Ceratizit AMPER 2019

Povinné zviditelnění chodců

Chodci se nyní již musí za snížené viditelnosti (ne pouze za tmy) při chůzi mimo obec vybavit reflexními doplňky. Finanční dopady v případě nedodržení nové zákonné úpravy mohou být citelnější než vlastní pokuta.

 

Od poloviny února platí v ČR pro chodce povinnost nosit za snížené viditelnosti reflexní doplňky dle nového odstavce č. 9 paragrafu 53 Zákona o silničním provozu: „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.” Odstavec ff) paragrafu 2 výše uvedeného zákona definuje sníženou viditelnost jako situaci: „kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, např. od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu“. Chodci tedy musí pamatovat na své zviditelnění za využití reflexních prvků i za soumraku či svítání, dokonce i za dne v případě mlhy či hustého deště.
Přitom není stanoveno, jak přesně má reflexní doplněk vypadat a kde má být umístěn. Ale jelikož řidiči reagují na světélkující body 3krát dříve než na statické reflexní plochy, doporučuje se nosit reflexní pásky na pohybujících se částech těla, např. nad zápěstím nebo kotníkem na straně přivrácené ke středu vozovky. Používat je možno i reflexní přívěšky, které musí být ale viditelné pro řidiče z obou stran chodce.
Podle zahraničních expertů jsou nejlepší barvy reflexních doplňků červené, červenooranžové a oranžové, ale i zářivě žluté, případně se zelenkavým odstínem. Nedoporučuje se bílá, která může snadno splynout s bílým vodorovným dopravním značením. Svou roli sehrává i bílá barva veřejného osvětlení či světlometů protijedoucích vozidel.

Zahraniční zkušenosti
V Estonsku např. byla pro chodce povinnost používat vhodné reflexní prvky při chůzi mimo obec již v roce 1993, ale ještě v roce 2002 používalo reflexy jen 38 % chodců. Po úpravě v roce 2011, kdy jejich používání bylo povinné i v obci, se situace zlepšila (bylo označeno 73 % chodců). V roce 2013 už bylo označeno 79 % dospělých chodců (děti až v 90 - 95 %). Finští odborníci došli k závěru, že řidič jedoucí s rozsvícenými potkávacími světly spatří chodce na vzdálenost max. 50 m, chodce s reflexními prvky na 100 až 150 m. Při rozsvícených dálkových světlech může chodce vidět maximálně na 100 m, chodce s reflexy až na 300 m. Rozdíly jsou markantní.
Každý řidič by měl mít na paměti, že ne vždy chodci pamatují na svou povinnost řádně se označit za snížené viditelnosti.

Neviditelnost se může chodci prodražit
Chodcům, kteří nedodrží novou povinnost, hrozí bloková pokuta ve výši až 2000 Kč. Policisté budou zpočátku však využívat spíše osvěty, neviditelné chodce poučí o nebezpečí, kterému vystavují nejen sebe, ale i řidiče vozidel. Chodci by ale měli pamatovat na to, že se vystavují nejen hrozbě finančního postihu, ale případně také možné povinnosti uhradit část léčebných či dalších nákladů vzniklých v souvislosti s dopravní nehodou.  /rb/  
 

 
Publikováno: 13. 5. 2016 | Počet zobrazení: 727 článek mě zaujal 103
Zaujal Vás tento článek?
Ano