Elektromobilita zrychluje tempo
Letošní a nadcházející roky by mohly přinést výrazný posun v oblasti elektromobility v podobě překonání dvou hlavních bariér jejího masivnějšího rozvoje: zrychlení dobíjení vozidel a podstatného zahuštění sítě dobíjecích stanic.
Z informací, které přinesl závěr uplynulého roku, vyplývá, že už v dohledné době se mohou příznivci elektromobility těšit na významná zlepšení. Budování sítě dobíjecích stanic nabírá na intenzitě - v Evropě už se do něj zapojily i samotné automobilky - a očekávat lze i výrazné zvýšení jejich dobíjecí kapacity, a tedy i zkrácení dosud poměrně dlouhé doby nabíjení. Tesla např. vyvíjí výkonnou nabíjecí stanici třetí generace, která by doplnila energii na stovky kilometrů jízdy za pár minut.
Evropa posiluje sítě dobíječek...
Od loňského roku je v Evropě budována síť Ultra-E, jejíž vznik vychází z projektu Evropské komise, který počítá v první fázi pilotního projektu s vybudováním 25 ultrarychlých nabíjecích stanic (150-350 kW) v rámci koridorů programu TEN-T podél hlavních tahů v Rakousku, Německu, Belgii a Nizozemsku se standardem CCS s maximálním dobíjecím výkonem 350 kW, umožňujícím dobití na 80 % kapacity pod 20 minut. Polovinu z celkových nákladů 13 mil. eur financuje EU, druhou polovinu poskytnou výrobci automobilů - mj. BMW, Audi, Renault - a německé energetické společnosti. Výstavba nabíječek v první pilotní fázi má skončit v příštím roce 2018, poté by mělo následovat vyhodnocení získaných zkušeností a rozšíření projektu do dalších zemí EU.
Příkladem koncepčně budované infrastruktury pro elektromobily může být Estonsko, které staví státní nabíjecí síť Elmo s cílem dosáhnout hustoty, kde budou vzdálenosti mezi jednotlivými stanicemi 40-60 km. Projekt financuje stát z prodeje emisních povolenek a uživatelům bude k dispozici za měsíční poplatek 10 eur nebo 2,5 eur za jedno nabití. K nabíjení se uživatelé registrují prostřednictvím RFID zákaznické karty, SMS nebo mobilní aplikace. Řidičům se na mapě zobrazuje přehled, které stanice jsou volné, u kterých se právě nabíjí nějaké vozidlo a které jsou aktuálně mimo provoz z důvodů technické údržby.
Nejde však zdaleka jen o nové dobíjecí stanice, které se v nadcházejícím období na evropském kontinentu objeví. Největší automobilky - BMW, Ford, Daimler (Mercedes) a Volkswagen - se loni zavázaly, že společnými silami vybudují vlastní evropskou dobíjecí síť pro elektromobily. Instalace prvních stanic má začít už příští rok a do konce roku 2020 by jich v rámci projektu mělo vzniknout kolem čtyř stovek, nicméně automobilky nevylučují, že i poté mohou v budování soustavy dobíjecích stanic pokračovat. Síť budou tvořit nabíjecí stanice kombinovaného typu ( tzv. CCS) disponující nabíjecím výkonem až 350 kW pro superrychlé dobíjení. V případě Tesly, jejíž Superchargery mají výkon 120 kW a během půlhodinového nabíjení doplní energii baterií pro dalších 270 km, by tak nové evropské nabíjecí stanice za dvě třetiny této doby (za 20 minut) prodloužily dojezd vozu o dalších 300 km. Počítá se s tím, že k technologii rychlonabíjení CCS by měla v budoucnu přejít (minimálně v Evropě) většina automobilek, takže nová vozidla by měla být s tímto nabíjecím standardem kompatibilní.
... Tesla i jejich kapacitu
Tesla, která i letos pokračuje v rozšiřování své sítě rychlodobíjecích stanic Supercharger a jejíž vozy jsou zmiňovány jako příklad, jde však ještě dále než evropské automobilky. Zatímco současné nejmodernější 145kW dobíjecí stanici Tesla Supercharger V2 trvá 40 minut dobití akumulátoru na 80 % kapacity, rychlonabíjecí stanice nové generace mají umožnit nabíjecí časy ne na desítky, ale jednotky minut. Tím by dobíjení elektromobilů začalo být z časového hlediska konkurenceschopné běžnému tankování nebo plnění nádrží CNG vozidel. Bližší informace zatím nejsou k dispozici, ale z dostupných vyjádření Elona Muska by Supercharger V3 měl nabízet nabíjecí výkon ještě nad hodnotou 350 kW, což by umožňovalo doplnění emulátoru na 80 % kapacity během několika (méně než 10) minut. Pro plné dobití by se využívalo pomalejší dobíjení přes noc.
Dobíjení v Česku
Na našem území buduje dobíjecí síť na celorepublikové úrovni především ČEZ. Jeho síť nyní čítá několik desítek běžných stanic s výkonem 12,8 kW v místech s vysokou koncentrací obyvatel (větší města a aglomerace) a 25 rychlonabíjecích 50kW stanic. Tuto síť doplňují další projekty především energetických společností na regionálních úrovních (např. PRE v hlavním městě, RPSnet na severní Moravě, E.ON v Jižních Čechách a v Brně apod.). Na rozdíl od let minulých, kdy bylo dobíjení elektromobilů v rámci podpory elektromobility nabízeno i zdarma, už je většinou poskytováno jako placená služba a např. ČEZ jej od letoška zpoplatňuje částkou 450 Kč měsíčně, u dalších veřejných stanic je tarifikováno podle odběru od např. 2 do 10 Kč/kWh nebo paušální poplatek v případě některých hotelových dobíječek, pokud nejste právě hostem daného zařízení, ale část veřejných dobíječek je nadále zdarma či dotována provozovatelem (což je třeba případ společnosti E.ON).
348
