Ceratizit SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Očima SST: Výrobci si uvědomují nutnost neustálé inovace, české stroje jsou na technicky dobré úrovni

Blížící se závěr roku, který tradičně připomíná i podzimní MSV Brno, stěžejní událost domácí průmyslové sféry, jíž dominuje právě strojírenství, je zpravidla i příležitostí k hodnocení dosavadních výsledků, které během aktuálního roku daný obor dosáhl, a výhledu na další období. A to je i téma, o kterém jsme diskutovali s Ing. Oldřichem Paclíkem, ředitelem Svazu strojírenské technologie, sdružení, které reprezentuje klíčové strojírenské firmy působící (nejen) na českém trhu.

 

Jak si stojí český strojírenský průmysl, respektive výrobci obráběcích strojů, v současné době? Daří se jim?
V roce 2014 dosáhl český průmysl obráběcích a tvářecích strojů velmi dobrých výsledků. Oproti roku 2013 se podařilo navýšit produkci o cca 4 % na 556 mil. eur a export o cca 5 % na 595 mil. eur. V kontextu nastupujících omezujících podmínek exportu do Ruské federace je to, myslím, velmi dobrý výsledek. V letošním roce se očekává nárůst o dalších cca 5 %. Dá se tedy říci, že českým výrobcům obráběcích a tvářecích strojů se daří.

Co pozice českých výrobců oproti evropské a světové konkurenci? Československo bývalo tradiční strojírenskou velmocí, ale má světu ještě dnes také co nabídnout?
V absolutním porovnání objemů produkce nemůže země naší velikosti konkurovat těm největším producentům, jakými jsou Čína, Německo, Japonsko nebo Jižní Korea. V porovnání per capita je však naše pozice velmi dobrá. Ve spotřebě obráběcích strojů na hlavu jsme na 4. místě v Evropské unii a na 6. místě ve světě. V produkci jsme na 5. respektive 8. místě. To naprosto jasně vypovídá o významu strojírenského průmyslu pro českou ekonomiku i o velmi dobré pozici oboru obráběcích a tvářecích strojů ve světové konkurenci. Z pohledu technické úrovně jsou naše stroje plně srovnatelné s konkurencí. Jejich technologické uplatnění je typické u menších subdodavatelských firem. Některé speciální stroje se uplatňují i v high-tech linkách, například ve zbrojním a v automobilovém průmyslu. 

Po částečném, ale poměrně podstatném výpadku ruského trhu (kde měli čeští dodavatelé řadu projektů) v důsledku ukrajinské krize a oslabení rublu, vyzvala vláda firmy k zvýšenému úsilí přesměrovat aktivity výrazněji do jiných teritorií. Daří se hledat nové trhy a pronikat na ně a je vůbec ještě v současném silně konkurenčním globalizovaném prostředí šance nalézt nové příležitosti?
V roce 2014 ještě naštěstí nedošlo k zásadnímu propadu exportu do Ruské federace. Ten se očekává až při vyhodnocení roku 2015. Díky konjunktuře v USA i v Evropě, včetně domácího trhu, se naštěstí zatím daří tento vliv kompenzovat. Představa, že je možné v krátké době získat nějaké nové trhy, je ale dosti naivní. Spolehlivější cestou je podle mého názoru zintenzivnění inovačních aktivit a trvalé zvyšování konkurenceschopnosti výrobků i služeb, a tím získávání větších tržních podílů na stávajících trzích. Kvalitnější výrobky lze pak snáze uplatnit i na případných nových trzích.

Podstatnými podmínkami úspěchu jsou tedy inovace a vývoj. Jak jsou na tom české firmy z tohoto pohledu? Spoléhají spíše na své vlastní síly, nebo pokračuje i spolupráce s dalšími subjekty, univerzitami, designéry apod., která se v uplynulých letech uplatnila u některých projektů?
Většina našich výrobců si plně uvědomuje význam trvalého výzkumu a vývoje a disponuje vlastními konstrukčními a vývojovými kapacitami. Při řešení speciálních úloh samozřejmě spolupracují s výzkumnými pracovišti, jako je například VCSVTT (RCMT) při Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Vlastní vývoj, sledování konkurence a nových trendů v oboru jsou dle mého názoru základními aktivitami firmy pro budoucnost ve snaze po udržení konkurenceschopnosti.

V červnu oslavilo 15. výročí svého vzniku právě vámi zmiňované Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT), které se může pochlubit řadou zajímavých řešení. Jaké jsou jeho perspektivy dnes?
VCSVTT (RCMT) při Fakultě strojní ČVUT v Praze je v současnosti největší výzkumnou a vývojovou kapacitou v České republice v oboru obráběcích a tvářecích strojů, která se významně podílí na vývoji a výzkumu v tomto oboru. Za tuto současnou pozici vděčíme prozíravosti a elánu lidí, kteří obhájili ideu jeho založení, prosadili vznik a zajistili další rozvoj tohoto pracoviště. Mám na mysli především Prof. Houšu, Ing. Smolíka, Ing. Koláře další. Díky současné odborné kapacitě i materiálnímu vybavení je rozsah spolupráce s výrobními podniky velmi široký a kooperace s tímto pracovištěm je pro řadu podniků nenahraditelná.

Český strojírenský průmysl je silně navázán na německé sousedy. Tamní strojaři hlásí optimistická čísla, krize je podle všeho už překonána. Platí to i o českém průmyslu? Jsou patrné rostoucí počty zakázek?
Český automobilový průmysl loni dosáhl rekordních výsledků, a, pokud vím, příznivý vývoj pokračuje. To má pozitivní vliv na další strojírenské obory, včetně oboru obráběcích a tvářecích strojů. Zde je však velká konkurence zejména ze strany německých výrobců obráběcích strojů a nástrojů, kteří se na automobilový průmysl více orientují a jsou německými zákazníky ze sféry automobilového průmyslu upřednostňováni. Náš export do Německa je stále na prvním místě a tato tendence bude rozhodně pokračovat. Pro úroveň našeho strojírenství je tato vazba velkou výhodou.

Letošní rok byl Svazem průmyslu a dopravy České republiky vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání. Jeho větší část už je za námi. Lze na základě pololetních poznatků hodnotit, zda kampaň v něčem pomohla? Zaznamenali jste nějaké změny?
Určitě se o této problematice více diskutuje a zvyšuje se všeobecné povědomí o významu průmyslu a perspektivě pracovní kariéry ve strojírenství. Napomáhá tomu i současná konjunktura v průmyslu. SST například ve spolupráci s firmou EXPONEX uspořádal letos již 2. ročník Strojírenského fóra, kde byla tato problematika široce diskutována na vysoké odborné i společenské úrovni. Tradičně se v této problematice SST angažuje formou organizování soutěže studentů technických škol a učilišť v programování CNC obráběcích strojů na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Formou speciálního projektu podporujeme rovněž výuku mechatroniky na vybraných středních technických školách. Na konkrétní změny je asi ještě příliš brzy. Je to nepochybně běh na dlouhou trať.

Tradiční bolest a letitý problém českých strojařů, a nejen jich, ale i průmyslu obecně, je nedostatek kvalifikovaných lidí na potřebných místech a snaha vychovat novou kvalitní generaci mladých techniků. Nastal nějaký posun k lepšímu, nebo je situace stejná jako dříve?
Tento problém se navíc netýká jen České republiky, ale prakticky všech tradičních evropských průmyslových zemí a také USA. Myslím, že po létech blahobytu a aktivit orientovaných na osobní spotřebu bude muset přijít nové období zaměřené na tvořivost a posílení role průmyslu. Souvisí to také se zhoršující se bezpečnostní situací ve světě. Věřím ve schopnosti vyspělého světa a myslím si, že průmyslová kariéra bude postupně pro mladé lidi mnohem přitažlivější, než tomu bylo doposud.

S čím se chystají čeští výrobci obráběcích strojů na letošní MSV Brno a EMO Milano, dvě hlavní nadcházející veletržní události podzimní sezóny?
EMO dnes již není jen přehlídkou novinek a prototypů. Je to také významná komerční událost. Při dvouletém cyklu není pro většinu výrobců možné představovat stále nové produkty. Hlavní novinky si naši vystavovatelé proto samozřejmě chystají na EMO, ale nezapomínají ani na domácí trh a prakticky všichni se zúčastňují i MSV v Brně. Výběr konkrétních exponátů a jejich technické parametry si ale jednotliví vystavovatelé pochopitelně nechávají až na období těsně před zahájením výstav.


Ing. Oldřich Paclík, CSc.,patří k předním českým autoritám v oboru obráběcích  strojů. Řadu let působil v Kovosvitu MAS na pozicích technického a obchodního ředitele, od roku 2005 na čas působil ve společnosti TOS Čelákovice jako obchodní ředitel. Před zvolením do funkce ředitele SST pracoval pro Kovosvit MAS a od 1. června 2014 zastává funkci ředitele Svazu strojírenské technologie.

 

 
Publikováno: 2. 11. 2015 | Počet zobrazení: 1323 článek mě zaujal 205
Zaujal Vás tento článek?
Ano