Nový fenomén trestního práva: sociální sítě
Myslíte si, že to co napíšete na Facebok, či vaše zapojení do internetových diskuzí a aktivita na sociálních sítích, je čistě vaší osobní záležitostí? Zatím možná ano, ale i zdánlivě „nevinnou“ komunikací či připojením nevhodné poznámky si může uživatel sociálních sítí „zadělat“ na budoucí problém.
Komunikace na sociálních sítích zajímá odborníky na trestní právo. Důvodem jsou sílicí rasové urážky, nabádání k zásahům proti migrantům, šíření nenávisti mezi skupinami lidí a návody k trestné činnosti. „Kromě veřejné části komunikace na sociálních sítích, která zahrnuje osobní názory a komentáře, se stále častěji objevuje komunikace postižitelná trestním právem. Doba je zralá k tomu, abychom začali sociální sítě z tohoto pohledu řešit,“ říká čestný prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Má za to, že by pomohlo právě povědomí o tom, že policie debaty sleduje, a tak je vysoká pravděpodobnost dopadení šiřitelů nenávisti a návodů či nabádání k trestné činnosti. „Je mnoho důvodů, proč se nemá trestní právo do sociálních sítí pouštět. Ale naopak prevence je zcela zásadním důvodem, proč mají diskuze o trestní odpovědnosti v kyberprostoru smysl,“ míní. V každém případě podle něj diskuze na dané téma začala a bude sílit.
Názor, že pachatele trestných činů odrazuje vysoká pravděpodobnost dopadení, a proto má diskuze o trestním právu na sociálních sítích smysl, zastávají i analytikové právních informačních systémů ze společnosti Atlas Consulting, která disponuje pohledem na finálně odsouzené trestné činy v ČR.
Podle Petry Gříbkové je problémem hlavně to, jak vyvážit pohled na trestní odpovědnost se svobodou slova. „Pokud někdo po diskuzi na facebooku nebo jiné síti půjde a skutečně vyvolá násilí proti jinému člověku nebo skupině lidí, je jasné, že byl dokonaný trestný čin a účastníci diskuze se velmi pravděpodobně dostanou do hledáčku policie,“ říká právnička.
Také v ČR se lze stále častěji setkat i se souzenými případy typické kyberkriminality. Zatímco za rok 2013 zaznamenali analytikové práva ve věci neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací jen čtyři případy, v dalších letech rozsudky narostly na sedminásobek, tedy na zhruba tři desítky případů. Typické jsou případy osobní pomsty a škodolibosti. Nejčastěji soudy rozhodují o neoprávněném nabourání se do cizího e-mailového účtu nebo profilu na sociální síti. Mezi obviněnými se často objevují osoby původně blízké poškozeným, tedy bývalí partneři, manželky a manželé a také pracovní kolegové. V ČR se trestá také zneužití dat na Facebooku, a to i když jde o blízkého příbuzného.
/ek/
335
