murr Schunk

Japonský rychlovlak pokořil rychlost 600 km za hodinu

Historie železniční techniky má nový rychlostní rekord. Vysokorychlostní souprava typu maglev pohybující se na magnetickém polštáři překonala 21. dubna letošního roku v Japonsku poprvé magickou hranici 600 km.h-1. Na testovací dráze dosáhla rychlostního rekordu 603 km.h-1.  

 

Souprava se sedmi vagony dokázala jet rychlostí přes 600 km.h-1 po dobu 11 s, uvedla společnost Central Japan Railway. Dosavadní rychlostní rekord, který na stejné zkušební trati pod horou Fuji dosáhl japonský maglev rychlostí 590 km.h-1 vydržel pouhý týden. Na „normálních“ kolejích drží rekord 574,8 kilometru v hodině francouzský expres TGV z 3. dubna 2007.
Firma Central Japan Railway vyvíjí nové vlaky v souvislosti s připravovanou tratí mezi Tokiem a Nagojou, která by měla být hotová do roku 2027 a měla by zkrátit cestování na 285 km dlouhé trati ze současných 1,5 h na méně než polovinu – přesněji řečeno pouhých 40 min. Pozoruhodné je i to, že většina trati (více než 80 %) bude vedena pod zemí. Do roku 2045 by pak linka měla být protažena až do vzdálené Ósaky (ca 200 km).
Cena projektu je mj. právě pro technickou náročnost související infrastruktury odhadována na 1,81 bilionu Kč, nicméně jeho tvůrci doufají, že část nákladů by se mohla vrátit prodejem technologie do zámoří. O obdobném systému uvažovaly např. USA, kde by maglev mohl spojit Washington s Baltimorem za pouhých 15 minut. Již nyní jezdí dva komerční vlaky na magnetickém polštáři: od roku 2004 v Číně, kde spojuje Šanghaj s letištěm, a další funguje od roku 2005 právě v Japonsku. K jejich výhodám patří kromě rychlosti i komfort pro cestující.
Většímu rozšíření těchto rychlovlaků zatím brání vysoké investiční náklady na specifickou dopravní infrastrukturu. Ale ačkoli jsou tyto prvotní náklady v porovnání s výstavbou vysokorychlostních tratí dvojnásobné, z následného ekonomického hlediska je jejich provoz výrazně levnější: při rychlosti přes 400 km.h-1 (kterou technologie magnetické levitace umožňuje kvůli absenci tření) vystačí souprava s příkonem 7 MW, což je prakticky o polovinu méně než energetická náročnost francouzského TGV nebo německého ICE při podobné rychlosti.
 

 
Publikováno: 3. 8. 2015 | Počet zobrazení: 1434 článek mě zaujal 280
Zaujal Vás tento článek?
Ano