SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Firmy působící v Česku jsou schopné držet krok se světem

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, který navazuje na tradici prestižních předválečných průmyslových výstav ještě v éře tzv. První republiky, je už od svého vzniku v 50. letech minulého století výkladní skříni českého průmyslu. Svůj význam v této roli neztratil ani v dobách pozdějších v průběhu nejrůznějších historických peripetií, jimiž vývoj našeho státu postupně procházel. Jak je na tom české strojírenství, průmysl a ekonomika v současnosti, nám přiblíží člověk nejpovolanější, ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek.

 
Loňský rok byl pro českou ekonomiku velmi příznivý - rostla. Co letos, v jaké kondici je aktuálně český průmysl? Jak si na tom stojí ve srovnání s mezinárodní, zejména evropskou konkurencí?

Ano, loňský rok byl skutečně z pohledu růstu HDP jedním z nejúspěšnějších za poslední roky. Reálný hrubý domácí produkt se zvýšil meziročně o 4,6 %. Poslední výsledky za první polovinu roku ukazují snížení tempa růstu v důsledku odeznění loňského jednorázového impulzu, který byl spojen s čerpáním strukturálních fondů. To se projevuje v ochabnutí investiční aktivity. Příznivě naopak letos působí výsledky zahraničního obchodu. Zpřesněný odhad růstu HDP za druhé čtvrtletí letošního roku činí 2,6 %, po 3% růstu v prvním čtvrtletí. Významnou roli z hlediska příspěvku k tomuto růstu měl ve všech obdobích průmysl, zejména pak zpracovatelský. Jeho postavení v české ekonomice je zásadní. Průmysl se na výkonu ekonomiky podílí zhruba třetinou, což je jedno z nejvyšších čísel ve srovnání s průměrem zemí Evropské unie, který činí necelých 19 %. 
V první polovině letošního roku byl výkon průmyslu v jednotlivých měsících volatilní, přesto hodnotíme výsledky za celé pololetí jako dobré. Průmyslová produkce se zvýšila o 4,2 % a v jejím pilíři, zpracovatelském průmyslu, vzrostla o 5,3 %. Naopak sektory těžby a dobývání zažívají pokles kvůli nepříznivé situaci na trhu s uhlím. Podobně byla odstávkami v jaderných elektrárnách zasažena výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. 
V evropském srovnání je na tom náš průmysl velmi dobře, když již od druhé poloviny roku 2013 vykazuje lepší výsledky v porovnání jak se zeměmi eurozóny, tak především s naším nejvýznamnějším partnerem, Německem. Do konce letošního roku předpokládáme i nadále převažující volatilní trend, a očekáváme, že růst průmyslové produkce za celý rok dosáhne nad 4 %. Rozhodující roli bude hrát vývoj v automobilovém průmyslu. 

Už řadu let je deklarován požadavek, že je potřeba posunout se dále a ze země montoven postoupit na „další level“ - výrobu s vyšší přidanou hodnotou, ujmout se větší role v evropském výzkumu a vývoji apod. Daří se tento záměr?

Nelze do nekonečna stále tvrdit, že je Česko pouze „montovnou“ bez technického rozvoje. Tak tomu není. Ano, celá řada firem vyrábí dle dodané technické dokumentace. Na druhé straně existuje řada firem, které mají svůj vlastní průmyslový výzkum a vývoj, jenž zajišťuje výrobky konkurenceschopné na všech světových trzích. Tomu napomáhá, již od druhé poloviny devadesátých let minulého století, finanční podpora státu v rámci programů Výzkumu a vývoje. S touto podporou počítá vláda i do budoucna.
 
Mantrou je dnes Průmysl 4.0, české podniky nevyjímaje. Jsou na nástup nového trendu podniky připraveny, a co to bude znamenat pro další vývoj naší průmyslové sféry? Vláda má na stole Národní koncepci Průmyslu 4.0, co přinese tento dokument pro české firmy?

Vláda před několika týdny schválila Iniciativu Průmysl 4.0, předloženou Ministerstvem průmyslu a obchodu, jejímž dlouhodobým cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost České republiky. Schválený materiál poskytne klíčové informace související se základními tézemi čtvrté průmyslové revoluce, ukáže možné směry vývoje a nastíní návrhy opatření, která podpoří ekonomiku ČR. 
V praxi jde především o masové sdílení informací a kontinuální komunikace podpořené kvalitní komunikační infrastrukturou (širokopásmový internet), velká role technologií jako jsou velká data, autonomní roboti, senzory, cloudové výpočty a datová úložiště, jakož i aktivní výroba a rozšířená realita. Jádrem bude vědní disciplína kybernetiky a umělé inteligence. Očekávané přínosy Průmyslu 4.0 vycházejí z nových možností tvorby přidané hodnoty umožněné zejména využitím dat z propojených systémů a zvýšené schopnosti automatizovaných rozhodovacích mechanismů v průmyslové praxi.

Stěžejním faktorem v moderní průmyslové výrobě je zejména automatizace. K evropským lídrům v tomto směru patří sousední Německo, které už také deklarovalo zájem na spolupráci s námi - české firmy patří ostatně mezi jeho klíčové subdodavatele. Jsou už nějaké konkrétní výstupy této spolupráce?

Tento proces se již v současnosti odehrává především u firem v Česku, jež patří německým matkám, globálním podnikům jako jsou Siemens nebo Bosch, které kolem sebe nyní formují strukturu spolupracujících subjektů. Postupně se zapojují i české firmy.

Průmyslová sféra prochází zejména během posledních několika desetiletí řadou technologických změn, které nastolily zcela novou situaci. Domníváte se, že české firmy na ně dokázaly adekvátně zareagovat, aby udržely krok se světem?

Právě relativně rychlá reakce české vlády na 4. průmyslovou revoluci, jak již bylo zmíněno, a výrazné napojení českého průmyslu na německé podniky dokazuje, že firmy, působící na teritoriu České republiky, jsou schopné si svoji konkurenceschopnost zajistit a tak udržet krok se světem.

Strojírenství a strojírenská výroba byla, a je tradiční páteří české ekonomiky. I když většinou zaznamenáváme poměrně úspěšnou historii a rozvoj, jsou i méně příznivé momenty - mám tím na mysli situaci, kterou nyní prochází jeden z největších českých strojírenských výrobců Kovosvit MAS. Je to výjimka, nebo signál, že strojírenství by se mělo připravit na horší časy?

Strojírenství a strojírenská výroba i nadále zůstává páteří české ekonomiky. To, že se dnes i v budoucnu dostanou některé strojírenské podniky do těžkostí je fakt, který tu bude vždy existovat. Některé podniky budou zanikat a jiné nové vznikat. Obtížnou situaci vidíme u některých dcer koncernu Vítkovice. Věřím, že situace v Kovosvitu MAS je již zvládnuta a nic nebrání dalšímu rozvoji tohoto podniku.

Po složitých letech poměrně dramatického vývoje se zdá, že se opět začínají zvedat čeští výrobci i v oborech, které měly u nás silnou tradici, a v nichž bývalé Československo patřilo do elitního klubu několika zemí světa schopných dodávat technologicky vysoce náročné produkty, jako jsou např. letadla nebo složité investiční celky např. vybavení pro jaderné elektrárny. Zvažuje MPO nějakou podporu této domácí hi-tech? Jaké obory jsou z Vašeho pohledu vnímány jako perspektivní?

Česko, díky zachování týmů odborných pracovníků, nikdy neztratilo schopnost zabezpečit výzkum, vývoj a výrobu vysoce náročných produktů, jako jsou letadla, obráběcí centra, rovněž automobily, nově nanoprodukty a další. S vyššími dodávkami to bylo poněkud horší. Po roce 1990 se rozpadly některé týmy, budované po léta, které byly schopny zajistit vývoj, projekci, výrobu, montáž a uvedení do provozu investiční celky a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Především je to z toho důvodu, že celý proces je časově i finančně vysoce náročný. A v současnosti, až na malé výjimky, jsou české firmy především menší nebo středně veliké a tudíž bez tolik potřebného finančního kapitálu. 
Jinak Česko, v rámci podpory Výzkumu a vývoje, poskytovalo, poskytuje a i nadále bude poskytovat tolik potřebnou finanční podporu těmto malým a středním firmám na vývoj konkurenceschopných vysoce sofistikovaných produktů, jež působí na teritoriu České republiky.

Častým tématem v souvislosti s dalším rozvojem české ekonomiky je úsilí o lepší propojení podnikové a akademické sféry. Co považujete za klíčové problémy, se kterými se v této oblasti setkávají podniky a technické školy, které bude nutné vyřešit, a co může v tomto směru udělat ministerstvo na podporu tohoto úsilí?

Spolupráce škol a firem je zcela zásadní, mimo jiné pro zvýšení atraktivity technických oborů a kvality jejich absolventů. Jde nám především o co největší množství praktické výuky přímo v reálném firemním prostředí. Pro to, aby tato spolupráce byla efektivní, je nezbytná motivace zainteresovaných hráčů a jejich komunikace. Z tohoto důvodu jsme v roce 2013 iniciovali změnu zákona o daních z příjmů a zaměstnavatelé spolupracující se školami tak mohou od 1. ledna 2014 uplatňovat daňová zvýhodnění pro investice do vybavení k výuce a pro samotnou výuku žáků a studentů na pracovišti. Jsme v neustálém kontaktu se zaměstnavateli a jejich názory se snažíme prosazovat do vznikajících koncepcí a novel v oblasti vzdělávání. Podporujeme sektorové dohody, v rámci kterých zaměstnavatelé, politické reprezentace a vzdělavatelé řeší na regionální a odvětvové úrovni problémy nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Prosazujeme existenci systému, v rámci kterého by zaměstnavatelé dávali se zhruba pětiletým předstihem najevo, jakou strukturu absolventů budou potřebovat, což napomůže efektivnímu rozdělení finančních prostředků a nastavení struktury oborů středních, ale v určitém rozsahu i vysokých škol. Vhodnou inspirací je systém duálního vzdělávání, který funguje v Německu či Rakousku. ČR by mohla přebrat jeho vybrané prvky a modifikovat je na své podmínky, a to s ohledem na zcela odlišnou roli a postavení organizací zaměstnavatelů v těchto zemích.

Loňský rok bylo ministerstvo partnerem projektu Rok průmyslu a technického vzdělávání. Přinesl z Vašeho pohledu očekávané výsledky? A co další návaznosti a případné pokračování těchto aktivit? Péče o výchovu kvalifikovaných pracovníků by neměla být jen sezónní záležitostí, ale kontinuálním úsilím…  

Máme signály od ředitelů škol, že se jim na některé obory hlásí více uchazečů než před několika lety, což bylo jednou z motivací k zapojení se do kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání. Ale je to přesně tak, jak říkáte. Nemůžeme si dovolit ustrnout, proto se problematice technického vzdělávání v rámci našich skromných možností věnujeme i nadále, i když možná ne tak viditelně jako v loňském roce.

 
Publikováno: 28. 11. 2016 | Počet zobrazení: 994 článek mě zaujal 93
Zaujal Vás tento článek?
Ano