Ačkoli zemní plyn, především v podobě CNG, známe zejména v souvislosti se silniční dopravou, zamířil už i do oblak. A to už před více než čtvrt stoletím - navíc dokonce v zemi, která si s ekologií příliš starostí nedělala.

Tupolev Tu-155, se stal už na jaře roku 1988 prvním letadlem na světě, používajícím k provozu kapalný vodík a o rok později CNG, když provedl první zkušební lety s využitím tohoto alternativního paliva. Tupolevova konstrukční kancelář uskutečnila řadu experimentů, při nichž testovala možnost využití zemního plynu jako paliva pro letectví. K tomu je lákala zejména skutečnost, že při nízké hmotnosti a hustotě (je o 20 % lehčí než běžné tryskové palivo) poskytuje stejné množství energie. Zvýšení množství energie, které lze uložit v letadle a zároveň dosáhnout úspory prostoru, by umožnilo leteckým společnostem významně snížit náklady na letecké pohonné hmoty.

Tu-155 byla experimentální modifikace sériového letounu Tu-154, na níž se zkoušela možnost využití alternativních paliv. Speciální motory NK-88 pro tento stroj navrhlo vývojové středisko ND Kuzněcova. Bylo vyrobeno kolem stovky těchto strojů, z nichž některé používaly zemní plyn (CNG a LNG) a 5 letadel sloužících jako létající laboratoře testovalo vodíkový pohon. Kromě potvrzení, že tato alternativní paliva lze v letecké dopravě používat, si letouny připsaly na konto i 14 leteckých rekordů, včetně úspěšných dálkových letů s použitím alternativních paliv, při nichž se s Tu-155 bylo možné setkat i v Československu - kromě zhruba 2000 km trasy Moskva-Hannover absolvoval i let Moskva-Bratislava-Nice.

 

 

 

Plynová letadla dnes...

V současné době navrhují a používají letadla poháněná zemním plynem společnosti jako je Aviat Aircraft (představila stroj Husky CNG 200HP, první letadlo na duální palivo, které přináší výhody snížení letových nákladů pro provozovatele malých letadel), či Qatar Airways, použití zemního plynu jako paliva umožňují i letouny s motory Rolls Royce a General Electric. 

V říjnu 2009 Airbus A340-600 společnosti Qatar Airways uskutečnil jako první na světě komerční let s využitím paliva vyrobeného ze zemního plynu z Londýna do Dauhá. Motory Rolls-Royce Trent 556 spalovaly GTL (Gas-to-Liquids) Jet Fuel -  směs 50:50 syntetického GTL kerosenu a konvenčního kerosenu na ropné bázi. Let byl završením více než dvouletého společného výzkumu konsorcia Airbusu, Qatar Airways, Qatar Petroleum, Katarského vědecko-technologického parku, firem Rolls-Royce, Shell a Qatar Fuel, během něhož bylo toto palivo vyzkoušeno v únoru 2008 při testu stroje Airbus A380, který se tak stal prvním civilním m letadlem v historii využívající v proudových motorech GTL Jet Fuel. 

...a v budoucnosti

V roce 2010 NASA vyzvala firmy, aby zkusily vyprojektovat stroj, který by mohl snížit spotřebu paliva o 60 % ve srovnání s typickým Boeingem 737-800 používaným v současnosti. Boeing v roce 2012 informoval o pracích na projektu stroje, který by využíval jako palivo zkapalněný zemní plyn (LNG). Od programu nazvaného Subsonic Ultra Green Aircraft Research (SUGAR), známém také jako SUGAR Freeze project (odkazující na tzv. kryogenické palivo - hluboce zchlazený zkapalněný plyn), si sliboval, že tento design (pro který se uvažovalo i využití palivových článků a bateriového elektrického pohonu) s použitím inovativních proudových motorů mohl dosáhnout  57 - 62% úspornosti. Ale to, co

 vypadalo dobře v projekční kanceláři a počítačových výpočtech, už v realitě poněkud drhlo. A tak se firma nedávno rozhodla program zmrazit. Podle odhadů tato technologie s přihlédnutím k problémům designu i bezpečnosti (např. umístění nádrží vyžadujících chlazení) nebude reálná dříve než kolem roku 2040 či 2050. Ron Kawai, letecký inženýr z kalifornského výzkumného střediska Boeing Research & Technology vidí potenciál např. v uvažovaném designu tzv. smíšeného křídla (blended wing body), který by umožnil obsáhnout velký objem LNG nádrží. Někteří vizionáři, jako např. Jon Gibbs ze startupové firmy Savion Aerospace, pracující rovněž na řešení, jakým způsobem by bylo možné využít zemní plyn jako palivo v letecké dopravě, se však domnívají, že čas LNG letadel by mohl dozrát dříve, než prognózují odhady Boeingu, a už kolem roku 2035 by zhruba 5 % nových letadel mohlo létat na toto palivo.