ITS Schunk

Evropě se nedaří zaměstnávat migranty

Argumentem unijních představitelů na podporu přijímání žadatelů o azyl bylo mj. i to, že jejich zaměstnání v evropských firmách by mohlo pomoci řešit problémy s nedostatkem pracovních sil, s nímž se nyní potýká průmysl řady evropských zemí, ČR nevyjímaje. Situace však, jak se ukazuje, je komplikovanější než se očekávalo.

 
Prohlášení německých vládních činitelů, že lidé, kteří se snaží nalézt v Německu azyl, mohou být vítanou posilou potřebnou pro německou ekonomiku zatím zjevně příliš nevycházejí a kancléřka Angela Merkelová se snaží přesvědčit velké firmy, aby zaměstnávaly více migrantů. Jak uvedl německý deník Bild, na podzimní schůzce se společnostmi jako jsou Siemens, Opel, Volkswagen či RWE, hodlá zjistit, co jim v najímání většího počtu imigrantů brání. Z více než milionu migrantů, kteří loni dorazili do Německa, jich totiž firmy zaměstnaly jen několik desítek. Ukázaly to např. výsledky průzkumu, který provedl list Frankfurter Allgemeine Zeitung v létě letošního roku mezi třemi desítkami největších firem kotovaných na frankfurtské burze. Ačkoli tyto společnosti vykazující roční obrat více než 1,1 bilionu eur, a zaměstnávají asi 3,5 milionu pracovníků, podíl migrantů mezi nimi je prakticky nulový. Migranti působí ve službách pouze tří z dotazovaných firem, z čehož nejvíce (celkem 50) jich pracuje pro Deutsche Post, a další dvě zaměstnávají po dvou lidech z řad migrantů. Německá vláda se proto snaží firmy přesvědčit, aby vytvořily více pracovních příležitostí vhodných pro tyto lidi a jejich zaměstnáním pomohli snížit nároky na státní rozpočet. Podle firem jsou ale hlavní překážkou v zapojování exulantů nedostatečné jazykové a odborné znalosti, přestože stát organizuje různé podpůrné vzdělávací kurzy, zejména jazykové, aby se tito lidé mohli co nejdříve zapojit do hledání pracovních příležitostí. Např. koncern VW připravil ve firmě Porsche 6měsíční kurz, během něhož by 15 migrantů mělo získat v rámci integračního programu potřebné znalosti, které by jim umožnily nalézt v Německu zaměstnání. Migrantů jsou však statisíce.
Ani jiné evropské země, které přijaly uprchlíky, na tom nejsou lépe. Situaci navíc komplikuje, že V EU žije 5 miliónů mladých lidí ve věku 20-24 let, kteří nepracují ani nestudují, a pokud jsou delší dobu bez práce a nezískají praxi, pak mají oproti ostatním menší šance se prosadit na trhu práce. Nejhorší situace je v tomto ohledu v jižní části Evropy - v Itálii, kde nemá práci a přitom nestuduje, ani se neškolí 31,1 % mladých mezi 20-24 lety, a v Řecku je jich 26,1 %. Což prakticky znamená, že ve zmíněných zemích je bez práce a se stále se snižujícími šancemi na uplatnění každý čtvrtý člověk do 25 let. V obdobné situaci je i Španělsko, Chorvatsko, Rumunsko či Bulharsko, kde se tento stav týká zhruba pětiny mladých obyvatel těchto zemí.

 
Publikováno: 30. 11. 2016 | Počet zobrazení: 884 článek mě zaujal 135
Zaujal Vás tento článek?
Ano