Práce přes agenturu má dostat nová pravidla, firmy ale čekají problémy
Zpřísněním podmínek nového zákona o agenturním zaměstnávání může vést k tomu, že firmy ztratí potřebnou flexibilitu, což zvýší riziko nezaměstnanosti a sníží růst ekonomiky, ale zřejmě podpoří i vzestup tzv. šedé zóny zaměstnanosti. Dle propočtů Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) může navrhovaná změna legislativy vést ke zvýšení schodku státního rozpočtu až o 7 mld. Kč.
Agenturní zaměstnanci se využívají tam, kde je potřeba pokrýt sezónnost, jako např. v oblasti logistiky při náporu před Vánocemi, nebo pro flexibilní vykrytí zakázek, které firma nemůže predikovat. „Zavedením kvót by se současná flexibilita pracovního trhu výrazně narušila a dala by prostor šedé zóně zaměstnanosti. V ČR se už teď v široké míře provozuje tzv. zastřené zaměstnávání, tj. bez licence, např. pomocí družstev, smluv o dílo, švarc systému či jiných forem obcházení zákona,“ uvedla Jaroslava Rezlerová, prezidentka APPS). Upozorňuje, že problémy může dále prohloubit i zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou, vzhledem k tomu, že agentury práce nemohou ve většině případů agenturní zaměstnance umístit jinak, než právě na dobu určitou. Tento zákaz, který měl původně zabránit zneužívání tohoto typu pracovního poměru zaměstnavateli, by v nevhodné formulaci byl pro agentury práce v podstatě likvidační.“
Podle Hany Púllové, ředitelky personální agentury Randstad, která patří ke členům APPS, vytváří agentury pracovní místa, která by jinak neexistovala. Ze zprávy Randstad Report on Flexibility at Work 2014 (Zpráva o flexibilitě v práci 2014) totiž vyplynulo, že nemožnost agenturního zaměstnávání by až v 62 % případů vedla k tomu, že by daná pracovní pozice vůbec nevznikla. „V pouhých 26 % případů by firmy sáhly k nabídce trvalého pracovního poměru, a to je opravdu málo,“ říká Hana Púllová.
Z nedávného šetření jiného člena APPS, personální agentury Grafton Recruitment vyplývá, že více než třetina populace již má s agenturním zaměstnáváním zkušenost, a to ve většině případů pozitivní. I to je důvod, proč Češi nemají problém s akceptací této formy zaměstnávání: „Téměř 80 % lidí, kteří byli v minulosti zaměstnaní přes pracovní agenturu, má s touto formou zaměstnání dobrou zkušenost. Mezi nejčastěji uváděná pozitiva patřilo pravidelné vyplácení mzdy, dobrá pracovní příležitost a korektní chování agentury. Z šetření dále vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů by bylo ochotno přijmout práci jako agenturní zaměstnanec,“ přiblížil Jonathan Hill, ředitel Grafton Recruitment.
V Evropě v současné době působí přes pracovní agentury téměř dvě procenta (1,7 %) lidí z pracující populace, v ČR jde asi o 0,9 % (z toho přes APPS cca 0,5 %). Dle statistky Grafton Recruitment poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 %. Velcí čeští zaměstnavatelé, především z řad výrobních či logistických firem, mají v průměru pětinu (20 %) zaměstnanců najatých právě přes agenturu. Loni našlo přes agentury práci přes 250 000 Čechů, ČR je však v tomto ohledu stále pod evropským průměrem.
Dle údajů APPS působí v ČR v současné době 1585 pracovních agentur. Z toho více než polovinu všech agenturních pracovníků v ČR zaměstnávají členové APPS, kterých je 25. Při mediánu platu manuálních pracovníků v roce 2014, který byl 19 267 Kč a počtu 49 233 přepočtených agenturních zaměstnanců (FTE), odhaduje APPS výpadek státního rozpočtu pro rok 2016 (a to bez zahrnutí vlivu následně vyplácených podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek) ve výši 7,02 mld. Kč. Tento schodek by byl způsoben přesunem pracovní síly z regulovaného a legálního trhu do šedé zóny ekonomiky, čímž by byl následně omezen i vznik nových pracovních míst.
488
