its murr Schunk

Strojírenství v podmínkách nové průmyslové revoluce

Internet věcí, inteligentní stroje a roboty pro továrny budoucnosti změní nejen charakter průmyslové výroby, ale i naše životy. Přinejmenším pokud jde o pracovníky těchto podniků, techniky a obslužný personál, a také výzkumníky a vývojáře systémů a zařízení, kterými budou moderní průmyslové podniky vybaveny.  

 

Představitelé japonské, německé a české průmyslové a akademické sféry se na závěr posledního dubnového týdne sešli na německo-japonské konferenci v ČR „IoT Business: Future perspectives and Impact on Industry“, kterou uspořádala japonská agentura pro zahraniční obchod JETRO a německo-česká obchodní komora ve spolupráci s Japonskou komorou průmyslu a obchodu v ČR pod patronací ministerstva průmyslu a obchodu ČR a vládní agentury CzechInvest.
Za českou stranu představili koncept národní strategie ČR pro Průmysl 4.0 Eduard Muřický z ministerstva průmyslu a obchodu, který informoval o přípravě základního dokumentu Akčního plánu na implementaci iniciativy Průmysl 4.0 v ČR, a profesor Vladimír Mařík z ČVUT Praha, který je vedoucím a koordinátorem týmu dvou desítek vědců a expertů podílejících se na přípravě této národní koncepce.
Německý pohled na problematiku Průmyslu 4.0 představil na konferenci Wolfgang Weissler ze společnosti Siemens, zodpovědný za koncept tzv. digitální továrny v největším německém průmyslovém koncernu (rozhovor s ním jste si mohli přečíst v minulém vydání TechMagazínu), který zdůraznil nutnost standardizace nových technologií pro průmyslové prostředí, aby mohly mezi sebou v reálném čase komunikovat různé senzory a subsystémy sbírající a analyzující informace z průmyslových procesů, umožňující jejich optimalizaci. Poukázal také na nutnost důsledné ochrany dat v kyberprostoru, který tyto systémy globálně propojuje a umožňuje tak těžit firmám ze sdílení informací, nejlepších postupů apod., ale představuje zároveň i nejcitlivější a nejzranitelnější složku komplexu internetu věcí (IoT). Neodmyslitelnou složkou pro tyto moderní výrobní systému budou ale i lidé schopní tuto techniku obsluhovat, což si vyžádá neméně dramatické změny – většina dnešních studentů bude pracovat v profesích, které dnes ještě neexistují. Od pracovníků se bude vyžadovat vícestupňové vzdělání a schopnost orientovat se v různých oborech, a budoucí inženýři už nebudou úzce profesně zaměření jako nyní, ale budou se muset neustále vzdělávat a dokázat přemýšlet tak, aby byli schopni propojovat mezi sebou poznatky z různých směrů a oblastí.
Japonské i německé firmy od iniciativy vesměs očekávají zvýšení produktivity a efektivity výrobního procesu a možnost jeho pružné modifikace. „Zatímco dříve si zákazníci museli vybrat ze sortimentu, který firmy vyráběly, dnes se situace mění a firmy v ostré globální konkurenci se musí přizpůsobit novým podmínkám a vyrábět to, co chtějí zákazníci, často i v malých sériích, a to pokud možno ekonomicky, což klade značné nároky na výrobní procesy a jejich flexibilitu,“ uvedl Wolfgang Weissler. Výrazně pomoci v tom mohou nové technologie, jako je digitální příprava výroby, automatizace, inteligentní stroje, aditivní výroba apod., které jsou také klíčovými prvky koncepce Průmysl 4.0. V oblasti průmyslové automatizace (ale nejen pro ni) se počítá s masivním uplatněním pokročilých robotických systémů nové generace, k jejichž průkopníkům, a nejvíce pokročilým výrobcům, patří právě Japonsko. Jeho hlavním zástupcem na konferenci byl Dr. Tomoaki Kubo, generální tajemník nejvýznamnější japonské organizace v této oblasti RRI (Robot Revolution Initiative), která v zemi vycházejícího slunce zodpovídá za rozvoj a uplatňování robotizačních projektů. Japonští výzkumníci a výrobci robotů zpracovali rozsáhlý program a strategii, jež má zajistit přechod od experimentů k praktickému využití. V několika fázích a na různých úrovních se mají zavést do našeho světa automatizované systémy schopné pracovat jak s moderními inteligentními stroji nové generace, tak s lidmi, jejichž počet v bezprostřední výrobě se bude snižovat. Je obdobou evropské iniciativy Průmysl 4.0 a americké National Robot Initiative a Industrial Internet Consortium (IIC). Bude zahrnovat kromě klasických průmyslových naprogramovaných robotů i inteligentní, samoučící se adaptabilní systémy.

Josef Vališka
 

 
Publikováno: 1. 7. 2016 | Počet zobrazení: 1101 článek mě zaujal 241
Zaujal Vás tento článek?
Ano