Ve službách Aeskulapa
Kdyby si měl starořecký bůh Asklépios, patron lékařů, vybrat svůj symbol dnes, kdo ví, co by reprezentovalo tuto profesi místo hada obtočeného kolem hůlky (byť ve skutečnosti jde pravděpodobně spíše o parazitického červa – vlasovce medinského). Stetoskop? Počítač? Nebo nějaká jiná vymoženost, bez níž se dnešní doktoři už pomalu neobejdou? I medicínu, obor s hlubokými tradičními kořeny změnil nástup moderních vynálezů a nových technologií.
Dnešní lékaři mají k dispozici věci, o nichž se jejich dávným předchůdcům, kdy vládlo učení Galéna či Avicenny a jejich následovníků, ani nesnilo. Jejich pacienti mají díky tomu nejlepší možnou péči, která umožňuje vyléčení onemocnění, nebo výrazné potlačení jeho příznaků. Nemotorné berle a dlahy nahradily na míru vytvářené titanové výztuhy a lékaři experimentují s hi-tech exoskeletony, které umožňují snadný pohyb i těžce postiženým lidem. Dávají naději na návrat do života i těm, pro které by byl samostatný pohyb bez cizí pomoci dříve prakticky nemyslitelný. I handicapovaní na invalidních vozících už brázdí cesty na elektrických vozítkách, které nevyžadují pro rychlé přemístění zrovna svaly hodné Arnolda Schwarzennegera.
Medicínská technika zahrnuje širokou škálu zařízení od drobností, jako jsou např. naslouchadla, až po složité systémy typu Leksellova gama nože pro nejnáročnější mozkové operace či center protonové medicíny. Kardiostimulátory, prodlužující život lidem se srdečními vadami, jsou už běžnou záležitostí, stejně jako laserové operace oka umožňující korekce zraku i u poměrně těžkých případů. Dokážou lidem navrátit normální zrakové schopnosti, nebo zachránit zrak. Poslední výzkumy a vědecké poznatky dávají dokonce šance na obnovení zraku i v některých případech slepoty, kdy práci nefunkčního orgánu přebírá umělé oko, schopné zpracovávat elektronické signály světlocitlivých senzorů. Díky počítačům přibyly i aplikace pro nevidomé, které umožňují jejich zapojení do různých aktivit. Nejsou už odkázáni jen na Braillovo písmo, ale prostřednictvím různých technologií využívajících např. vibrace mohou číst haptické mapy a vnímat určitou část světa virtuální reality.
Počítače luští DNA a lidský genom
Pokrok ve vývoji počítačů umožnil obrovský vývojový skok ve výzkumu jak onemocnění, tak léků, které jim mohou čelit, ať už jde o výzkum rakoviny, AIDS, Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby a desítek dalších záležitostí, které sužují lidstvo. To je samozřejmě dobrá zpráva hlavně pro pacienty - včetně těch potenciálních - kterým dává lepší šance a naděje na zlepšení. Klíčovým faktorem k tomu bylo rozluštění lidského genomu a DNA (dešifrování 3 mld. genetických informací, které vytvářejí odhadem cca 25 000 genů, bylo zahájeno roku 1990 a kompletně hotovo 14. dubna 2003), od něhož si vědci slibují možnost např. genetických úprav eliminujících rizikové prvky či poškození DNA, které stojí za řadou problémů a onemocnění. To umožnil nástup tzv. supercomputingu, počítačů disponujících extrémní výpočetní kapacitou.
Počítače se uplatňují v nejrůznějších oblastech medicíny, počínaje tablety lékařského personálu až po archivační systémy, jako je např. PACS umožňující ukládat, třídit, analyzovat a distribuovat obrovské objemy lékařských datových informací. Klasické rentgeny doplnily v lékařských zařízeních systémy počítačové tomografie (CT, neboli známá „cétéčka“) a další specializovaná diagnostická zařízení umožňující nahlédnout hluboko do našich tělesných schránek ve vysokém rozlišení s neuvěřitelnými detaily, a navíc ve 3D.
Telemedicína
Výrazný rozvoj prožívá nyní obor označovaný jako tzv. e-health, elektronická medicína apod., založený na využití digitálních technologií - od pořizování digitální zdravotní dokumentace až po zařízení pro dálkovou diagnostiku. S nástupem mobilních telefonů a bezdrátové komunikace se hranice posunuly opět o pěkný kus dále. K základnímu vyšetření pacienta, resp. provedení některých úkonů, které dříve vyžadovaly fyzickou přítomnost lékaře nebo návštěvu zdravotnického zařízení, už toto není nezbytně nutné. Řadu diagnostických úkonů (např. vzorek krve pro analýzu, měření různých tělesných funkcí apod.) si mohou lidé provést sami v pohodlí domova, a výsledky odeslat lékaři nebo specialistům do laboratoří.
Rozvoj telemedicíny otevřel cestu i novému typu služeb, jako je dálkové monitorování zdravotního stavu pacientů, kteří by tak už nemuseli docházet na lékařské kontroly do nemocnice (nebo přinejmenším ne v takových intervalech), jejich zdravotní stav by sledovaly přístroje automaticky a v případě potřeby přivolali lékařskou pomoc. Takovýto systém nabízí už i u nás např. firma Biotronic, známá hlavně jako výrobce kardiostimulátorů. Přístroje jsou ostatně podobné - člověk má pod kůží implantováno miniaturní zařízení monitorující určené funkce, a pokud dojde k výraznější odchylce od standardních hodnot, může systém automaticky upozornit lékaře - zaregistruje událost, o které pacient vlastně ani nemusí vědět, a zajistí adekvátní opatření.
Když operuje robot
Rozvoj neinvazivních či šetrných metod, jako je např. laparoskopie - místo tradiční operace zanechávající zpravidla viditelné pooperační stopy - už ocenilo mnoho lidí. Díky pokročilým optickým systémům může lékař nahlédnout do pacientova nitra miniaturní sondou a nevystavovat ho nepříjemným a často i bolestivým úkonům jako dříve.
Pověstnou třešničkou na dortu jsou robotické operace, kdy operatér sedící ve vedlejší místnosti (ale třeba i na vzdáleném místě) pracuje s pomocí, resp. prostřednictvím specializovaného robota, který umožňuje provádět chirurgické úkony s vysokou přesností. K nejznámějším zařízením tohoto druhu patří operační robot DaVinci, s nímž se lze setkat už i v českých nemocnicích. Robotické prvky v medicíně jsou kapitolou sui generis, a teprve nyní začínáme odkrývat jejich plný potenciál. Byly úspěšně aplikovány např. první robotické protézy, které umožňují nahradit chybějící lidské končetiny a především jejich funkce. I lidé po těžkých traumatických úrazech tak mohou žít prakticky běžný život.
509
