hnv murr

První provoz samořiditelných aut na světě

O automatických vozech bez řidiče se mluví již dlouho, existují jejich prototypy, ale zatím jde vesměs výhradně o experimentální vozidla. Před pár lety oznámila britská vláda záměr zahájit do roku 2015 éru samořiditelných automobilů a svůj slib - s drobným zpožděním - dodržela. Dne 11. února 2015 začal v městě Milton Keynes severně od Londýna projekt, kdy byly tyto vozy nasazeny oficiálně do zkušebního provozu. 

 

Prvenství v nasazení robotických aut se tak nakonec dočkala konzervativní Anglie. Milton Keynes bude mít letos flotilu čtyř desítek samořiditelných vozidel, začleněných do městské infrastruktury, která budou dopravovat cestující z vlakového nádraží do parků, nákupních center apod. Zájemci o svezení si budou moci vyžádat vůz pomocí aplikace v mobilu. Testy zahájené na počátku letošního roku by měly trvat 18-36 měsíců a plné nasazení je plánováno - v případě, že se testovací projekt osvědčí - v roce 2017.
Původní idea, aby měly vlastní vyhrazený pruh a joystick, se kterým mohou cestující přepnout počítač, byla transformována na řešení, kdy auta mohou jezdit běžnými ulicemi a pohybovat se kolem chodců a ostatních vozidel s kombinací HD kamer, čidel a GPS.

Nejvyšší priorita: bezpečnost
Prvním z aut bez řidiče, které budou testovány na britských silnicích, je dvoumístný bezobslužný elektromobil Lutz Pathfinder. Bude jezdit po ulicích a pěších zónách měst Milton Keynes a Coventry, dvou ze čtyř vybraných lokalit pro testování robotických vozidel. Jsou zapojena do programu UK AutoDrive, jehož se účastní automobilky Ford, Jaguar Land Rover a inženýrská poradenská firma Arup a Transport System Catapult (TSC). Partnery projektu jsou Britská automobilová rada, vládní Odbor podnikání inovací a dovedností (Department of Business, Innovation and Skills) průmyslová skupina RDM Group a sekce mobilní robotiky Oxfordské univerzity. Součástí práce této skupiny bude vyvíjet technologie, které budou muset být zabudovány do silnic a okolní infrastruktury na podporu navigace vozidla. „Náš plán je začít testy s jednotlivými vozidly na uzavřených silnicích a pokračovat až do bodu, kdy si všichni účastníci silničního provozu, stejně jako zákonodárci, policie a pojišťovací společnosti budou moci být jisti, že jak vozy bez řidiče, tak částečně autonomní auta, mohou bezpečně operovat na britských silnicích, "řekl Tim Armitage z firmy Arup.
Autonomní vůz zhruba poloviční délky a dvoutřetinové šířky vozu Smart Fortwo, jezdící rychlostí 24 km.h-1, je schopný absolvovat až 65 km na jedno nabití. K orientaci používá 22 senzorů (včetně panoramatické kamery), laserové snímání a radar, které vytvářejí virtuální obraz prostředí, v němž se pohybuje. Na rozdíl od např. experimentálního vozidla Googlu, kde je zásah člověka omezen na tlačítko start/stop, mají britská auta bez řidiče stále volant a manuální ovládání, které umožňují převzít v případě potřeby kontrolu.
Vozy, jež postavila společnost RDM Group, jsou vybaveny senzory a navigační technikou ve spolupráci se sekcí mobilní robotiky Oxfordské univerzity a navrženy tak, aby mohly operovat na chodnících a pěších zónách. Později v tomto roce budou autonomní vozidla Lutz Pathfinder testována v "městské laboratoři" na vybraných trasách. Bude to poprvé, kdy budou vozidla bez řidiče použita v prostředí městské komunity, kam budou postupně zaváděna po sérii testů v bezpečném, kontrolovaném prostředí.
Prioritou číslo 1 je bezpečnost, která je u technologie autonomních vozidel bez řidiče klíčovým faktorem. To se odráží i v řadě bezpečnostních prvků zaměřených na ochranu uživatelů i chodců, jako je např. omezená rychlost, velké vnější poloměry zatáček, bezpečné kryty kol, pokročilé deformační zóny na vozidle, systém elektronických senzorů a kamer, až po bezpečné nouzové zastavení. Očekává se, že do roku 2030 dosáhne technologie takové úrovně bezpečnosti a propracovanosti, že dosavadní řidiči budou moci předat řízení samotnému vozu a během cesty pracovat, bavit se na internetu nebo odpočívat.

Cesta pro autonomní vozy je (teoreticky) otevřená
Dalšími místy, které jsou zapojeny do ambiciózního pilotního projektu, jsou Greenwich v jihovýchodním Londýně a Bristol. V Greenwichi je spuštěn systém Gateway, v němž je zapojena poradenská firma Transport Research Laboratory, General Motors a motoristická sdružení AA a RAC, a který bude testovat automatická vozidla pro kyvadlovou dopravu (tzv. shuttly) i parkování autonomních aut. Lidé budou vyzváni, aby používali simulátor samořiditelného automobilu s realistickým 3D modelem území, který umožňuje studovat, jak budou cestující ve vozidle bez řidiče reagovat na základě zkušeností a jak reagují na sdílení k řízení vozidla s jeho počítačem.
V Bristolu bude vyzkoušen BAE Wildcat, upravený vojenský džíp vyvinutý britským výrobcem letecké techniky. Vlna rozsáhlých testů umožnila vládní přezkum, který zjistil, že neexistuje žádná právní překážka pro testování automatických vozidel na veřejných komunikacích.
Oficiální zahájení testů bezobslužných vozů na britských silnicích si ale vyžádá také změny v pravidlech silničního provozu, aby mohly být použity pro veřejnost. Jednu z několika problémových oblastí představuje otázka trestněprávní a občanskoprávní odpovědnosti v případě, že dojde ke srážce autonomního vozidla.
Kromě toho britská vláda zvažuje, zda by u automatických vozidel měl být požadován vyšší standard "řízení", než by se dalo očekávat od lidského řidiče. Letos na jaře hodlá zveřejnit kodex chování pro ty, kteří chtějí vozy bez řidiče vyzkoušet. Konsorcium Venturer, jehož členem je mj. významná pojišťovací skupina Axa, si klade za cíl zjistit, zda bezobslužné automobily mohou snížit dopravní zácpy a zajistit větší bezpečnost na silnicích, proto sleduje testy v Bristolu, a to i s ohledem na reakci veřejnosti a právní a pojišťovací důsledky. Kolem roku 2017 by pak mohly být na základě těchto poznatků provedeny úpravy v legislativě, které by v ní zohlednily technologický pokrok a možnost provozu bezobslužných vozidel. Neočekává se však, že by takto inovované národní a mezinárodní předpisy začaly fungovat dříve, než v roce 2018. Právě přijetí veřejností však může být oříšek, jak naznačuje průzkum provedený společností uSwitch, z něhož vyplývá, že prakticky polovina (48,3 %) by nechtělo být pasažéry v autonomním voze, a většina je odmítá z důvodů obavy o bezpečnost ostatních řidičů. Na druhou stranu však platí i protiargument, že 90 % dopravních nehod je důsledkem lidské chyby. /js/
 

 
Publikováno: 7. 4. 2015 | Počet zobrazení: 2708 článek mě zaujal 575
Zaujal Vás tento článek?
Ano