Schunk

Vynález, který hýbe světem. Už tisíc let.

Zvykli jsme si na ně tak, že jejich přítomnost už ani nevnímáme. Stala se běžnou, ale stejně tak významnou a neoddělitelnou součástí našeho světa, který by se bez nich v podstatě úplně zastavil. Doslova a do písmene.

 

Je jich více než lidí. Jen v autě nebo vlaku či autobusu, který nás ráno veze do práce, jsou jich desítky až stovky. Vynález, jehož počátky můžeme vystopovat až do hlubin rozvoje lidské civilizace, udržuje náš svět v pohybu už celá staletí.

S lidmi od pravěku techniky
Princip zmenšující tření, který využívá ložiska, je lidstvu znám už po tisíciletí - ve starém Egyptě či Číně se k přepravě těžkých objektů běžně používaly kůly fungující jako valivá ložiska. První zpráva o použití ložiska pochází z antiky, kde je kolem roku 330 před naším letopočtem zmiňováno ve spojení s jednou z pozoruhodných osobností antické techniky, kterou byl Řek Diadés z Pelly. Tento starověký inženýr a konstruktér doprovázející mj. Alexandra Velikého při jeho taženích na východ jej využil při konstrukci pohyblivých zařízení, např. obléhacích věží. Dvojice obléhacích monster (zmiňována je výška ca 50 m) byla použita při dobývání města Tyru (dnes na území Libanonu). V prvních případech šlo zřejmě o kluzná ložiska, která jsou používána prakticky od počátků vynálezu kola, než se i zde uplatnila novější řešení. Nákres moderního válečkového či kuličkového ložiska můžeme objevit i mezi pestrým souborem vynálezů a konstrukčních řešení, které si ve svých poznámkách zachytil renesanční génius Leonardo da Vinci. V podobě, tak jak jej známe dnes - tedy kovové sady kuliček či válečků uchycených mezi dvěma kruhovými rámy - se ovšem ložisko používá až v éře průmyslových dějin novodobé společnosti.

Mimochodem - věděli jste, že i v oblasti kuličkových ložisek lze najít významnou českou stopu? Zasloužil se o ni rakouský lesník, spisovatel a vynálezce česko-německého původu Josef Ressel, který kromě svého nejznámějšího vynálezu, jež ho proslavil - Resslova lodního šroubu - má v seznamu svých řešení i kuličkové ložisko bez mazání.

Skutečný rozkvět ložisek v jejich různých variantách pak znamenalo jejich masové nasazení počátkem 20. století. Z vynálezu určeného hlavně pro jízdní kola se začala valivá ložiska prosazovat i v dalších dopravních prostředcích a v průmyslu. Vznikly první velké továrny na jejich výrobu a také konstrukční řešení ložisek pro různé aplikace včetně speciálních ložisek pro vysoké rychlosti otáček, odolná ložiska pro agresivní prostředí apod. Od dob vynálezu německého inženýra Josefa Kirnera a švédského inženýra a průmyslníka Svena Wingquista, který se zasloužil o jejich masovou výrobu, doznala valivá ložiska podstatné vylepšení.

Věci pro svět Internetu věcí
Stejně jako řada jiných zařízení používaných v průmyslových systémech, nemohou ani ložiska, která jsou už od svého vzniku jejich nedílnou součástí, zůstat stranou nových vývojových trendů. A zatímco v minulých letech to byly zejména nové materiály, které hrály klíčovou roli v jejich neustálém postupném zdokonalování, v poslední době jsou to zejména nové technologie, které posouvají ložiska a možnosti jejich využití i výkonové parametry na novou úroveň. V průběhu posledních let můžeme sledovat zejména uplatnění nových technologií souvisejících se zaměřením na nyní módní Průmysl 4.0 a Internet věcí, které přiřazují ložiskům přídomek “inteligentní” - díky vestavěným senzorům umožňujícím sběr informací a provozních dat i v reálném čase. Napojením na další subsystémy propojené do nadřízených sítí je možné získávat detailní obraz o stavu jednotlivých konkrétních ložisek, analyzovat jejich výkon a efektivitu, ale co je ještě důležitější, díky využití sofistikovaného analytického softwaru i predikovat další možný vývoj, což nabízí rozsáhlé možnosti v oblasti online managementu a tzv. prediktivní údržby. Jinými slovy: monitorovat správnou funkci ložisek a změny jejich parametrů a odhalit tak možné riziko hrozící poruchy ještě dříve, než k ní fyzicky dojde, a samozřejmě i okamžitě aplikovat potřebná opatření, aby tato kritická fáze vůbec nenastala.
I když se to může zdát jako maličkost, včasný zásah a oprava, nebo aspoň odstavení kritického prvku z provozu dříve, než dojde k jeho fatálnímu selhání, má mimořádný význam např. v systémech, jako jsou složité automatizované výrobní linky nebo offshore větrné elektrárny na moři, kde je výpadek v důsledku poruchy záležitostí znamenající citelnou ekonomickou ztrátu, a oprava či náhrada poškozeného dílu velice komplikovanou, technicky náročnou a drahou záležitostí. Není divu, že se i velcí výrobci ložisek stále více zaměřují kromě samotné produkce této komodity také na služby spojené s monitoringem a údržbou ložisek, kde mohou využít rozsáhlé databáze zkušeností získané v průběhu své dosavadní výrobní a vývojové činnosti a práce servisních středisek. Naznačuje to mj. i jakým směrem se bude ubírat jejich další aktivita v oboru: z prostého výrobce dílů a zařízení lze očekávat posun k dodavateli různých specializovaných profesionálních služeb, zaměřených na dodávky celých systémů - včetně převzetí starosti o jejich údržbu a bezporuchový provoz, samozřejmě s příslušnými garancemi.

 
Publikováno: 1. 8. 2017 | Počet zobrazení: 1195 článek mě zaujal 198
Zaujal Vás tento článek?
Ano