Ceratizit AMPER 2019

Spása pro Evropu: zaměření na klíčové technologie - než bude pozdě...

Vysoká skupina expertů (High Level Group – HLG), kterou EU pověřila vypracováním zásadní zprávy o klíčových technologiích, jež by měla být zásadním dokumentem a jakýmsi odrazovým můstkem pro Evropu, jakým směrem se ubírat a na co se zaměřit, je hotova. Na konci června byl dokument oficiálně publikován a přináší místy značně kritický analytický pohled na stav a možnou budoucnost evropského průmyslu.  

 

Hlavní závěry, k nímž experti dospěli ve své analytické zprávě apelují na činitele s rozhodujícími pravomocemi, aby přijali radikální politiku pokud jde o hlavní cíle: udržet kritické schopnosti a kapacity v Evropě prostřednictvím jednotně a komplexně pojatého přístupu k prioritním klíčovým technologiím. Skupina zejména doporučuje, aby se jejich výzva odrazila i ve struktuře a vyrovnaném financování nadcházejících rámcových programů zaměřených na výzkum a inovace a rovněž v prioritách budoucí regionální politiky EU. 
Šance je zaměření na hi-tech
Jako klíčové technologie (Key Enabling Technologies – KET), na něž by se měla Evropa v budoucím období prioritně zaměřit byly Evropskou komisí a členskými státy EU vyhodnoceny témata jako pokročilá výroba, mikro a nanotechnologie, pokročilé materiály, průmyslové biotechnologie a fotonika. Skupina odborníků na vysoké úrovni pověřená Evropskou komisí stanovila ve své Závěrečné zprávě „jízdní řád“ v podobě doporučení a pokynů zaměřených na to, aby posloužil Evropě jako navigační průvodce k soustředění evropského průmyslu při svém dalším rozvoji na vybrané prioritní obory, které by mu měly přinést konkurenční výhodu pro budoucnost. 
Lisabonské strategie EU (2000-2010) identifikovaly inovace jako klíčový faktor ekonomického růstu a podpory zaměstnanosti v Evropě. Obdobně následující EU 2020 Strategy, charakterizovaná často jako Post-Lisabonská strategie (2010-2020), rovněž zdůrazňuje úlohu Výzkumu a vývoje ve stimulaci ekonomického růstu. Strojírenský průmysl bude v příštích letech zásadním prvkem tzv. klíčových technologií, které mají nastartovat mezinárodní konkurenceschopnost evropské průmyslové výroby a vytvořit pro ni na našem kontinentu odpovídající základnu. Vzhledem k tomu bude podle expertů nezbytná neustálé úsilí o modernizaci technologické základny, která umožní reagovat na stále silnější globální tlaky a dokáže nabídnout špičková technická řešení a služby koncovým uživatelům z řad nejrůznějších průmyslových oborů, od automobilového průmyslu, dopravních systémů (železnice, loďařský a letecký a kosmický průmysl) přes kovozpracující odvětví a sektory energetiky až po elektrotechnický a elektronický sektor (IT, komunikace, hardware, spotřební elektronika apod.).
Trpké probuzení do reality
To, s čím se bude muset Evropa vypořádat není snadná záležitost. Strategické řetězce, které zahrnují mnoho článků s vyspělou elektronikou, byly dříve výrazně evropskou doménou stejně jako hi-tech, která přidává hodnotu výrobkům. Dnes ale řada jejich součástí pochází ze zemí mimo Evropu, tradiční rivaly doplňují noví. Evropa je navíc zranitelná závislostí na řadě materiálů, jejichž nedostatek může být pro další rozvoj kritický a je nutné hledat nejen cesty k jejich úspoře, ale i možnosti jak je nahradit alternativním řešením.
Evropa ztrácí své dřívější pozice pokud jde o počty přihlašovaných patentů v preferovaných oblastech, a i když si zatím stále relativně dobře vede v základním výzkumu, s převáděním jeho výsledků do prakticky využitelné podoby a jejich komerčního nasazení je na tom výrazně hůře. Právě to je podle Vysoké skupiny expertů klíčovou slabinou a kritickým článkem v řetězci výzkumu a vývoje, na nějž by měla plynule navazovat fáze průmyslové výroby a využití nově vyvinutých produktů. Překlenutí mezery mezi těmito dvěma fázemi, označované někdy jako „údolí smrti“ už mají mimoevropští konkurenti jasně definováno a zvládají ho lépe. Evropě by k tomu měl pomoci pomyslný most založený na třech pilířích: technologickém výzkumu, produktovém vývoji a kompetitivní, konkurenceschopné výrobě. Pro každý z těchto pilířů analyzuje a navrhuje skupina HLG řadu doporučení.
Kompletní Závěrečná zpráva je k dispozici na: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/key_technologies/kets_high_level_group_en.htm


Kdo chvíli stál, už stojí opodál...
Zpráva uvádí vybrané příklady dokumentující jak EU zaostává v sektorech, kde měla dříve významné postavení. Jedním z varovných případů je fotonika: v roce 2004 zaujímala Evropa 5 z první desítky v žebříčku předních výrobců fotovoltaických systémů. V roce 2010 je tam už jen jeden. Nahradily je hlavně asijské firmy.
Z původního 27% podílu Evropy na globálním financování nanotechnologií a třetiny všech publikací o nanotechnologiích klesl podíl na 17 % nanotechnologických patentů a15 % zbývajících produktů založených na nanotechnologiích. Jedním z možných závěrů je, že EU vede v základním výzkumu a ostatní tyto nápady komercionalizují.
IT a komunikace jsou dalším palčivým příkladem jak Evropa zaspala: Huawei byla založena v roce 1988 jako distributor dovážených telekomunikačních přepínačů. Dnes patří mezi elitní skupinu telekomunikačních dodavatelů, kterou dříve ovládaly evropské firmy Jako Ericsson, Nokia a Siemens, a převzetím firmy Alcatel-Lucent se stala číslem tři ve světovém žebříčku v mobilních sítích, a akvizicí společnosti Nokia a Siemens Networks dvojkou mezi dodavateli vybavení pro globální mobilní infrastruktury. Loni byla jmenována největším „výrobcem patentů“ a stala se první čínskou firmou, která se dostala do čela seznamu Světové organizace duševního vlastnictví Spojených národů (WIPO) - s 1173 aplikacemi.
Obdobně případ Acer - tchajwanská firma, založená 1976 jako distributor dovážených polovodičů, je nyní číslem dva na světovém trhu osobních počítačů a vede světový žebříček dodavatelů notebooků./joe/
 

 

 
Publikováno: 18. 10. 2011 | Počet zobrazení: 2066 článek mě zaujal 404
Zaujal Vás tento článek?
Ano