Cesta k budování světové pověsti
V srpnu slaví 60. výročí svého vzniku dnešní akciová společnost ŽĎAS, která patří k nejvýznamnějším strojírenským firmám v ČR. Jejímu založení v roce 1951 však předcházela dlouhá cesta, zahájená hluboko v historii.
Přestože je možné odvozovat výstavbu nové firmy na základě dlouhodobé tradice železářství na Vysočině, je skutečností, že většina odborníků, kteří ji uváděli do života jak v dělnických, tak především v technických a řídících profesích, postupně přicházela z jiných průmyslových oblastí tehdejšího Československa a předávala své zkušenosti novým generacím současných „žďasáků“.
Když se ve druhé polovině roku 1947 začal projednávat státní plán průmyslové obnovy a rozvoje Československa, bylo jedním z bodů i přemístění tehdejší slévárny a strojírny Storek-Urks z Brna do jiné lokality. Tři požadované základní zdroje - vodu, elektřinu a blízkost železnice nabídla oblast Žďáru nad Sázavou. Bylo by jistě silným zjednodušením tvrdit, že to stačilo k rozhodnutí o vybudování velkého podniku, nicméně patřily k prvotním podnětům.
Investiční akce výstavby závodu s prvním názvem Slévárny a strojírny Bohumíra Šmerala, byla zahájena v prosinci 1947. Jakmile akce postupně přecházely do stavu realizace, bylo zřízeno samostatné pracoviště, a následoval nábor nových zaměstnanců. Ti byli získáváni především pro stavební práce z řad zemědělských a průmyslových dělníků žďárského regionu. Postupně však bylo zapotřebí získat odborníky na hutní a strojírenskou výrobu, kteří by se nejen podíleli na vlastní výrobě, ale především by učili a zaučovali nové zaměstnance.
Intenzivně pokračovaly práce při výstavbě jednotlivých hal, především železných konstrukcí prvních třech lodí haly 9 – ocelárny. Tato hala byla do Žďáru přivezena z rakouského Lince jako válečná kořist, původně určená k výstavbě nového závodu pro Voest Alpine. Byly dodány elektrické obloukové pece a vše bylo připravováno k zahájení výroby v novém metalurgicko-strojírenském komplexu, který převzal jméno Žďárské strojírny a slévárny, zkráceně ŽĎAS.
Výrobu odstartoval zvon
Dne 28. srpna 1951 byly v obloukových pecích vytaveny tuny oceli a odlitím tradičního zvonu byla zahájena výroba v novém podniku, který měl v té době už více než 1000 zaměstnanců. Výrobní program byl od počátku zaměřen do tří základních oborů: metalurgické komponenty (odlitky a výkovky), tvářecí stroje a zařízení pro válcovny. Strojírenské obory byly zaměřeny hlavně na dodávky investičního charakteru, to znamená kusová produkce s vysokým objemem odborné technické a konstruktérské práce. To vyžadovalo vedle výrobních dělníků a techniků enormní navýšení v konstrukčních a projekčních profesích, a tak docházelo k jejich přílivu především z oblastí s vysokou koncentrací průmyslové výroby, z Ostravska, Plzeňska a dalších regionů. Dalším zdrojem byli absolventi technických škol a univerzit, kteří přicházeli do Žďáru na umístěnku.
Po zahájení výroby metalurgie byla v roce 1953 v nově otevřených strojírenských halách spuštěna výroba prvních vřetenových kovacích lisů podle dokumentace firmy Škoda Plzeň. Ale už tři roky poté byl dokončen vývoj a zahájena výroba mechanických lisů vlastní konstrukce. Průběžně se rozvíjela příprava k zahájení produkce v dalším nosném oboru: zařízení pro válcovny. První dodávka spojité sochorové válcovací tratě se uskutečnila v roce 1955 do Čerepovce v tehdejším SSSR. Tím byla zahájena rozsáhlá etapa v životě firmy, neboť během příštích čtyř desítek let bylo dodáno 20 kompletních rozsáhlých válcovenských souborů do celého světa.
V roce 1963 byla zahájena výroba v největší hale číslo 5. Ta patřila ve své době k největším ve střední Evropě a umožňovala výrobu i těch největších strojírenských komponentů.
Moderní metalurgie a éra NC
Inženýrsky významný byl rok 1975, kdy bylo zavedeno strojní programování NC strojů a také zahájen provoz střední profilové trati 450 v Novokuzněcku s plánovanou produkcí 1 milion tun vývalků/rok. V roce 1979 byl vyroben první postupový automat řady TP a tím začala výroba celé nové řady tvářecích strojů (postupových automatů bylo vyrobeno celkem 17 ks).
V roce 1981 byl zahájen provoz v nejmodernější válcovně profilů v ČR, v Nové huti v Ostravě, aby v oblasti zařízení válcoven v roce 1990 vyvrcholila produkce v tomto oboru zahájením montáže válcovny SPT 500 v indickém Visakhapatnamu. V roce 1985 ŽĎAS v technickém vývoji značně předběhl svoji dobu konstrukcí a výrobou tvářecího centra na výrobu tvarovek. Tato nová, progresivní technologie tváření v elastickém prostředí je dnes rozšířena po celém světě.
V oblasti metalurgie byla v roce 2009 vyrobena 3miliontá tuna oceli a tak lze dnes bez nadsázky říci, že metalurgie ŽĎAS patří k nejmodernějším provozům svého druhu v Evropě.
Od počátku provozu se podnik pravidelně účastní všech ročníků Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a schopnost jeho konstruktérů a vývojářů zde byla oceňována zisky Zlatých medailí. První byla firmě ŽĎAS předána v roce 1966 za vřetenový lis LVH 1000, zatím poslední 21. Zlatou medaili získal v roce 2009 exponát Hydraulické nůžky na šrot CNS 700 SM.
Stanislav Růžička, ŽĎAS
www.zdas.cz
633
