murr Schunk

Na atomový ledoborec s kvalifikací pro jadernou elektrárnu

Rusko zahájilo výstavbu nové generace atomových ledoborců, které budou určeny hlavně pro plavbu na trase tzv. Severní mořské cesty. Jejich výhodou je i duální využití dané možností jak námořní plavby, tak operovat v mělkých vodách ústí sibiřských řek. Práci na jaderných ledoborcích přibližuje kapitán největšího plavidla tohoto druhu na světě Dimitrij Lobusov.  

 

Je pro práci na palubě jaderného ledoborce potřeba nějaké speciální vzdělání či vysokoškolský titul?
V tom se lišíme od obchodních lodí. Důstojníci samozřejmě musí mít vyšší námořní vzdělání, ale je nutné, aby se vyznali i v radiační bezpečnosti a dalších oborech spojených s provozem jaderného reaktoru. Širší znalosti z oblasti jádra má i další personál, např. mechanici. A naopak obsluha jaderného reaktoru musí mít vzdělání pro práci na moři.

Musí být v posádce i jaderní vědci?
Co se týče vzdělání a titulu, tak je v posádce nemáme. Odborné znalosti získáváme v rámci různých školení a výcviků, které bývají zakončovány zkouškami. Zkoušky pravidelně opakujeme, což je obdobný postup jako na jaderných elektrárnách.

Jak je Vaše profese atraktivní pro mladé? Je mezi zkušenými pracovníky, kteří odcházejí do důchodu, a mladými generační propast podobná jako na jaderných elektrárnách?
Generační propast mezi nimi není, protože žádní mladí nejsou. Plavit se arktickými moři pro ně dnes není atraktivní. Většina mladých, kteří dokončí námořní akademii, se chce plavit na obchodních lodích, protože jim to umožní navštěvovat zahraniční přístavy a poznat svět. Tento zájem přetrval z dob Sovětského svazu, kdy bylo zahraničí ještě daleko větší lákadlo. I já jsem se sem dostal omylem, ale po krátké době jsem si tuto práci zamiloval a dnes si nedovedu představit, že bych přešel na obchodní loď. Zkoušeli jsme oslovit studenty a připravili jsme si prezentace, které je k nám měly nalákat. Zájem projevilo 50 mladých lidí, které jsme sem přivezli, aby se mohli seznámit s naší prací, avšak nakonec k nám nastoupili jen dva z nich.

Když se plavíte s turisty na severní pól, mohou se volně pohybovat po lodi, nebo mají striktně určené prostory, kde se musí zdržovat?
Naší výhodou oproti ostatním lodím, které vozí turisty, je otevřenost. Turisté mohou navštívit všechny místnosti a všechny paluby snad jen s výjimkou strojoven a kontrolovaného pásma v souvislosti s jadernými reaktory. Po opuštění Kolského zálivu a tras obchodních lodí, jsou vítáni i na můstku, kde mohou trávit svůj volný čas.

Turistických plaveb by mělo ubývat vzhledem k nárůstu počtu obchodních lodí plavících se zamrzlými moři. Je dnes znám termín, kdy by měly skončit úplně?
Původně jsme plánovali ukončit turistické cesty již v příštím roce. Došlo ale k malým změnám v harmonogramu práce jaderných ledoborců, takže jsme se dohodli s organizátorem těchto cest, že budou probíhat do roku 2018. Termíny jednotlivých cest ale zatím stanoveny nebyly.

V čem budou spočívat hlavní rozdíly mezi současnými ledoborci a ledoborci nové generace, jejichž stavba byla zahájena před pár lety? Jaké výhody bude mít konstrukce reaktoru pro ledoborce LK-60?
Reaktor bude v principu úplně jiný. Nové ledoborce budou mít dva reaktory typu RITM-200, jejichž hlavním rysem je kompaktnost. Reaktor a parogenerátor budou tvořit jeden celek, což minimalizuje délku potrubí primárního okruhu, u nějž potenciálně může dojít k úniku chladicí látky, a navíc to sníží hmotnost celého jaderného ostrova. Druhý fakt je obzvláště důležitý pro ledoborce, které se mají plavit mělkými vodami. Naše výkonné ledoborce třídy Arktika jsou kvůli velkému ponoru schopny plavby jen na volném moři a pro sibiřské řeky a některé oblasti Obského zálivu jsou určeny ledoborce Tajmyr a Vajgač. Ledoborce třídy LK-60 budou schopny provozu jak v mělkých oblastech, tak na volném moři, kde výkonem předčí současná plavidla.
Za druhé se změny objeví i v přístrojích a vybavení. Kdybychom např. Vám ve strojovně ledoborce 50 let pobědy zavázali oči a odvedli Vás na ledoborec Arktika, který je prvním z této třídy, zřejmě byste si nevšimli žádných rozdílů. Ledoborce této třídy byly vyprojektovány v 60. letech a od té doby se zařízení používaná na jejich palubě prakticky nezměnila. Byly takto stavěny v 70. i 80. letech, k úpravám projektu došlo až u posledního plavidla této třídy, ledoborce 50 let pobědy. U dnes provozovaných jaderných ledoborců se za původními přístrojovými panely skrývají digitální systémy, i když navenek vše vypadá stejně. Nový projekt přinese velké změny, protože vše bude úplně jiné a modernější. /zs/

Zrození ledového obra
Baltijskyj Zavod, dceřiná společnost ruské firmy United Shipbuilding Corporation, staví v petrohradské loděnici první z nové generace jaderných ledoborců označované jako Project 22220.
Podle informací společnosti Rosatom, která je provozovatelem flotily jaderných ledoborců, bude mít plavidlo délku 173,3 m, šířku 34 m, ponor 10,5 m, minimální pracovní ponor 8,55 m, výtlak 33 540 t a přibližnou životnost 40 let. Po dokončení bude ledoborec LK-60 největším a nejsilnějším plavidlem svého druhu na světě a vůbec první lodí schopnou prorážet až třímetrovou ledovou vrstvu. Bude používat nový integrální reaktor RITM-200 generující 60 MWe, spolehlivější, úspornější (základní potřeby doplnění paliva z uranu obohaceného na méně než 20 % jednou za 7 let), a téměř dvakrát menší než dosavadní reaktory. Vzhledem k větší šířce než stávající ledoborce (30 m), bude LK-60 schopen sám řídit tankery až do výtlaku 70 000 t v arktických podmínkách. Od předchozí generace ledoborců se bude lišit speciálním balastním systémem, který lodi umožní měnit ponor z maximálního na minimální v krátkém čase podle potřeby. Naplnění zátěžové nádrže vodou ledoborec "usadí" a zdvihne loď při plavbě v náročných ledových podmínkách.
 

 
Publikováno: 1. 4. 2015 | Počet zobrazení: 1675 článek mě zaujal 410
Zaujal Vás tento článek?
Ano