Ceratizit SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Nízká nezaměstnanost je i problém budoucnosti

Podle statistik Úřadu práce ČR bylo u nás na podzim loňského roku zhruba 271 000 uchazečů o práci, což je nejméně za posledních 20 let - statistiky nezaměstnanosti si tak mohou připsat další rekord. Méně lidí bez práce bylo v ČR naposledy v prosinci roku 1997 (asi 269 000).

 

Nezaměstnanost v Česku v říjnu 2017 klesla na 3,6 %, tzn. o 0,2 % překonala hodnotu 3,8 % ze září letošního roku a dosáhla tak rekordně nízké úrovně. Zároveň přibylo oproti zářijovým hodnotám téměř čtyři tisíce volných míst, jejichž počet tak dosáhl zhruba 210 000. Na jedno volné místo připadalo ke konci října v Česku v průměru 1,3 uchazeče.
Ne všude je samozřejmě situace na pracovním trhu stejná a počty nezaměstnaných i volných pracovních míst se v jednotlivých regionech výrazně liší. Nejnižší nezaměstnanost vykazoval Plzeňský kraj (2,3 %), z okresů pak statistiky evidují nejnižší hodnoty na Rychnovsku (1,2 %), zatímco nejvyšší počty nezaměstnaných má s 5,6 % nadále Moravskoslezský kraj. Na Karvinsku dosahuje nezaměstnanost 8,4 %, kde je ale na druhou stranu i největší přetlak na českém pracovním trhu: na jedno místo je zde 8,3 uchazeče, zatímco v okresech Praha-východ, Pardubice a Plzeň-jih je tomu přesně naopak – na jedno místo tam připadá v průměru 0,3.
Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory, kde podle Úřadu práce firmy hledají kvalifikované zaměstnance obtížně. Nejlépe najdou práci stavební či montážní dělníci, pomocníci ve výrobě, svářeči, řidiči nákladních aut a vysokozdvižných vozíků a skladníci, ale i uklízečky či kuchaři. Nejhůře jsou na tom naopak lidé s nízkou kvalifikací, kteří byli v evidenci pracovních úřadů ke konci roku 2017 vedeni nejčastěji.

Dnes problém, zítra katastrofa?
Extrémní hodnoty rekordně nízké nezaměstnanosti však představují pro firmy, kterým chybějí pracovníci na vykrytí zakázek vážný problém, a to nejen akutní v současné době, ale i hrozbu do budoucna. Analytici upozorňují, že kvůli nízké porodnosti v souběhu s nedostatečným tempem vzdělávání odpovídajícího potřebám moderní ekonomiky budou možná v Česku v příštích letech chybět až stovky tisíc pracovníků.
Jak např. uvedl na konferenci o dopadech digitalizace na pracovní trh ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Ungerman, ČR se dostala do „plné zaměstnanosti" a na trhu práce už ani není možné další síly získat. Zaměstnavatelé tak volají po pracovnících ze zahraničí. Vzhledem k odchodu početně silných ročníků do důchodu, které mnohem méně početná nastupující generace nedokáže vykompenzovat, by tak podle něj během několika dekád mohlo na pracovním trhu chybět až 700 tisíc lidí. „Problém nedostatku pracovních sil je teprve na začátku, bude daleko větší. Když si vezmete počet lidí ve věku 55 až 65 let a srovnáte ho s počtem lidí od 10 do 20 let, zjistíte, že rozdíl je 400 000. Na trh práce vstoupí o tolik lidí méně. Důchodců je každý rok o 40 000 více než těch, kteří nastupují. Když započítáme i děti do deseti let, je to dalších 300 000 pracovních sil. Za dalších 20 let je tedy rozdíl celkem 700 tisíc," řekl Jaroslav Ungerman. Velký problém podle něj představuje struktura české ekonomiky a vzdělávání, a fakt, že čeští zaměstnanci se chtějí vzdělávat méně než pracovníci ve světě.

Neúprosné statistiky
Podle nedávné studie ministerstva práce Iniciativa práce 4.0 by v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů mohla v Česku zaniknout asi desetina pracovních míst, tedy zhruba 408 až 420 000 pozic. U zhruba třetiny (35 %) nynějších pozic by se mohla díky novým technologiím výrazně změnit náplň - to se podle studie týká zhruba 1,4 mil. pracovních míst.
Podle studie Úřadu vlády ČR by na 5 ohrožených pozic mohly připadnout dvě nové, ale počet pracovníků v zemi bude záviset na porodnosti, migraci, vzdělávání či věku odchodu do penze. Pracovních sil by tak v budoucích letech mohlo až o 400 000 ubýt.
Také studie VŠE konstatuje, že vzdělávací systém už nyní nezajišťuje dostatek absolventů do žádaných oborů. Nově nastupující pracovní síla možná nedokáže pokrýt ani obory, jichž se robotizace a digitalizace příliš nedotkne a v důsledku stárnutí populace budou lidé i v nerobotizovaných profesích citelně chybět. Týká se to sociálních služeb a zdravotnictví. Seniorů v Česku bude přibývat a nejvýraznější změnou příštích desetiletí bude podle demografů právě růst počtu lidí ve vysokém věku.

 
Publikováno: 1. 3. 2018 | Počet zobrazení: 573 článek mě zaujal 35
Zaujal Vás tento článek?
Ano