Novinka v jaderné energetice: třístranná spolupráce
Začátkem března bylo v jižní Asii podepsáno nenápadné mezivládní memorandum, které mění navyklé pořádky v jaderné energetice. Do výstavby jaderné elektrárny Rooppur v Bangladéši, kterou staví ruská korporace pro atomovou energii Rosatom, se tak přímo zapojí odborníci a firmy ze třetí země, kterou je Indie.
Zvykem bývá to, že investor výstavby jaderné elektrárny uzavře smlouvu s dodavatelem technologie a ten zajistí veškeré služby od projektování přes dodávku komponent a stavební práce až po spuštění nových bloků. V zemích, které s jadernou energetikou začínají, se připojuje rovněž příprava odborníků pro provoz elektrárny, vybudování nezávislého dozorného orgánu a zavedení jaderných oborů na školách.
Generální dodavatel, v případě elektrárny Rooppur společnost Atomstrojexport (součást Rosatomu), potom na dodávku komponent vyjma základních komponent jaderného ostrova (jako je reaktor, parogenerátory a další) vypisuje otevřená výběrová řízení a vybírá si dodavatele z různých zemí podle toho, kdo nabídne nejvýhodnější nabídku. Takto se do projektů výstavby jaderných elektráren dodavatelsky zapojují i české firmy.
Například do jaderné elektrárny Kudankulam s reaktory VVER-1000, kterou v Indii staví Rosatom, dodaly společnosti Arako, Armatury Group a MSA armatury, Kabelovna Kabex dodala kabely, Sigma Group čerpadla, Vítkovice vysokotlaké ohříváky a ZPA Pečky servopohony. Hodnota dodávek armatur a kabelů v přepočtu překročila 660 milionů korun. Podobně se do výstavby nových bloků zapojují i jednotliví odborníci, například ředitelem jaderného ostrova finské jaderné elektrárny Hanhikivi s reaktorem VVER-1200 je Ivo Kouklík, bývalý ředitel jaderné elektrárny Dukovany.
Mezivládní memorandum o zapojení odborníků z jiné země je však výjimkou. Bangladéš patří k zemím, které se rozhodly začlenit jádro do svého energetického mixu. Sleduje tím cíl snížit svou závislost na fosilních palivech a významně navýšit výrobní kapacity, které jsou dnes natolik nízké, že způsobují časté výpadky dodávek elektřiny. Země již má zkušenosti s jadernými technologiemi, protože od roku 1986 provozuje výzkumný reaktor Triga postavený americkou společností General Atomics a působí zde regulační úřad Bangladesh Atomic Energy Regulatory Authority (BAERA), který dohlíží na bezpečný provoz tohoto reaktoru. Nyní ale musí rozšířit své kompetence o dohled nad energetickými reaktory.
V roce 2012 proto byla podepsána dohoda mezi bangladéšským ministerstvem pro vědu a technologie a ruským dozorným orgánem Rostechnadzor, podle které bude personál BAERA odborně připravován v Rusku. Bangladéšský úřad hledal ještě nezávislého partnera a našel jej za svými hranicemi. V roce 2017 podepsal dohodu o spolupráci s indickým dozorným orgánem AERB, který má zkušenosti s reaktory VVER-1000 z domácí jaderné elektrárny Kudankulam.
Kromě dozorného orgánu patří do jaderné infrastruktury také školství a příprava odborného personálu. Za tímto účelem zapojil Rosatom do projektu Indii, svého dlouhodobého partnera, a tím rozšířil spolupráci v oblasti jaderných technologií v jižní Asii. Podle memoranda z 1. března 2018 budou indičtí odborníci pomáhat s přípravou a vzděláváním odborníků pro budoucí bloky elektrárny Rooppur. Dále poskytnou Bangladéši poradenské služby a své zkušenosti s technologií VVER. Memorandum dále otevírá možnost zapojení indických firem do stavebních a montážních prací a do dodávky komponent. Dokument podepsaly Rosatom, bangladéšské ministerstvo pro vědu a technologie a indické ministerstvo energetiky.
Jádro v Indii
Indie patří k tahounům jaderné energetiky v Asii, z 55 reaktorů, které jsou dnes ve výstavbě po celém světě, je jich v Indii 6, včetně rychlého reaktoru Kalpakkam. Prim zde hraje domácí typ těžkovodního reaktoru, který vychází z kanadských reaktorů CANDU. Tato technologie je z pohledu vývoje zatím ve fázi zvyšování výkonu: většina bloků má výkon 200 MWe a postupně vznikají bloky o výkonu 490 a konečně 630 MWe. V důsledku dva bloky elektrárny Kudankulam typu VVER-1000 o výkonu celkem 1834 MWe představují téměř třetinu souhrnného instalovaného výkonu indických jaderných elektráren.
Indie plánuje i nadále sázet na kombinaci domácích reaktorů o výkonu do 700 MWe a zahraničních reaktorů o výkonu přes 1000 MWe. Svou pozornost zaměřila na AP1000 od americké společnosti Westinghouse, EPR od francouzské EdF, ESBWR od americko-japonské GE Hitachi a VVER od ruského Rosatomu. Na výstavbu šesti reaktorů EPR byla v březnu 2018 podepsána rámcová dohoda s EdF. Nejdále se dostaly reaktory VVER: dva jsou v provozu, dva ve výstavbě a dva ve fázi přípravy projektu pro konkrétní lokalitu. Roadmap obsahuje plány na výstavbu dalších šesti bloků, z toho dva vzniknou v lokalitě Kudankulam a zbývající v nové lokalitě. Výstavba bloků VVER probíhá ve spolupráci s indickými odborníky a firmami a indický podíl postupně roste z 20 % v případě první dvojice bloků v Kudankulamu na 50 % v případě třetí dvojice bloků a do budoucna až na 80 %.
Indie tak potvrzuje svůj zájem o jadernou energetiku i o reaktory VVER a stává se pomyslným střediskem jaderných technologií pro země jižní Asie.
/vv/
326
