Rosler MURR2 Schunk

Připravují se změny antidumpingových a antisubvenčních právních předpisů EU

Evropská komise začátkem listopadu předložila návrh nové metody pro výpočet dumpingu při dovozu ze zemí, v nichž dochází k významným narušením trhu nebo kde má stát rozhodný vliv na ekonomiku. Nová metoda posuzování narušení trhu ve třetích zemích má zajistit, aby při dovozu do EU platily spravedlivé obchodní podmínky.

 

Předložený návrh nařízení navazuje na rozpravy komisařů EU v lednu a v červenci letošního roku a vychází také z jednání z rozsáhlé veřejné konzultace (subjekty zaslaly více než 5300 odpovědí). Evropský parlament a Rada nyní o návrhu rozhodnou prostřednictvím řádného legislativního postupu.
Cílem návrhu ve formě nařízení, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, jež nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy unie, je zajistit, aby Evropa měla k dispozici nástroje na ochranu obchodu, které by dokázaly vyřešit současné problémy v mezinárodním obchodním prostředí, zejména nadměrnou kapacitu, a zároveň by plně respektovaly mezinárodní závazky EU zakotvené v právním rámci Světové obchodní organizace (WTO).
Evropská unie podle odůvodnění návrhu nařízení musí zajistit, aby její nástroje na ochranu obchodu byly i nadále účinné při řešení značných narušení trhu v některých zemích, která mohou vést k nadměrné průmyslové kapacitě a povzbuzují vývozce k tomu, aby vyváželi své výrobky do EU za dumpingové ceny. To poškozuje evropská průmyslová odvětví, což v konečném důsledku vede ke ztrátě pracovních míst a uzavírání podniků, k čemuž v poslední době dochází zejména v ocelářském průmyslu EU.

Aktuální právní podmínky pro antidumpingová cla
Podle pravidel WTO může EU uložit antidumpingová cla na výrobky pocházející ze třetích zemí, jestliže šetření prokáže, že se tyto výrobky do EU dovážejí za dumpingové ceny, které poškozují výrobní odvětví v EU. Podle standardních pravidel pro normální tržní podmínky se dumpingové rozpětí vypočítá srovnáním ceny výrobku při vývozu do EU s domácími cenami nebo náklady na tento výrobek v zemi vývozu.
V některých zemích jsou v rozporu s výše uvedeným ceny a náklady v důsledku vlivu státu uměle nízké a jako takové neodpovídají obvyklým tržním silám. Proto se nepoužívají jako měřítko pro srovnání s vývozními cenami domácí ceny. Místo toho antidumpingová pravidla WTO (a EU) v současnosti umožňují používat jako základ pro výpočet cenové údaje z jiné země s tržním hospodářstvím, takzvané „srovnatelné země“. Tento postup se označuje jako metodika pro „netržní hospodářství“.
Podle stávajících pravidel se dumping za běžných tržních podmínek vypočítává srovnáním vývozní ceny výrobku do EU s domácími cenami nebo s náklady na dotčený výrobek ve vyvážející zemi. Tento přístup zůstane zachován i nadále, po nabytí účinnosti předloženého legislativního návrhu nařízení, avšak bude doplněn o novou metodiku, která bude neutrální vůči jednotlivým zemím. Použije se stejným způsobem pro všechny členy WTO a zohlední významná narušení v některých zemích způsobená vlivem státu na ekonomiku. Členové WTO již nebudou zahrnuti do seznamu zemí, na něž se vztahuje tzv. „metoda srovnatelné země“. Tento přístup bude vyhrazen pro země bez tržního hospodářství, které nejsou členy WTO.
Pro členy WTO se dumpingové rozpětí obvykle vypočítává podle výše uvedených standardních pravidel. Nicméně v některých členských zemích mohou být ceny a náklady na domácím trhu v důsledku státních zásahů zkreslené. Proto často neposkytují vhodný základ pro srovnání s vývozní cenou. Komise navrhla uvedený přístup změnit tak, aby byly v případě, že existuje narušení trhu, použity jiné referenční hodnoty, které odrážejí nezkreslené výrobní náklady a ceny. V této souvislosti by mohla Komise pro zemi vývozu použít referenční hodnoty nebo odpovídající výrobní náklady a prodejní ceny ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje. Tato metoda by Komisi měla umožnit zjistit a změřit skutečný rozsah dumpingu.
Pokud jde o země bez tržního hospodářství, které nejsou členy WTO, nebyly navrženy žádné změny. U těchto zemí bude EU i nadále používat metodiku „srovnatelné země“, dokud tyto země neprokážou, že použití této metodiky již není nutné. Je však samozřejmé, že pokud takovéto země vstoupí do WTO, bude se s nimi zacházet stejně jako se členy, včetně uplatnění nové metodiky.

Účel a rozsah nařízení
Návrh nařízení se konkrétně týká změny způsobu, jakým se bude vypočítávat dumping v antidumpingových šetřeních, pokud jde o dovoz ze zemí WTO, jejichž ekonomiky jsou narušovány neustálými státními zásahy. Vedle nové metodiky pro výpočet dumpingu Komise rovněž navrhla přechodná ujednání, jež by upravovala v současnosti uplatňovaná opatření a probíhající šetření na ochranu obchodu. Kromě toho návrh Komise obsahuje změny způsobu, jakým EU vyšetřuje subvence, jež poskytují vlády třetích zemí, které vyvážející výrobce nespravedlivě zvýhodňují, což poškozuje výrobce v EU.
Nová antidumpingová metodika by se použila u řízení zahájených po vstupu změněných pravidel v platnost. Návrh rovněž zahrnuje přechodné období, během nějž by se všechna v současnosti platná antidumpingová opatření i probíhající šetření i nadále řídila stávajícími právními předpisy. Komise rovněž navrhla posílení antisubvenčních právních předpisů EU, aby bylo v budoucnu možné vyšetřit také veškeré případy nových subvencí, které vyjdou najevo během šetření, a zahrnout je do uloženého konečného cla.
Při identifikaci těchto narušení se bude zohledňovat několik kritérií, např. politiky a vliv státu, existence mnoha podniků ve vlastnictví státu, diskriminace ve prospěch tuzemských společností a nezávislost finančního sektoru. Komise vypracuje návrhy zpráv pro konkrétní země nebo odvětví, v nichž tato narušení identifikuje. Stejně jako dnes bude muset výrobní odvětví EU podávat stížnosti, ale při řešení svého případu se může dovolávat těchto zpráv Komise.
V dalším období EK zamýšlí vypracovávat a vydávat zprávy popisující konkrétní situaci na trhu v dané zemi nebo daném odvětví a poukazovat na případy, kdy ceny a náklady v zemi vývozu nejsou vhodné k tomu, aby byly pro účely výpočtu dumpingu srovnávány s vývozní cenou. Tyto zprávy, i důkazy, na nichž jsou založeny, by se staly součástí případného antidumpingového šetření týkajícího se dané země nebo odvětví a byly by veřejně přístupné. Výrobní odvětví EU by informace z těchto zpráv také mohlo využívat při podávání stížností nebo žádostí o přezkum.
Předložený návrh nařízení nenahrazuje tzv. modernizační balíček přijatý v roce 2013, který je v současné době projednáván v Radě. Je samostatným návrhem a nenahrazuje návrh na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu, přijatý EK v dubnu 2013, který má odlišný dosah, neboť se týká zlepšení některých aspektů současného systému EU na ochranu obchodu. Nezahrnuje přitom žádné změny metodiky pro výpočet dumpingu ani žádné další nově navržené změny v návrhu nařízení.
V návrhu předloženém v roce 2013 jsou naopak stanoveny nástroje na ochranu obchodu, které se vyznačují větší transparentností, rychlejšími postupy a účinnějším prosazováním, a jsou v něm navrženy změny v uplatňování pravidla nižšího cla za určitých řádně definovaných okolností.

 
Publikováno: 31. 1. 2017 | Počet zobrazení: 1711 článek mě zaujal 320
Zaujal Vás tento článek?
Ano