„Andělé strážní“ v budoucích vozech
Automobilky vyvíjejí doplňkové systémy zaměřené hlavně na starší řidiče a v budoucnu hodlají nabídnout ve svých vozech technologie umožňující kontrolovat jejich zdravotní stav a momentální kondici. Ty by pak v případě potřeba mohly automaticky aktivovat další podpůrné asistenční systémy pro bezpečnou jízdu.
Toyota představila letos technologické systémy nové generace pro budoucí modely značky s cílem zvýšení aktivní i pasivní bezpečnost. Koncept je založen na kombinaci několika různých systémů, které mají hlídat stav řidiče i situaci kolem vozidla a umožnit řidičům vyrovnat se pomocí automatiky s krizovými situacemi.
Technologie Adaptive Driving Beam není v podstatě úplnou novinkou - systém, který slouží k automatickému přepínání dálkových světel na základě detekce aut před vozidlem či protijedoucích vozidel už v různých podobách řada výrobců zejména u modelů vyšší třídy využívá. Podobné je to u další technologie s označením Pre-Crash Safety (PCS) asistent, využívající radar a kameru k monitorování prostoru před vozidlem. Při hrozbě blížící se kolize auto nejen dokáže samo zabrzdit (i tyto systémy se už vyskytují, jsou ale účinné jen při nižších rychlostech), ale novinkou je schopnost, resp. řešení odvrácení hrozící srážky změnou směru.
Pokud však už hrozí kolize s chodcem, najde uplatnění další z nových bezpečnostních technologií s názvem Pop-up Bonnet, označovaná také jako pyrotechnicky polohovatelná kapota. Jde o něco jako „airbag pro chodce“ ke zvětšení deformačních zón v případě srážky s chodcem. Jakmile senzory registrují náraz, dojde k aktivaci pyropatron, které o několik centimetrů zvednou kapoty, pod níž tak vznikne větší prostor pro zpomalení těla chodce a tím i životně důležitého prostoru mezi ním a motorem.
Volant, který hlídá zdraví řidiče
Zřejmě nejzajímavějším prvkem je systém monitoringu tělesných funkcí řidiče prostřednictvím čidla umístěného ve volantu. Systém nepřetržitě hlídá kardiovaskulární funkce oběhového systému řidiče a pokud detekuje anomálie signalizující možnost blížícího se infarktu nebo bezvědomí, dokáže na tuto skutečnost včas upozornit a ve spolupráci s dalšími systémy v autě podniknout potřebné kroky. Na rozdíl od předchozích zmiňovaných systémů je tato technologie zatím v experimentální vývojové fázi a k sériovému nasazení má ještě nejdále z nich. To ovšem neznamená, že za pár let nebude standardní součástí výbavy dražších modelů jako třeba adaptivní tempomat.
S podobnou technologickou novinkou přišla i německá automobilka BMW. Výzkumníci BMW Group společně s oddělením mikrotechnologií a technologií medicínských zařízení (MiMed) Technické univerzity v Mnichově, pod vedením profesora Tim C. Lütha, vyvinuli systém, který monitoruje životní (tzv. vitální) signály řidiče jako srdeční tep, vodivost pokožky či nasycení kyslíkem a je vestavěný přímo do volantu. Senzory na něm umístěné měří zdravotní stav a kondici řidiče při jízdě a převádějí získané údaje na „fitness monitor“ na předním panelu vozidla. Řidič tak může využít čas za volantem ke zdravotní kontrole, zatímco v tom samém čase zařízení monitoruje, zda řidič nevykazuje např. i nepatrné náznaky infarktu a umožňuje také automaticky zastavit vůz, pokud by se řidiči udělalo špatně.
Vodivost kůže umožňuje rozeznat, když je řidič ve stressu, nebo když jeho krevní tlak překročí kritické hodnoty. Jedinou podmínkou je, aby měl ruce v kontaktu se senzory umístěnými na volantu. Ty umožňují snímat a zpracovávat data po dobu čtyř pětin jeho jízdy. Cílem projektu, který jde za běžné monitorování vitálních funkcí a rozeznání jejich poruch, je rozeznat, kdy se řidič cítí (nebo naopak necítí) dobře a iniciovat odpovídající opatření. “Když je prostřednictvím změn vodivosti kůže detekována stressová situace, lze např. zablokovat telefonní hovory, automaticky ztlumit hlasitost rádia apod. Při vážnějších problémech pak systém může zapnout výstražná světla, snížit rychlost vozidla, nebo v krajním případě i aktivovat automatické nouzové brzdění,“ říká profesor Lüth.
Z experimentů do sériové výroby – možná už brzy...
Klíčovými prvky integrovaného systému měření vitálních funkcí jsou dva již běžně komerčně dostupné senzory. Jeden z nich svítí infračerveným světlem na prsty a měří srdeční tep a úroveň saturace kyslíkem prostřednictvím odraženého světla. Druhý měří elektrickou vodivost pokožky při kontaktu.
Řada podobných systémů monitorujících vitální funkce, např. úroveň stressu, už byla vyvinuta dříve v rámci různých studií. Žádný z nich však nebyl vhodný pro sériovou výrobu. To by se nyní mělo změnit.
Mikrokontrolér řídicí zmíněný systém, může být bezdrátově propojen s dalšími zařízeními (např. umístěnými na těle) a poskytovat celkový obraz o zdravotním stavu řidiče a v případě potřeby je automaticky bezdrátově propojit s dalšími externími systémy, např. na měření krevního tlaku apod. Němečtí výzkumníci už připravují odpovídající program v rámci projektu Fit4Age skupiny “Assistance Systems for an Aging Society” (Asistenční systémy pro stárnoucí společnost) financovaného Bavorským výzkumným fondem.
727
