Amper Schunk

Jeřáby z Příšovic u Liberce dobývají svět

Za téměř dvacet pět let své činnosti si společnost GIGA vybudovala pověst výrobce zdvihací techniky světové kvality. Do rozvoje výroby mostových jeřábů investovala v posledních letech nemalé prostředky - zhruba 80 milionů Kč, a nyní tyto investice začínají přinášet ovoce. 

 

Začátky ovšem rozhodně nenasvědčovaly tomu, že se z malé firmy během poměrně krátké doby stane jeden z významných lídrů v oboru výroby mostových jeřábů. „První kladkostroje a jeřáby jsem kreslil sám. Začínali jsme v roce 1990, v roce 1991 se nakreslila dokumentace a o rok později firma poprvé vystavovala na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně první modely elektrických lanových kladkostrojů typu GSF. Tam se ukázalo, že je o výrobky zájem, získali jsme první objednávky na kladkostroje, a to nastartovalo celý byznys,“ říká jednatel společnosti Rudolf Fišer.
„Tam jsme tehdy předvedli kladkostroj s frekvenční regulací zdvihu, což byla v té době novinka. Frekvenční regulace se teprve začaly poprvé objevovat, a zatímco některé firmy vystavovaly toto řešení teprve na vzorcích a prototypech, my měli již funkční výrobek. Po roce 1989 neměly firmy v České republice ještě vybrané své hlavní dodavatele a tak jsme věděli, že pokud chceme uspět, musíme zaujmout i designem. Jako jedna z prvních českých firem jsme vyráběli kladkostroje, které se zákazníkům líbily,” komentuje počátky podnikání jednatel firmy.

Příběh kladkostrojů: Z Čech do Bulharska a zpět
„S podnikáním jsme začali v malé dílně, ale brzy nám prostory přestávaly stačit a tak jsme si v Turnově pronajali výrobní prostory v bývalé továrně. V roce 1993 jsme chtěli vyrábět pouze kladkostroje, jejichž výroba měla v Česku zavedenou tradici. Málokdo dnes ví, že Křižíkovy závody Brno v minulosti vyráběly proslulé typy elektrických lanových kladkostrojů řady LI, jenže celá výroba byla rozhodnutím v rámci RVHP odsunutá do Bulharska a tak se u nás dalších 40 let prodávali pouze kladkostroje značky Balkancar. Nic lepšího nešlo běžně koupit,” vzpomíná Rudolf Fišer.
Společnost GIGA původně chtěla dodávat ryze české výrobky postavené výhradně z českých komponentů, ale následný vývoj ukázal, že to není úplně možné. Zahraniční konkurence používala dvourychlostní motory, což byl i jeden z důvodů, proč konstruktéři ze společnosti GIGA přišli s řešením využití frekvenčního měniče pro zdvih. Tím trochu předběhli dobu a vytvořili skutečně komfortní kladkostroj. Požadavky trhu si ale vynutily i levnější a jednodušší řešení v podobě strojů s dvourychlostními motory. Dnešní výrobky jsou proto osazovány  dvourychlostními motory a převodovkami pro zdvih a pojezd kladkostrojů od německé firmy ABM.

Zahájení výroby jeřábů
Dalším důležitým milníkem bylo rozhodnutí začít s výrobou mostových a portálových jeřábů. Prostory turnovského areálu přestaly stačit a byl čas posunout se opět dále. V roce 1996 proto firma začala jednat o možnosti úvěru na další rozvoj, který vyžadoval i výstavbu nové haly. Ta měla vyrůst na zelené louce v nedalekých Příšovicích. V roce 1999 se GIGA přesídlila do nového působiště ve zbrusu nové moderní továrně.

Od nové továrny k další bance
S přestěhováním do nových prostor a rozšířením výroby potřebovala GIGA i další vybavení, technologie, nové stroje, ty už byly většinou pořizovány na leasing. V této další etapě rozvoje začíná spolupráce s GE Money Bank, kde si firma nejdříve zajistila výhodný provozní úvěr pro platební styk se zahraničím, kvůli nákupu zboží od zahraničních dodavatelů. Firma s bankou začala spolupracovat také v investiční oblasti.
„Při výstavbě a vybavování nových hal GIGA využila investiční úvěr EU Investice, kde za část úvěru ručí Evropský investiční fond (EIF). Se získáváním podpory z evropských fondů souvisí často i rozsáhlá agenda, se kterou si však klient v tomto případě nemusí dělat starosti. Díky smlouvě mezi bankou a Evropským investičním fondem klient nemusí po administrativní stránce nic vyřizovat a za poskytnutou záruku neplatí ani žádné poplatky. V úvěrové smlouvě má pouze ustanovení, že daný projekt je financován za spoluúčasti EIF,“ vysvětluje Jitka Križanová, bankéřka GE Money Bank.
„Nechtěl jsem zastavovat majetek firmy, která byla bez dluhů. Administrativní budovu i třetí halu jsme financovali z vlastních zdrojů, a kdyby v roce 2009 nepřišla finanční krize a pokles odbytu, asi bychom pokračovali v tomto trendu a stavěli za své peníze,“ vysvětluje důvod využití specializovaného produktu se zárukou EIF od GE Money Bank jednatel společnosti.
S investicemi firma ale ještě nekončí. Na řadě jsou technologie. „Plánujeme nákup nových produktivních obráběcích strojů. Přemýšlíme ale i o CNC svařování pro výrobky, které se dělají ve větších sériích. Chtěli bychom vybudovat nějaké robotizované pracoviště, abychom ulehčili náročnou práci svářečům. Snahou je ve stejném počtu lidí v prostorách, které nyní máme k dispozici, dělat větší výkony, a dosáhnout větších zisků, abychom byli konkurenceschopnější”, říká Rudolf Fišer.

Do světa
Zatímco dříve téměř 90 % produkce firmy našlo uplatnění na domácím trhu, v současné době už směřují její výrobky i za hranice. Aktuálně se dokončuje jeřáb pro francouzskou firmu METSO, která má kontrakty v Rusku. Právě do Ruska by mohly směřovat další zakázky.
Export činí asi čtvrtinu tržeb a jeho podíl se postupně zvyšuje. Nicméně stěžejní část stále tvoří domácí trh, kde má GIGA řadu prestižních zákazníků. Jako partnera pro dodávky do svých elektráren si ji zvolil např. ČEZ, řada projektů je určena pro Metrostav. Portálový jeřáb GIGA lze potkat při ražení tunelu v Ejpovicích, a pomáhal i při stavbě prodloužení pražského metra.

Lidé
GIGA zaměstnává v současné době téměř 60 lidí, někteří pracují ve službách společnosti už přes 20 let. Se získáváním vhodných pracovníků je nicméně často problém, což je také způsobeno i tím, že v sousedství je mladoboleslavská automobilka. „Potřebujeme lidi, kteří dokáží o práci přemýšlet a mají zájem dělat i něco jiného a více, než pouhou montáž jedné součástky, doplňuje Rudolf Fišer.
Firma proto spolupracuje s učilištěm v Semilech, které vychovává elektrikáře, a s učilištěm v Hubálově, kde jsou zase automechanici a opraváři zemědělských strojů. Další partnerskou školu mají v Jičíně, i tamní strojaři praktikují v Příšovicích. Někteří absolventi potom do firmy nastoupí jako noví zaměstnanci, ale zájem o práci ve výrobě není takový, jak by firmy potřebovaly. „Mladí preferují spíše obchod“, potvrzuje situaci, která trápí dnes řadu průmyslových firem, Rudolf Fišer. GIGA se tak nebrání tomu vzít člověka pár roků před důchodem, pokud je šikovný a chce dělat, a je zvyklý pracovat. 
Josef Vališka
 

 
Publikováno: 5. 10. 2015 | Počet zobrazení: 1388 článek mě zaujal 222
Zaujal Vás tento článek?
Ano