ZAT AMPER 2019

„Nerada slyším, že něco nejde. Může to jít přece jinak...

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR má od června letošního roku novou šéfovou: stala se jí Marta Nováková. Je vůbec první ženou v čele klíčového resortu, v jehož vedení se od vzniku samostatné ČR vystřídalo celkem 14 lidí (včetně expremiéra Bohuslava Sobotky pověřeného na jeden měsíc jeho řízením v roce 2017). A rozhodně to nebude mít snadné.

 
Výrok připisovaný ve starých pověstech českých rekovi nespokojenému s verdiktem bájné kněžny Libuše v jeho sporu praví, že „běda mužům, kterým žena vládne“, ale v tomto případě to rozhodně neplatí. Marta Nováková není obvyklým úředníkem jako řada jejích předchůdců, ale zkušenou manažerkou s bohatou praxí z podnikatelské sféry (a také držitelkou několika prestižních manažerských ocenění) i celorepublikových institucí.
    
Zdědila jste ministerské křeslo po svých předchůdcích v ne zrovna ideální situaci - extrémně nízká nezaměstnanost, firmy zoufale shánějí lidi, dokonce je možná na obzoru nová obchodní válka... Co Vás přesvědčilo vzít tento „džob“ i za těchto podmínek?
Nabídku stát se ministryní průmyslu a obchodu jsem nejdřív odmítla, vzala jsem ji na podruhé. Říkala jsem si, že by bylo dobré, aby se MPO zaměřilo víc na podnikatele, kteří neměli do té doby v čele především průmyslového resortu nikoho svého. Přišla jsem ze Svazu obchodu a cestovního ruchu, pracovala jsem v Hospodářské komoře, znám tedy velmi dobře, s čím se podnikatelé potýkají. Mou prioritou je také mimo jiné snížit byrokracii firem s využitím moderních informačních technologií. Jde mi o funkční digitální ekonomiku. Tak, aby lidé, tedy i podnikatelé, nemuseli obíhat úřady, ale úřady si mezi sebou dokumenty vyměňovaly elektronicky a s pomocí počítače a internetu také poskytovaly služby. Aby stejně jako třeba v bankách byly dostupné 24 hodin denně 7 dní v týdnu. K tomu má sloužit například portál občana, kde chystáme výpis ze živnostenského rejstříku nebo elektronické podání přes webovou aplikaci.      

Jako donedávna aktivní podnikatelka jste měla příležitost poznat podmínky, v nichž funguje firemní sféra naživo na vlastní kůži. Pomohou Vám tyto zkušenosti z praxe v ministerské práci?
Samozřejmě. To je vždycky výhoda, když znáte „řemeslo" od píky a do detailu. Takže vás pak málo co a málokdo překvapí. Na druhé straně musím říct, že MPO překvapit umí docela dost. Ale učíme se vzájemně s mými kolegy, kteří na MPO pracují řadu let, komunikovat, hledat kompromis a hlavně: posouvat se dopředu ku prospěchu veřejnosti, zejména podnikatelů. Nemám ráda, když něco nejde a za tím je tečka. Jsem nastavená tak, aby za větou: „Nejde to tímhle způsobem“, byla čárka a následovalo: „Ale dá se udělat…“

Jaké priority by mělo MPO pod Vaším vedením řešit?
O nich jsem už částečně mluvila. Primárně mi jde o omezení byrokracie pro podnikatele. V tom konkrétně o elektronizaci veřejné správy tak, aby odpovídala potřebám společnosti 4.0, podporu efektivnějšího sdílení dat, odstraňování duplicity údajů i kontrol, kontinuální vyhodnocování daňové zátěže, zejména u malých a středních podniků, a posílení oblasti služeb a obchodu - efektivní využívání moderních technologií. Jednoduše: zaměřujeme se na efektivní digitální ekonomiku. Samozřejmě nás také podle Státní energetické koncepce, kterou je třeba důsledně realizovat, čeká rozhodnutí o dostavbě jaderných bloků. Jasnou prioritou je obnovení certifikace OP PIK a efektivní ochrana spotřebitele. MPO tu je pro lidi, poskytuje služby veřejnosti, kam samozřejmě patří i podnikatelé a živnostníci.

Mezi již dříve deklarované priority MPO patří Průmysl 4.0, který je tématem diskuzí také už několik let. Jak vidíte aplikaci těchto principů do českého průmyslového prostředí Vy osobně? Lze už sledovat nějaké konkrétní výsledky, nebo se tento koncept ukáže jako další marketingová bublina?
Rozhodně nechci, aby to byla marketingová bublina. Máme nejprůmyslovější ekonomiku v Evropě, v průmyslu se vytváří víc než třetina přidané hodnoty. Jsme bytostně provázáni s ekonomikou Německa, které s konceptem Industrie 4.0 začalo. Rozvoj robotizace a digitalizace u nás je tedy naprosto logický a nutný.  Proto mimo jiné připravujeme koncepci Digitální ekonomika a společnost 4.0, která je součástí strategie Digitální Česko v gesci resortu vnitra. Důležité přitom je, aby český průmysl, energetika a stavebnictví včas zachytily moderní trendy, a tím jsme zajistili další prosperitu naší země.

Řada firem si stěžuje na dotační politiku, která podle jejich názoru deformuje tržní prostředí. O Vás je také známo, že nepatříte mezi příznivce dotací, které firmám tak štědře nabízí EU, ale které jsou také spojeny se značnou byrokratickou zátěží. Mnoha firmám ale např. pomohly rozhýbat jejich podnikání. Jsou podle Vás dotace prospěšné z pohledu MPO?  
Každá dotace znamená přerozdělení peněz daňových poplatníků. To se týká i evropských prostředků, kde je nezbytné kofinancování. V zásadě tak daňoví poplatníci odevzdávají část svých peněz do rukou úředníků, kteří vymýšlejí programy podpory. Jsem značně skeptická vůči tomu, že by byli schopni lépe než daňoví poplatníci rozhodnout o tom, jak se s těmito penězi bude dále nakládat. Jsou ale oblasti, jako věda, výzkum a inovace, pro které je hodně těžké najít soukromé zdroje. Kolegové proto pracují na lepším směřování podpory aplikovaného výzkumu a vývoje. Zaměřit se chceme na podporu projektů s vysokou přidanou hodnotou. K tomu směřujeme i novelu zákona o investičních pobídkách.  

Vždy jsme patřili ke špičce ve strojírenství, dnes ale převládají spíše hi-tech obory, ve kterých si ČR nevede úplně špatně. Ale snaha podporovat tyto perspektivní obory by se měla realizovat s rozvahou - ne vše totiž vyjde podle plánu, příkladem je třeba zkrachovalý technologický park Nupharo. K němu se váže výrazná státní podpora, ale prostředky, které se tam „utopily“ možná budou chybět jinde. Ve finále za to vlastně nikdo nenese zodpovědnost. Dokáže si stát více hlídat a prověřovat programy, do kterých vloží svou důvěru?
V Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost jsme přijali řadu opatření, která mají zlepšit kontrolu a monitorování projektů, které dostaly podporu z evropských fondů. Samozřejmě, že se mi kolektivní odpovědnost moc nelíbí, proto mimo jiné došlo i k organizačním změnám na MPO. Ti, co mě znají, ví, že jsem systematik, který chce věci nejdříve detailně poznat, pochopit, udělat si vlastní názor a pak rozumně měnit to, co dobře nefunguje. Na MPO jsem od konce června a záběr resortu je skutečně široký. Věřte, že pokud zjistím, že něco lze udělat líp, budu o to se svým týmem usilovat.   

Ve svých prioritách mj. zmiňujete úsilí pomoci s využitím moderních digitálních technologií snížit administrativní zátěž firem. Co si pod tím lze konkrétněji představit? O digitalizaci ekonomiky se u nás mluví už docela dlouho, ale praktické výsledky zatím až tak moc vidět nejsou, a když, tak většinou ve spojení s nějakým problémem...  
Dříve zmiňovaný registr živnostenského podnikání chceme do konce letošního roku propojit s Portálem občana, který usnadní podnikatelům elektronické podání. Data do Jednotného registračního formuláře se automaticky přeberou z veřejné části živnostenského rejstříku a ze základních registrů. Tím pádem je podnikatel nebude muset vyplňovat. Pro podnikatele tak bude snazší ohlásit živnost či požádat o koncesi. Tato služba bude přístupná těm, kteří budou držiteli prostředku pro elektronickou identifikaci. Už nyní náš resort soustředil veškeré formuláře pro podnikatele na portálu BusinessInfo, kde je pravidelně aktualizujeme. Na webu najdete více než 1400 formulářů, řada z nich je interaktivních. Formuláře lze vyhledávat podle různých kritérií – institucí, oborů, nejčastěji používaných a podle dalších podkategorií. Podnikatelé také mohou prostřednictvím webu www.zjednodusujeme.cz posílat tipy a nápady na snižování administrativní zátěže.

V souvislosti s průmyslovým rozvojem se také často mluví o podpoře vzdělávání, zejména technického. Ostatně sama jste technickou školu vystudovala. Měli jsme tu pod patronací MPO už rok technického vzdělávání, po něm rok učňovského školství, ale na tyto projekty už nic dalšího nenavázalo, takže se zdá, že vyšuměly jako obvykle do ztracena. I když to sice není přímo ve Vaší kompetenci, ale podpora MPO by se v tomto směru určitě hodila - bude se ministerstvo pod Vaším vedením zabývat i těmito problémy - tedy podporovat vzdělávání pro potřeby průmyslové, podnikové sféry?
Je zřejmé, že Rok průmyslu a technického vzdělávání zlepšil obraz technických oborů a průmyslu, řadě technických škol poté skutečně přibylo zájemců o studium.
I když u nás nefunguje duální vzdělávání jako třeba v Německu nebo v Rakousku, měli bychom se inspirovat a některé prvky převzít a využít u nás. Přestože MPO není gestorem dané oblasti, snaží se ovlivňovat podmínky technického vzdělávání. Do všeobecných oborů by se tak mělo zavést víc polytechnické přípravy, v technických oborech by se co nejvíc praxe mělo přesunout do reálného firemního prostředí. Aby se žáci připravovali s pomocí moderních technologií a minimalizovala se absolventská nezaměstnanost. V současné době u nás sice neexistuje duální systém odborného vzdělávání, významnou složku odborného vzdělávání ale už tvoří tzv. work-based learning. Domnívám se, že bychom se duálním vzděláváním, které funguje v Německu nebo v Rakousku, měli inspirovat a některé prvky převzít a využít u nás.

Na veřejnost jste poprvé výrazněji pronikla v pořadu „Den D“, nabízejícím šance začínajícím podnikatelům. Měla jste možnost sledovat od té doby, zda a jak se změnila situace a zda třeba dnešní adepti na podnikání mají už vyhraněnější představu o tom, jak svého cíle dosáhnout?
Víte, že se už skoro vůbec nedívám na televizi? :-) To berte, prosím, s nadhledem, samozřejmě, že mám představu, jak se mění podnikatelský svět. Řekla bych, že mladá generace umí líp než my, co jsme začínali v dřevních dobách, vyvažovat práci a volný čas. Skoro bych řekla, že se v tom mohou „staří byznysmeni“ od mladých učit. Protože člověk, který je v pohodě a žije v rovnováze, toho zvládne daleko víc. Osobně i v podnikání.

Děkujeme za rozhovor
 
Publikováno: 31. 10. 2018 | Počet zobrazení: 647 článek mě zaujal 36
Zaujal Vás tento článek?
Ano