ITS Schunk

Digitalizace: Nový impulz pro českou ekonomiku

Česká ekonomika v uplynulých dvou letech rostla rychlým tempem 3,4 % ročně. Hlavní zdroje tohoto růstu, jako je vysoká zaměstnanost a zvyšování počtu pracovních hodin na zaměstnance, ovšem naráží na své limity.

 

Novým motorem růstu produktivity je podle studie společnosti McKinsey „The rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic“ digitalizace.
Srovnáme-li krok se zeměmi západní a severní Evropy, zdvojnásobí do roku 2025 česká digitální ekonomika svůj podíl na HDP z 8 na 16 %. To představuje dodatečné HDP ve výši 26 mld. eur ročně. Růst HDP by se tím urychlil o téměř 1 %. Digitalizace může zdvojnásobit růst produktivity a pokud ČR využije svých dobrých předpokladů pro rychlou digitalizaci, může mít do roku 2025 jednu z nejpokročilejších ekonomik v Evropě. Již dnes je v ČR podíl digitální ekonomiky na HDP vyšší než u pěti největších zemí EU a česká digitální ekonomika také oproti nim roste rychleji.

Tradiční zdroje růstu se vyčerpávají
Česká republika od roku 1990 zažívá značný ekonomický růst. HDP na obyvatele za posledních 20 let vzrostl o 62 % a díky tomu doháníme západní Evropu. „Za tímto ekonomickým růstem stál tradiční průmysl, dynamický vývoz, investice ze zahraničí, výhodná cena práce i dotace z fondů EU. Tyto zdroje však naráží na limity – v ČR je to hlavně trh práce. Bez nového impulzu, který zvýší produktivitu práce, můžeme v budoucnosti přijít skoro o třetinu růstu HDP,“ říká Tomáš Karakolev, Senior Expert McKinsey. Nový zdroj ekonomického růstu vidí autoři studie v digitalizaci, s jejíž pomocí se můžeme dostat na přední místa v Evropě, zautomatizovat velkou část práce a vyřešit omezení, na která nyní narážíme.  
K tomu, aby se Česká republika stala jednou z nejpokročilejších digitálních ekonomik Evropy, musí spolupracovat stát, firmy i jednotlivci. Bude nutné vyřešit řadu „domácích úkolů“, jako je např. podpora podnikatelské orientace ICT absolventů, větší zapojení firem do školení zaměstnanců v pokročilých IT dovednostech, urychlená a uživatelsky přívětivá digitalizace veřejných služeb, zlepšení nejhorších oblastí institucionálního prostředí pracovního trhu a zdanění a podpora většího zapojení venture kapitálu. ČR může získat posílením spolupráce s ostatními středoevropskými zeměmi, které řeší podobné problémy. Tato spolupráce nám pomůže lépe hájit zájmy své digitální ekonomiky na úrovni EU.
Podle studie má ČR výhodu díky otevřenosti trhu, nadprůměrnému podílu IT absolventů, stále ještě dobré úrovni základního a středního školství i široké dostupnosti digitální infrastruktury. Česká digitální ekonomika se na HDP podílí ze 7,8 %, což je již dnes více než 6,9 % u pětice největších zemí EU (tj. Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko). Naše digitální ekonomika také roste rychleji než v EU (6,6 % oproti 3,1 % ročně) a značně předbíhá ekonomiku tradiční. Zároveň se tím ČR řadí na špici středoevropského regionu, v němž podíl digitální ekonomiky na HDP dosahuje 6,5 %.

Velký prostor pro automatizaci
Více než polovina pracovních aktivit může být v Česku automatizována stávajícími technologiemi, ovšem ne všechny technologie se uplatní hned. „V současné době existují technologie, které v Česku umožňují automatizaci 52 % pracovních aktivit. Patříme tak mezi země s největším prostorem pro automatizaci na světě. Do roku 2030 bude 24 % pracovních činností automatizováno, což odpovídá cca 1,1 mil. pracovních míst,“ říká Dan Svoboda, Managing Partner McKinsey. Připomíná, že digitalizace podstatně změní charakter potřebných dovedností v ekonomice, přičemž ti, jejichž práce bude zautomatizována, si najdou novou práci a dopad na zaměstnanost a celkovou produktivitu bude záviset na jejich připravenosti a struktuře ekonomiky.
Ve většině odvětví Česko v míře digitalizace značně předstihuje ostatní země v regionu. V sektoru finančních služeb či výroby dokonce v tomto směru předčí i nejvýkonnější ekonomiky v EU. Nízkou úroveň digitalizace ale vykazuje veřejný sektor včetně zdravotnictví, školství a státní správy. Právě státní správa má však podle studie značný potenciál automatizace (43 % pracovních míst). „I přes řadu investic do IT systémů není český e-government uživatelsky přívětivý a integrovaný. Také proto Češi aktivně využívají služeb e-governmentu nejméně z EU,“ říká Dan Svoboda.
„Začnou-li firmy postupně využívat svůj automatizační potenciál a zapojovat digitální technologie, vzroste poptávka po IT expertech, programátorech nebo vědeckých výzkumnících. Stejně tak se mnohem silněji projeví potřeba rozvíjet tyto technologické dovednosti i u současných zaměstnanců. Podle našich výpočtů do roku 2030 poptávka po technologických dovednostech vzroste o více než 50 %,“ říká Michal Skalský, Partner & Leader of Digital McKinsey CEE. Nicméně v pokročilých digitálních schopnostech česká populace zatím výrazně zaostává za tzv. digitálními šampiony EU, obzvláště ve věkové skupině nad 35 let.

Firmy zatím potenciál digitalizace nevyužívají
Další zajímavé poznatky k tomuto tématu nabízejí závěry studie o Průmyslu 4.0 poradenské společnosti EY a Hospodářské komory ČR, která konstatuje, že české výrobní firmy by se měly inspirovat v zahraničí, zatím neumějí využít potenciál digitalizace. Ze studie mj. vyplývá, že největší překážkou v implementaci nástrojů Průmyslu 4.0 je pro každou druhou firmu nedostatek kvalifikovaného personálu. Více než dvě třetiny firem (68 %) si čtvrtou průmyslovou revoluci spojují se současným trendem digitalizace, polovina respondentů (48 %) pak se systémovou integrací, a od čtvrté průmyslové revoluce si slibují hlavně zvýšení produktivity (57 %), řešení problému s nedostatkem pracovní síly (50 %) a zvýšení flexibility výroby (36 %).
„České výrobní firmy neumí ani zdaleka využít potenciál digitalizace. Firma totiž není jen výroba nebo sklad. Čeští podnikatelé mají velký potenciál pro inspiraci v zahraničí, kde firmy k digitalizaci přistupují komplexněji a strategičtěji,“ říká Jan Burian, senior manažer oddělení podnikového poradenství společnosti EY.
Firmy se zaměřují hlavně na oblast Big data (26 %), tedy na analýzu interních dat, a téměř dvě třetiny respondentů (62 %) považují za krok k usnadnění implementace nástrojů Průmyslu 4.0 modernizaci výrobních pracovišť. „Implementace Průmyslu 4.0 ale nestojí jen na technickém a technologickém vybavení a na lidech, kteří se bezprostředně podílejí na výrobě. Klíčové budou i organizační změny a smart řešení v oblasti managementu výroby. Tuto potřebu si však české firmy zatím příliš neuvědomují,“ upozorňuje hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková.

Nedostatek kvalifikovaných lidí tíží každou druhou firmu
Polovina společností zapojených do studie považuje za překážku implementace nástrojů a technologií Průmyslu 4.0 nedostatek kvalifikovaného personálu. Opatření v podobě rozvoje dovedností zaměstnanců již zavedla nebo plánuje implementovat každá třetí firma (34 %). „Česká ekonomika je silně závislá na faktoru práce. Vyčerpaný trh práce je tak aktuálně hlavní motivací pro investice do nových technologií a dává nám jedinečnou šanci výrazně urychlit posun na hodnotovém řetězci,“ uvádí Karina Kubelková.
Nedostatek kvalifikovaného personálu způsobený mj. i nedostatečnou nabídkou relevantních studijních oborů na technických středních a vysokých školách by podle mínění více než třetiny (38 %) českých firem pomohla řešit státní podpora v oblasti rozvoje nových studijních oborů zaměřených mezioborově. Společnosti jsou připraveny zavádět nástroje Průmyslu 4.0 svépomocí - téměř polovina respondentů (43 %) plánuje zavést nástroje Průmyslu 4.0 vlastními silami, přičemž obdobné množství firem (44 %) se chystá vynaložit do nástrojů Průmyslu 4.0 v následujících třech letech více než 10 % svých investičních výdajů.

/jv/

 
Publikováno: 31. 1. 2019 | Počet zobrazení: 400 článek mě zaujal 62
Zaujal Vás tento článek?
Ano