Noví vládcové oceánů: Váleční obři na vlnách

Koncem června zahájila sérii provozních zkoušek nejmodernější letadlová loď na světě – britská Queen Elizabeth, která má v dějinách britského Královského námořnictva i další prvenství: Je spolu se sesterskou lodí HMS Prince of Wales, která se v současné době buduje, historicky největší válečnou lodí, jaká kdy byla pro Royal Navy postavena. Každé ze zmíněných plavidel je dlouhé 280 m se šířkou 70 m. Ponor je 11 m a letová paluba disponuje plochou dostatečnou pro tři fotbalová hřiště. Dvojice 36MW turbín (spolu s dalšími generátory je celkový instalovaný výkon 109 MW) jí umožní dosáhnout maximální rychlost 25 uzlů (46 km.h-1). Pro plavidlo s výtlakem 65 000 tun bylo nutné upravit i její domovský přístav Portsmouth. Ačkoli jsou tyto lodě větší než předchozí třída Invincible, díky svým silně automatizovaným systémům a síťové koncepci si vystačí s menší posádkou. Pýchou námořnictva je hlavně její technologické vybavení, např. radarové systémy dosahují přesnost umožňující sledovat objekty o velikosti kulečníkové koule až do vzdálenosti 20 km. Na druhou stranu ovšem média kriticky okomentovala zjištění, že na počítačích na její palubě běží starý a již nepodporovaný systém Windows XP.
Plavidlo nyní prochází u severovýchodního pobřeží Skotska první fází provozních zkoušek, které vyhodnotí rychlost, manévrovatelnost, zbraňové systémy, výkon a spolehlivost pohonných jednotek. Po jejich dokončení se loď vrátí do přístavu v Rosythu na testování a údržbu, než se vydá do svého domovského přístavu v Portsmouthu, aby byla v závěru roku regulérně zařazena do flotily Královského námořnictva.
Ačkoli hlavní zbraní Královny Alžběty během jejích plánovaných 50 let služby budou stíhací letouny F-35B Lightning II, kterých se na palubu lodi vejde 36, a vrtulníky Crowsnest (pro případ sledování nebo ohrožení ponorkami je na palubě i letka protiponorkových vrtulníků Merlin), v prvních letech provozu budou používány pouze vrtulníky, dokud nebudou připraveny letouny a jejich piloti. Po nástupu leteckých posádek a personálu a Royal Marines vzroste obsazení lodi až na 1600 lidí.
„Jakmile bude HMS Queen Elizabeth plně v provozu, bude největším letadlovým nosičem na světě mimo Spojené státy, a vůbec prvním navrženým od počátku pro provoz letounů páté generace“, uvedl vrchní námořní velitel (First Sea Lord) a šéf námořního štábu admirál Sir Philip Jones.

Čína spustila na vodu svou druhou letadlovou loď
Shodou okolností rovněž 26. dne v měsíci, ale o dva měsíce dříve, k 68. výročí založení čínského námořnictva, slavnostně spustila v dubnu na vodu svou novou letadlovou loď i Čína. Stavba lodi začala v roce 2014, oficiálně by měla být zařazena do služby v roce 2020. Jde o první letadlovou loď navrženou a stavěnou přímo v Číně, která sice už jednou letadlovou lodí disponuje, ale tu získala v zahraničí - jde o přestavěnou ruskou 300m letadlovou loď Varjag, kterou zakoupila před 19 lety z Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení. Po modernizaci ji zařadila do aktivní služby - od konce loňského roku ji provozuje jako bojeschopnou pod jménem Liao-ning.
Nové plavidlo, stavěné od samého počátku čínskými odborníky, zatím nemá oficiální název (je uváděno pouze jako typ - 001A a pod projekčním označením Šan-tung, je první lodí této třídy) a utajovány jsou i jeho technicko-taktické parametry a charakteristiky. Výtlak je odhadován na 60 000–70 000 t a na palubě se může nacházet 28-36 těžkých stíhaček J-15 Shenyang (čínské verze ruských Su-33) a vrtulníků.
Koncepčně vycházejí obě čínské letadlové lodě z designu ruského těžkého letadlového křižníku (TLK) Admirál Kuzněcov, což je v současnosti jediná ruská letadlová loď v aktivní službě. Obdobně jako jejich vzor mají tzv. skokanský můstek na přídi, ale prodělaly několik úprav a přestaveb, např. změnila se konstrukce nadstavby a letových palub. Nová loď má vyšší úroveň elektronického zařízení a disponuje např. novou radiolokační stanicí, moderními komunikačními a řídicími systémy. Na rozdíl od svého původního vzoru postrádají čínské letadlové lodě také některé obranné systémy, jimiž Rusové naopak bohatě obdařili Admirála Kuzněcova: např. výkonné protilodní zbraně jako rakety s plochou dráhou letu P-700 Granit a také systém lodní protivzdušné obrany je u čínských plavidel slabší - zahrnuje v podstatě pouze protiletadlové raketové a dělostřelecké komplexy krátkého doletu. Absence velkých zbrojních systémů však nemusí být podle vojenských analytiků fatálním nedostatkem. Je kompenzována tím, že se uvolnilo místo pro další palivo a střelivo palubního letectva.
Podle kusých dostupných informací staví Čína v šanghajských loděnicích ještě jednu letadlovou loď shodného typu, která by měla být spuštěna na vodu do roku 2021. Od svých předchůdkyň se bude lišit především parním katapultem, který (na rozdíl od nyní používaných tzv. trampolínových systémů „nadhazujících" letadlo po krátkém rozjezdu) přidá letadlu dodatečné zrychlení a umožňuje mj. i zařazovat do lodní letky těžší letadla. Toto plavidlo by mělo sloužit k výcviku pilotů pro tuto technologii a potom zřejmě Čína přistoupí k výstavbě zcela nové, ještě větší letadlové lodě s jaderným pohonem a vybavené nejmodernějšími technologiemi.

Nová generace ve službách US Navy
Nejmodernější, technicky nejpokročilejší, ale také nejdražší plavidlo v historii amerického námořnictva, letadlová loď USS Gerald R. Ford, je již prakticky hotova a připravuje se na své uvedení do služby, kdy by měla spolu s dalšími sesterskými loděmi své třídy (současně jsou stavěny také John F. Kennedy a Enterprise) nahradit starší plavidla třídy Nimitz, jež jsou se svými 332 m délky a 90 letouny dosud největší lodě této kategorie na světě.
USS Gerald R. Ford, předaná námořnictvu 26. května, se svými rozměry příliš neliší od svých předchůdců, které by měla vystřídat, ale nabízí zcela novou úroveň technického a technologického vybavení a také ekonomičtější provoz. Díky zredukování posádky z 5680 na 4660 mužů oproti lodím třídy Nimitz, budou náklady a nároky na údržbu výrazně nižší, což by mělo US Navy za půlstoletí plánované služby ušetřit i až 4 mld. dolarů.
Jde o zcela novou třídu amerických letadlových lodí po více než 40 letech, která využívá řadu průkopnických technologií,  včetně prvků stealth, umožňujících snížit viditelnost lodě pro radiolokátory. K nim patří - kromě plánovaných pokročilých zbraňových systémů, jako jsou laserová či elektromagnetická děla - např. hybridní radar DBR (Dual Band Radar - schopný plnit více rolí díky koordinované činnosti v pásmu X a S, a nahradit až 6 různých tradičních radarů), elektromagnetický katapult EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System) či pokročilý záchytný systém AAG (Advanced Arresting Gear) umožňující plynule měnit sílu zachycení. Může velmi účinně zachytávat velká těžká letadla i lehké bezpilotní prostředky.
Právě aplikace nejmodernějších technologií, které mají novou letadlovou loď zařadit mezi námořní hi-tech elitu, se paradoxně ukázalo jako jeden z hlavních problémů. Nové pokročilé systémy vykazovaly značnou míru poruchovosti a měla největší podíl na posunutí původního plánu dostavby a připravenosti lodi, která je sama o sobě mimořádně komplikovaným systémem. Její součástí je např. i více než 4000 km elektrických kabelů a optických vodičů, které rozvádějí energii nejen pro pohon lodi, jež zajišťuje dvojice 300MW jaderných reaktorů (což je trojnásobek výkonu reaktorů na lodích třídy Nimitz), ale budou jí zásobovat i nové hi-tech zbraně vyžadující vysoký příkon, s jejichž instalací se počítá v budoucnu.

Ruský jedináček zatím zaostává
Ruské vojenské námořnictvo má pouze jeden letadlový nosič. V technickém smyslu nejde o klasickou letadlovou loď, ale plavidlo kategorie označované jako letadlový křižník. Tím je projekt 1143.5 - loď Admirál Kuzněcov spuštěná na vodu v roce 1987 a zařazená do služby od roku 1991. Na 304,5 m dlouhé  a 71 m široké lodi s 11m ponorem o max. výtlaku 61 390 t (plný je uváděn 67,5 tis. t) se může nacházet a být udržováno 28 letadel a 24 vrtulníků. Zastoupeny jsou typy Su-33 a Su-25 UTG, po modernizaci také MiG-29K a vrtulníky Kamov Ka-27 ASW/AEW. Rychlost křižníku je 32 uzlů (59 km.h-1) a posádku tvoří 1200 lidí. Čtvrt století stará loď, jejíž pohon zabezpečují dieselové motory, se dočkala posměšného vyjádření ze strany britského ministra obrany Michaela Fallona. Ten komentoval průjezd kouřícího Admirála Kuzněcova Lamanšským průlivem při přesunu k angažmá v syrském konfliktu slovy, že Rusko může nyní Britům jejich moderní letadlovou loď jen závidět.
Mluvčí ruského Ministerstva obrany vzápětí reagoval na výrok britského ministra odkazem neznalosti technických rozdílů, jež odlišují ruský letadlový křižník s vlastními útočnými zbraněmi a britskou letadlovou loď, která podle jeho slov je na rozdíl od letadlového křižníku Admirál Kuzněcov vybaveného protivzdušnou, protiponorkovou a hlavně protilodní raketovou zbraní Granit (12 protilodních střel P-700) „pouze dobrým velkým námořním terčem" vyžadujícím ochranu od doprovodných lodí. Dnes je plavidlo po návratu z nasazení v syrském konfliktu připravováno k opravě a modernizaci - do roku 2021 má být vyměněno hlavní energetické zařízení, vybavení a možná i výzbroj. S instalací parního katapultu se kvůli náročné a drahé údržbě nepočítá. Plavidlo se také dočká vylepšení řídicích a elektronických systémů (navigace, komunikace, elektronický boj, systémy kontroly boje). Dosavadní Su-33 by měly být nahrazeny menšími a lehčími víceúčelovými stroji MiG-29 K/KUBR, takže jich loď pojme více. Modernizovaná loď by mohla podle vyjádření viceprezidenta Sjednocené loďařské korporace pro vojenské stavby lodí Igora Ponomarjova sloužit ještě dvě desetiletí.
I Admirál Kuzněcov se však možná dočká nástupce - do roku 2030 má ruské vojenské námořnictvo dostat letadlovou loď projekt 23000E Štorm (Bouře). Mělo by se jednat o 330 m dlouhé plavidlo s jaderným pohonem a výtlakem kolem 100 tisíc tun, s rychlostí až 30 uzlů (55 km.h-1). Parametry mají kopírovat charakteristiky nejnovější americké letadlové lodě Gerald R. Ford. Krylovské centrum pověřené vývojem již dříve uvedlo, že projekt 23000E Štorm může být hybridem vybaveným dvěma katapulty (uvažuje se o využití elektromagnetického katapultu) a rampami pro starty letadel různých tříd (jichž má nést až stovku), a dvěma typy výtahů, případně kombinovaným pohonem a dvěma řídicími centry. Jak ale uvedl náměstek vrchního velitele pro vyzbrojování Viktor Bursuk, pracuje se i na jiných konceptech.
/vj/

Pro letadlovky je šťastným číslem 26
Zdá se, že pro námořnictvo různých velmocí má magickou přitažlivost datum s číslovkou 26. Přinejmenším pro uvádění nových letadlových lodí - Gerald R. Ford byl předán 26. května, o měsíc později 26. června se Britové radovali ze spuštění nové Queen Elizabeth, 26. dubna vyplula na moře i nová čínská letadlová loď. Ze série se vymyká jen Admirál Kuzněcov zařazený do služby 21. ledna. Tato loď měla ostatně vždy pohnutý osud a řada modernizačních projektů jako výměna dieselového pohonu za jaderný, se vůbec nerealizovala. Její první jméno bylo Riga, v roce 1982 byla přejmenována na Leonid Brežněv, roku 1987 na Tbilisi a pod novým jménem se plaví od. října 2000.

Svou letadlovou loď vlastní konstrukce spustila na vodu pod jménem INS Vikrant v létě roku 2013 i Indie. Do služby má nastoupit příští rok. Loď o délce 260 m a šířce 60 m pojme 1450člennou posádku. Z lodě by měly startovat ruské bojové letouny MiG-29K, indická letadla LCA a ruské vrtulníky Kamov.

Publikováno: 2. 10. 2017 | Počet zobrazení: 1871 359