Schunk

Monitor pracovního trhu v ČR...

I v letošním roce budeme pokračovat v mapování situace na trhu práce v oblasti technických pozic ve spolupráci s personální agenturou Grafton Recruitment. Tentokrát se spolu s Lucií Grollovou, vedoucí pražské pobočky Grafton Technologies, zaměříme na tuzemskou metropoli, kde jsou v současnosti nejvyhledávanější kvalitní projektoví manažeři.  

 

Podobně, jako je tomu v případě ostatních regionů v České republice, také v hlavním městě patří segment klasických technických postů k těm, kde není výrazný nadbytek uchazečů. Problém zde mohou mít lidé, kteří neznají žádný jazyk nebo absolventi bez dostatečné praxe. Potíže se získáním práce mohou mít i uchazeči o některé pozice v oblasti managementu, především ti, kteří nadále trvají na platových požadavcích, jež mohly být adekvátní v době před ekonomickou krizí.
To se však netýká pracovníků projektového managementu, kteří naopak patří v současné době v Praze k nejpoptávanějším a také nejlépe honorovaným. Jdená se především o lidi schopné komunikace s klienty v alespoň jednom světovém jazyce, schopné vést projekty a dále jak trvalé, tak i ad hoc zformované týmy. Jde o manažery schopné koordinovat projekt od nacenění přes přípravu výroby až po výrobu samou.
Evergreenem jsou pak pozice v oblasti kvality na všech úrovních seniority se znalostí angličtiny nebo němčiny, ideálně pak obou jazyků. Týká se to zejména klasické strojní výroby, např. obrábění, lisování, svařování, vstřikování plastů, ale i montáže. Mezi firmy, které zde nyní nejvíce nabírají zaměstnance, patří hlavně úspěšné společnosti navázané na automobilový průmysl a na subdodávky v této oblasti.
Mzdy zaměstnanců se samozřejmě liší podle schopností a zkušeností. Nicméně lze konstatovat, že mzda schopného projektového manažera se může pohybovat kolem 50 000 korun. Mzdy v kvalitě se mohou pohybovat na úrovni inženýra mezi 30-45 000 Kč a na manažerských pozicích potom i kolem 80 000 Kč. Měsíční příjmy konstruktérů mnohdy atakují hranici 45-50 000 korun, podobně je tomu u výrobních inženýrů.
Od zaměstnance se ale očekává odpovídající vzdělání, pracovní nasazení, snaha o prohlubování praxe a znalostí z daného oboru, znalost alespoň jednoho cizího jazyka na úrovni B1 a v případě potřeby ochota dojíždět za prací či se kvůli ní i přestěhovat. Aktuální zkušenost ukazuje, že uchazečům, disponujícím potřebnými znalostmi, praxí a ochotným podřídit se nárokům, které s sebou nová práce přináší, hraje současný stav na trhu práce do karet.

Poté, co v době ekonomické krize „tahali za delší konec provazu" zaměstnavatelé, se kyvadlo vrací zpět a schopní pracovníci si mohou obvykle vybírat z více nabídek. Ne každá firma má to štěstí, že podniká v dostatečně atraktivním a na první pohled perspektivním oboru a je proto pro případné pracovníky přitažlivá sama o sobě. Firmy se snaží odlišit od konkurence, a proto se již stává téměř standardem týden dovolené navíc, nebo různé formy pojištění či bonusů.

Jaké technické obory byste doporučila studovat středoškolákům a vysokoškolákům, aby byly po absolvování perspektivní pro firmy ve vašem regionu?
Studiem technické VŠ nebo SŠ většinou člověk neudělá chybu v jakémkoli oboru, ať už jde o strojírenství, elektroniku nebo plasty. Důležité je, aby se zároveň snažil získat i praxi, a to jak formou brigády při studiu nebo třeba přípravou diplomové práce u konkrétní firmy. Většinou to bývá tak, že ti schopní mají velkou šanci, že jim podnik rovnou nabídne práci, pro ty nejlepší jsou dokonce připraveny i různé finanční pobídky. Zajímavé to je ovšem i pro ostatní studenty, minimálně tím, že získají kvalitní praxi, kterou pak mohou uvést ve svém životopisu a následně zúročit.
 

 
Publikováno: 30. 3. 2015 | Počet zobrazení: 1364 článek mě zaujal 320
Zaujal Vás tento článek?
Ano