Lodě budoucnosti se obejdou bez lidí na palubě
Ghost ships neboli „lodě duchů“ jak jsou někdy označována plavidla bez posádky plovoucí na vlnách světových moří a oceánů, už zdaleka nemusí být záhadné, legendami opředené lodě jako Bludný Holanďan nebo Mary Celeste. Právě naopak - v moderní podobě jsou to špičková autonomní zařízení s vlastní inteligencí.
Na vodě se již objevila zcela nová generace lodí, na kterých sice také nenajdete živou duši, ale jde o moderní sofistikovaná robotická plavidla schopná buď autonomního režimu, či dálkově ovládaná z pevniny, nebo jiné lodi. První experimentální lodě tohoto typu se již testují.
V rámci pilotních projektů se na vodu vydávají první lodě bez kormidelníka a kapitána na palubě, jako např. Svitzer Hermod - dálkově řízené plavidlo, které se loni na své plavbě kolem kodaňského pobřeží stalo prvním svého druhu na světě, které úspěšně ověřilo sérii základních manévrů. Potvrdilo také, že provoz robotických lodí bez posádky na palubě je reálný. Demonstrační plavba byla provedená v rámci společného projektu firem Rolls-Royce a Svitzer.
Světově první dálkově ovládaná loď, kterou předvedla firma Svitzer v loňském roce, je předzvěstí nového námořního průmyslu založeného na dálkově řízených či plně autonomních plavidlech. Snížení počtu posádky, nebo její úplná absence je i jedním ze způsobů, jak zabránit ztrátám na životech během nehod. Podle průzkumu pojišťovny Allianz je až 75 % námořních nehod, jež každoročně stojí stovky životů, způsobeno lidskou chybou.
Jeden z největších jednorázových výdajů a největší nákladová položka pro námořnictvo jsou 
námořníci, což je důvod, proč se většina pokročilých námořních sil světových armád stále více zajímá o automatizaci. To umožňuje nové generaci letadlových lodí a ponorek být větší a schopnější než jejich předchůdci, ale s menšími posádkami, než vyžadovali jejich předchůdci. Nejde však jen o výdaje - novodobý námořní personál nejsou jen lodníci drhnoucí se smetákem a kbelíkem palubu, ale podstatnou část tvoří vysoce kvalifikovaní profesionálové a velitelé flotil nejsou ochotni pověřovat je opakovanými rutinními povinnostmi, když mohou být lépe využiti jinde.
Rolls-Royce nejsou jen luxusní auta
Společnost Rolls-Royce se již několik let zajímá o komerční autonomní lodě, ale nyní se zabývá také robotickými námořními plavidly. Představila koncept takovéto lodi. Ta by mohla převzít mnoho dnešních jednoúčelových misí, včetně nasazení sonarů zaměřených na průzkum, hlídkování a dohled, kladení min a střežení přístavů. Tím by se uvolnily lodě s posádkou, aby se v rámci smíšené flotily mohly vypořádat s náročnými víceúrovňovými misemi. Kromě vojenského provedení by samozřejmě takováto plavidla mohla sloužit i v civilní podobě, ale k průkopníkům těchto pokročilých řešení patřila vždy armáda.
Koncept představuje 60m plavidlo s otevřenou palubou o výtlaku 700 tun, s rychlostí přes 25 uzlů (46 km/h) a s akčním rádiem 3500 nm (6482 km), které by mohlo fungovat bez posádky po dobu více než sto dnů.
Takováto autonomní plavidla budou muset zajistit spolehlivost a nízkou údržbu. To předpokládá elektrický pohonný systém, který by potřeboval méně pomocných zařízení, jako jsou mazací a chladicí systémy. Počáteční návrh konceptu zahrnuje dvě 4MW jednotky Rolls-Royce MTU 4000 dodávající 1,5 MW propulzního pohonu, a manévrovacími systémy Azipull s permanentním magnetem a předním tunelovým příďovým pohonem. To umožňuje lodi vysokou manévrovatelnost.
Pozdější konstrukce by mohly využívat malé plynové turbíny pro větší spolehlivost. Dodatečné napájení a schopnost obtížné zjistitelnosti radarem (stealth) by zajištoval 3000 kWh systém pro ukládání energie, zatímco fotovoltaické solární panely by pomohly napájet lodní systémy v pohotovostním režimu.
Lodě, které dokáží přemýšlet
Vzhledem k tomu, že autonomní loď by podle definice měla fungovat bez posádky, koncept by využíval pokročilé řízení inteligentní správy a systémovou redundanci, stejně jako sadu autonomních podpůrných nástrojů, na jejichž vývoji RR rovněž pracuje. Jde např. o systém inteligentního varování zahrnující nejrůznější senzory v kombinaci s umělou inteligencí, systém řízení spotřeby energie, sledování stavu zařízení a prediktivní a vzdálenou údržbu, které zajišťují spolehlivý provoz na moři. To vše pod dohledem systému kybernetické bezpečnosti.
„Vidíme zájem velkých námořních společností o autonomní a nikoli dálkově ovládané lodě, které nabízejí způsob, jak zvýšit provozní schopnosti, snížit riziko posádky a snížit provozní náklady i náklady na výstavbu. V příštích deseti letech proto očekáváme zavedení středně velkých bezpilotních platforem, protože už nyní se rozvíjí koncept smíšené posádky a bezpilotní flotily," říká Benjamin Thorp, generální ředitel divize námořních elektráren, automatizace a řízení společnosti Rolls -Royce.
/joe/
339
