí člověka vlastní silou vznesl do vzduchu a letěl, aniž ztrácel rychlost."
Jenže co když to bylo všechno jinak? Například, že první člověkem řízený motorový letoun se nevznesl nad zemský povrch na pláních Kitty Hawk v roce 1093, jak se dosud všeobecně traduje, ale v Bridgeportu ve státě Connecticut už o dva roky dříve? A že prvním pilotem historie nebyl Orville Wright, ale někdo úplně jiný?
Bratří Wrightové nebyli první, kdo se pokoušeli naplnit dávný sen lidstva o létání, které bylo možné doposud jen díky zařízením lehčím než vzduch. Jedním z těchto leteckých nadšenců byl i Gustave Whitehead (původním jménem Gustav Albin Weisskopf), rodák z bavorského města Lauterhausen, kde má i své muzeum. Po emigraci do Spojených států působil jako letecký konstruktér a dobové informace naznačují, že v letech 1901 a 1902 několikrát úspěšně letěl se strojem vlastní konstrukce. To by znamenalo, že předešel první lety bratří Wrightů, pokládané za počátek motorových letů se stroji těžšími než vzduch.

Premiérový let „jednadvacítky“
Důvodem k podezření, že bratři Wrightové nebyli první, kdo se vznesli do vzduchu, byl novinový článek publikovaný s odkazem na očité svědky této události, datované 14. srpna 1901. Novinář bridgeportského listu Sunday Herald Richard Howl v něm líčí téměř 1 km dlouhý let ve výšce zhruba 15 m, jemuž asistovali i dva pomocníci. Zprávu přebrala řada dalších novin, a spisovatelka Stella Randolphová shromáždila výpovědi 11 lidí, kteří byli očitými svědky Whiteheadových letů. Jejich svědectví nechala úředně potvrdit a využila je pro knihu věnovanou tomuto tématu. V knize „Zapomenuté lety“ z roku 1933 uvádí, že je provedl už v letech 1901-1902 (což naznačují i některé pozdější výzkumy leteckých historiků).
A aby toho nebylo málo, podle dobových novinových článků uskutečnil Whitehead  pokusný let dokonce už během svého působení v Pittsburghu v prosinci roku 1899, před koncem 19. století! Tedy ještě před tím, než se bratři Wrightové začali zabývat kromě svého bicyklového byznysu výrobou letadel. Let v nízké výšce nad pittsburghskou třídou Willmont street však skončil havárií po nárazu do budovy. Díky tomu se zpráva o něm dostala i na stránky tamního dobového tisku. Ale po následném vypuknutí 2. světové války byla skutečnost, že by prvním letcem byl Němec, pro Američany těžko stravitelná, takže kniha byla vnímána jako kontroverzní počin, kterému se snažila rodina Wrightova čelit intenzivním zpochybňováním Whiteheadova prvenství všemi možnými argumenty.
Wrightové poukazovali mj. na to, že prý neměl dostatečné technické znalosti k sestrojení fungujícího letounu a zejména vhodného motoru pro něj. Jenže on je měl: V mládí pracoval v německé továrně na výrobu motorů, strojníkem pečujícím o motory byl i během své kariéry námořníka a také působil v nejstarší americké letecké asociaci - Bostonské letecké asociaci, která v USA zastupovala letce a konstruktéra kluzáků Ottu Lillienthala. A sám byl i úspěšným konstruktérem - Lillienthalovy stroje stavěl i testoval. Lehký motor vlastní výroby také použil pro svůj stroj nazvaný prostě „číslo 21“. Zajímavé je, že na rozdíl od Wrightovy koncepce dvouplošníku s výškovým kormidlem vpředu, která byla spíše motorizovaným kluzákem, je Whiteheadův letoun už hornokřídlý jednoplošník s trupem podobný moderním letadlům, jak je známe dnes, s křídly pečlivě formovanými aby vytvářela aerodynamický vztlak. Ostatně bratři Wrightové jeho práci znali, protože se s ním podle svědectví Whiteheadova i osobně setkali v jeho dílně.
I dnes má tvrzení, že jako první se do vzduchu na motorovém letadle vznesl Gustave Whitehead řadu odpůrců, kterým se nelíbí, že by měli o toto historické prvenství bratři Wrightové, oslavovaní jako skutečné americké ikony, přijít. Navíc, pokud by tím skutečně první pilotem byl Němec! Ale řada momentů, zejména ověřená historická svědectví pamětníků této události, která se Wrightové snažili vytrvale zpochybnit naznačuje, že to byl skutečně Whitehead, komu se jako prvnímu podařil tento historický průlom. Jeho fanoušci navíc sestavili věrnou repliku jeho stroje (s použitím moderních motorů a vrtulí), s níž podnikli řadu úspěšných letů, aby tak dokázali, že skutečně mohl létat. Do vzduchu se dostala i replika z lauterhausenského muzea, což opět ukazuje, že Whitehead mohl sestrojit letuschopný stroj ještě před bratry Wrightovými. Vznikla i řada replik letounu bratří Wrightových, ale zopakovat s nimi jejich let se zatím nikomu nepodařilo - nejzdařilejší měřily pouhých několik desítek metrů.
Ke kritikům Whiteheadova prvenství patří i washingtonský Smithsonianův institut, renomovaná americká muzejní instituce, která má ve svých sbírkách i Flyer bratří Wrightů. Ovšem podivné podezření na to vrhá zjištění, že Wrightova rodina uzavřela v roce 1948 s institutem smlouvu, že podmínkou pro získání stroje do své expozice je bezvýhradná podpora tvrzení, že to byli právě bratři Wrightové, kdo letěli jako první na světě a že muzeum nesní nikdy uznat, že by někdo letěl před nimi. A tak na rozdíl od světově proslulých bratří Wrightových zemřel Gustave Whitehead v roce 1927 jako poměrně neznámý.

Letěl jako první francouzský Batman?
Ale odlepit se od země - i když jen nakrátko - se s motorovým létajícím strojem podařilo zřejmě dokonce ještě dříve, než to provedl v Americe Gustave Whitehead a bratři Wrightové. Došlo k tomu ve Francii ještě před koncem 19. století a podle dobových svědectví (zachycených i v tehdejším tisku) to dokázal francouzský inženýr Clément Ader s letounem poháněným parním strojem. Jeho podoba byla silně inspirována přírodním vzorem, konkrétně kaloněm. Zajímavé je, že i on měl podobně jako pozdější Whiteheadův letoun aerodynamickou kabinu ve tvaru gondoly pozdějších vzducholodí, v níž pilot seděl. I v tomto konceptu byl Aderův hornoplošník přes svůj poněkud bizarní vzhled blíže moderním letounům, než první stroje bratří Wrightových, které vycházely spíše z kluzáků.
S využitím studií o ptačím letu postavil v roce 1886 svůj první létající stroj Éole s netopýřími křídly o rozpětí 14 m. Byl poháněný lehkým čtyřválcovým parním motorem vlastní konstrukce o výkonu 15 kW, který roztáčel čtyřlistou vrtuli. Motor neměl být těžší než 4 kg/kW a celková hmotnost stroje byla 300 kg – z dnešního pohledu by šlo tedy o něco jako ultralight. Přestože pilot nemohl ovládat směr letu, je právě Éole považován za první skutečné letadlo. Právě s ním 8. října 1890 Ader provedl zmíněný první neřízený 50m let ve výšce přibližně 20 cm nad zemí, který je někdy uváděn jako první zaznamenaný let na světě se strojem těžším než vzduch, protože přenesl člověka vzduchem vlastní silou, byť na krátkou vzdálenost.
Poté začal stavět druhé letadlo, které nazval Avion II (označovaný také jako Éole II nebo Zephyr). Podle všeho ale práce na něm nebyla nikdy dokončena a Clément se zaměřil na pokročilejší výkonnější dvoumotorový stroj nazvaný Avion III, který vyvíjel pro francouzskou armádu. O vojenském využití létajících strojů napsal i knihu, kde předpověděl jejich budoucnost. Avion III s rozpětím křídel 15 m byl vybaven dvěma čtyřlistými tažnými vrtulemi, které poháněly parní motory o výkonu 22 kW. S ním provedl Clément Ader 12. října 1897 pokusy o pojezd a o dva dny později se pokusil i o let. Po krátkém rozběhu byl však stroj zachycen poryvem prudkého větru, který ho odmrštil stranou a pokus o vzlétnutí zmařil - v podstatě se jednalo i o první leteckou havárii svého druhu. To však mělo osudový a pro Aderovy pokusy fatální důsledek: Komise je vyhodnotila jako neúspěšné, a armáda zastavila financování jeho projektu, což vynálezce vedlo k rozhodnutí zničit a spálit velkou část plánů letounu.

Historie ve stínu marketingu
Tyto nepříliš známé historické momenty ukazují ale i jeden zajímavý faktor: Sílu marketingu a propagandy, typickou pro moderní věk. Tu mistrně zvládli právě bratři Wrightové, kteří si nekompromisně a cílevědomě budovali svou neotřesitelnou image prvních letců. A tak zatímco průkopníci aviatiky, k nimž nepochybně patří právě lidé jako Gustave Whitehead nebo Clément Ader v podstatě upadli v zapomnění, svět je dodnes obecně přesvědčen, že historie moderního letectví, kterou odstartoval okamžik, kdy se od země odlepil první motorem poháněný letoun těžší než vzduch, se začala psát onoho dne na pláni Kitty Hawk…

Josef Vališka

Publikováno: 28. 2. 2019 | Počet zobrazení: 1740 333