CES 2015: Přichází konec analogové éry?

Technologické firmy se snaží každý rok přijít s nějakým lákadlem, které by upoutalo zájem. V posledních letech to byly např. 3D televizory, TV přijímače s ultravysokým (UHD) rozlišením či poslední hit - prohnuté displeje, zázračné brýle google glass a jejich obdoby, či smart watches, neméně zázračné chytré hodinky a další nositelná elektronika. Nicméně ani jeden z těchto „trháků” uplynulých let zjevně nenašel zatím dostatečně vysokou odezvu u uživatelů a nepřinesl výrobcům očekávané přínosy. To ovšem neznamená, že by skončily poté, co marketingová bublina rozvířená kolem nich (anglosasové mají pro to výraz „buzzword”, který tento cirkus charakterizuje) poněkud splaskla. Prostě spíše ještě z různých důvodů (obvykle vysoká cena, či nedostatek reálných aplikací, pro něž lze využít jejich přednosti) nenadešel jejich čas. Nicméně i tak dávají slušnou představu o tom, jakými cestami se ubírá myšlení výrobců, a co můžeme očekávat v příštích letech.

Prohnuté TV i mobily
Pokud jde o tradiční klasickou náplň veletrhu – mobily, TV a AV systémy – v letošním ročníku se zásadní technologická revoluce se nekonala, i když pár zajímavých technologických novinek se na CES 2015 objevilo. Např. technologie Quantum Dot, která k vytvoření barev používá různě velké nanokrystaly a dokáže tak vylepšit kvalitu LCD displejů - právě ta je nyní ve středu zájmu výrobců jako Samsung, Sony, Panasonic i LG, kteří ji chtějí využít ke zlepšení parametrů svých obrazovek, než se jim podaří překonat bariéru ve výrobě UHD OLED obrazovek nabízejících obraz ve vysokém rozlišení s dokonalou černou barvou, které však v kýženém velkoformátovém provedení zatím nezvládnou.
Samsung vsadil na vylepšení UHD zobrazení a představil technologii SUHD (super UHD). Předvedl 88” televizi JS9500 (úhlopříčka téměř dva a čtvrt metru) využívající ekologicky šetrnou nanokrystalovou zobrazovací technologii a inteligentní SUHD engine pro upscaling, který automaticky analyzuje jas obrazu, aby se při vytváření přesných kontrastů předešlo zbytečné spotřebě energie. Výsledný obraz nabízí mnohem tmavší místa než na konvenčních televizorech, zatímco světlé části obrazu jsou podle výrobce 2,5krát jasnější a s dvojnásobným počtem barevných bodů - poskytuje 64krát více barev. Nanokrystalové polovodiče přenáší různé barvy světla v závislosti na jejich velikosti a výsledkem je zobrazení nejčistších barev s nejvyšší světelnou účinností, která je nyní na trhu dostupná.
Móda zakřivených obrazovek, které byly hitem minulého ročníku, přetrvává, a přenesla se i do monitorů, které nabízejí obvykle formát 21:9. Přibylo UHD rozlišení – dokumentuje to např. nový 34” Samsung SE790C, s ultra-wide rozlišením (ULTRA-WQHD) a kontrastním poměrem 3000:1, nebo 33” IPS displej LG 34UC97, který nabízí zobrazení až 99 % barevného spektra Adobe RGB, či Dell U3415W (34”),  Philips BDM3490UC, nebo nové širokoúhlé zaoblené displeje od HP. Prohnutý dotykový OLED displej představila i firma Continental AG jako konstrukční novinku do automobilů např. pro integraci ve středovém panelu.
Trend zakřivení už dorazil i na mobily a nejde o chybu jako v případě poslední generace iPhonu, který se nechtěně formoval podle tvaru zadní kapsy uživatele, ale o záměr. S takovýmto prohnutým zařízením přišla firma LG, která představila druhou generaci svého mobilu G Flex2, pozoruhodného nejen 5,5” FullHD AMOLED displejem a tím, že jako první využívá nový plně 64bitový procesor Snapdragon 810, ale i regeneračními vlastnostmi materiálu, z něhož je vyroben zadní kryt telefonu, schopného zahladit případné škrábance. Podle výrobce mu na to stačí pouhých 10 sekund.
I když na CESu patří mobily, resp. především smartphony, k tradičním lákadlům, skutečných přelomových novinek se letos objevilo relativně poskrovnu. Výrobci si tradičně šetří své zásadní prezentace na únorový mobilní kongres v Barceloně. V Las Vegas se tak objevily spíše upoutávky věcí příštích, které se světu oficiálně představí až při této příležitosti. Souhrn přineseme v příštím vydání a jako malou „ochutnávku,“ snad jen nejtenčí smartphone s trojnásobným optickým zoomem na světě - ASUS ZenFone Zoom - zadní kamera disponuje kromě transfokátoru s 10 čočkami až 12násobným digitálním zoomem.

Směr internet věcí
Zajímavé bylo však vidět jak postupuje internet věcí – zejména do domácích spotřebičů a aut. Právě sekce „automotive“ letos tvořila podstatnou a možná i jednu z nejzajímavějších částí veletrhu. Podrobnější informace o tom najdete na str. 46, 47 v sekci automobilové techniky. Internet věcí a éra mezi sebou vzájemně komunikujících zařízení (částečně i díky nástupu cloudu) už několik let nabírá výrazně zesilující trend. Inteligentní pračky, chladničky, vysavače apod. tu byly ještě dříve, než se nové marketingové mantry zmocnil průmysl a stvořil Industry 4.0 předkládaný jako nová průmyslová revoluce digitálního věku.
„Analogový svět tak, jak ho známe, končí. Nastala éra digitalizace všeho. A klíčem jsou právě smartphony, které pomocí speciálních senzorů analyzují naše běžné denní aktivity - např. pomocí chytrých hodinek nebo nejrůznějších fitness náramků - a umožňují tak digitální zpětnou vazbu,“ uvedl šéf americké pobočky společnosti Bosch Werner Struth. Elektronika je tak rok od roku chytřejší, senzory se objevují ve stále více zařízeních a přispívají ke zdokonalení analytických schopností jednotlivých součástí inteligentní domácnosti. Přístroje se budou moci učit, co máte rádi, a co vám vyhovuje, a podle toho se vám přizpůsobí. Termostaty budou sledovat vaše teplotní preference a automaticky dopředu nastavovat teploty. V potaz přitom budou brát nejen předpověď počasí, ale třeba i to, jak často větráte. Význam nejrůznějších senzorů a jejich propojení s chytrými telefony se dramaticky znásobí prakticky ve všech oblastech lidské činnosti, od automobilů až po zahradní zavlažovací systémy.
Na internet věcí a inteligentní domácí spotřebiče se tak intenzivně hodlá zaměřit i Samsung, dominující zatím na posledních ročnících veletrhu hlavně v segmentu chytrých TV a mobilů. Jak uvedl šéf společnosti Samsung Electronics BK Yoon, od roku 2017 budou všechny televizory Samsung podporovat internet věcí (IoT) a během 5 let bude všechen hardware Samsung připraven na internet věcí (IoT-ready). Představil pokročilé senzory, schopné diagnostikovat okolí uživatele a nabídnout vhodné řešení nebo službu, jako např. trojrozměrný senzor, který zachytí sebemenší pohyb, nebo nyní vyvíjené čipy nové generace, jako např. vestavný čip „package on package” (ePOP) a Bio procesor, které jsou vysoce energeticky úsporné a dostatečně kompaktní, aby mohly být součástí celé řady zařízení, včetně mobilních a nositelných. Technologie bio-signal analýzy při propojení s chytrými telefony či nositelnou elektronikou pomáhá udržovat fyzické zdraví zákazníků. Díky sběru a analýze dat může např. pomoci zlepšit spací návyky. Firma vyvíjí i wellness platformu, která na základě kontroly okolí bude vylepšovat životní prostředí v domácnosti. Díky kompatibilitě zařízení s Androidem či iOS lze již nyní propojit automobily se smartphony. LG současně vyvíjí technologii Vehicle to Everything (V2X), která bude moci nabídnout ještě víc, a podporuje globální standard oneM2M, který propojuje různá elektronická zařízení prostřednictvím cloudu.
V chytrých TV se zatím nyní odehrává souboj operačních systémů. TP Vision uvádí druhou generaci televizorů Philips s operačním systémem Android (téměř všechny modelové řady televizorů této značky pro rok 2015 budou poháněné nejnovější verzí systému Android TV, který Google představil loni), ovšem na stranu Androidu, od něhož si Google sliboval průnik do světa televizí, se kromě Philipsu zatím přidal pouze Sharp a Sony. Samsung, hlavní dodavatel chytrých TV, bude pro své nové modely používat vlastní OS Tizen (nasadil je např. i v hodinkách Gear 2), původně vyvíjený pro mobily. Další z dominantních výrobců, konkurenční LG Electronics vybavuje své přístroje systémem WebOS, který převzal od HP, a Panasonic, původně další z kandidátů na Android vsadil nakonec na nekomerční Firefox OS vyvíjený v rámci open source projektu Mozzilla.

Hledání nových cest
Na veletrhu se prezentují i firmy, které jsou léta vnímány zejména jako dodavatelé technologií pro další výrobce, jako např. společnost Intel, která v Las Vegas představila 5. generaci procesoru Core a procesor vyrobený 14nm technologií s kódovým označením „Cherry Trail”. Ovšem firma, tradičně spojovaná především s výrobou čipů, které tvoří základ počítačů a jejich derivátů, hledá nyní cestu jak si udržet pozici mezi světovou technologickou elitou nejen na základě několika byť klíčových produktů, ale skutečného technologického lídra i v trendech budoucnosti. Proto investuje do různých projektů a akvíruje výrobce zajímavých a perspektivních technologií - posledním přírůstkem je např. investice přes půl miliardy Kč do firmy Vuzix, která vyvíjí počítačové brýle a další optická zařízení, nebo půlmiliardová investice do firmy GoodData, zaměřené na datové analýzy. V roce 2013 vytvořil Intel divizi nových zařízení a jeho investiční fond pak hledá firmy, které mohou hrát zajímavou roli v nových oblastech - vložil už 62 mil. dolarů do projektů spojených zejména s internetem věcí, nositelnými zařízeními, prací s daty apod. „V nové divizi si hrajeme se vším, co nejsou tradiční počítače či tablety. Když mluvíme o tom, že investujeme do nových typů zařízení, nemluvíme pouze o zařízení jako takových, ale rovněž o věcech, díky kterým tyto stroje mohou fungovat. Třeba technologie pro ovládání zrakem, senzory, nové možnosti napájení, nové generace baterií, rozpoznávání hlasu, bezdrátová komunikace, cloud či analýza dat,“ komentoval nové aktivity společnosti ředitel Intel Capital pro internet věcí a wearables, Rob Reuckert.
Asi o největší rozruch na veletrhu se však postaral konkurenční výrobce čipů nVidia, který na CESu představil výkonný procesor nové generace Tegra X1. Oproti předchozímu čipu K1 vyráběnému 28nm technologií nabízí 8jádrový 64bitový ARM procesor založený na 20 nm výrobním procesu až dvojnásobný výkon. Extrémní grafický výkon srovnatelný s moderními herními konzolemi dosahuje díky 256 jádrům. Nabízí např. podporu 4K videa při 60 snímcích za sekundu a 10bitových barvách, což zatím nedokáže žádný jiný čip a navíc je i výrazně úspornější než předchůdce i konkurence. Při maximálním výkonu dosahuje jeho spotřeba ca 10 W. Výrobce s ním počítá mj. právě do oblasti automobilní elektroniky.
Nositelná elektronika, neboli tzv. wearables, byla samozřejmě na veletrhu zastoupena rovněž v hojném počtu, ale už s menší euforií jako v minulých letech, kdy bylo toto téma téměř stěžejní částí veletrhu.
K zajímavým technologickým drobnostem, které však mohou mít časem značný význam, patřila i nová kamera Myris firmy EyeLock, která rozšířila rodinu biometrických zabezpečovacích systémů – zatímco dříve bylo rozeznávání pomocí oka výsadou drahých bezpečnostních systémů, Myris je prvním skenerem oční duhovky, který je určen pro široké spektrum uživatelů - včetně domácích - tedy aspoň těch, pro které je pořizovací cena 280 dolarů za bezpečí jejich dat přijatelná. Zařízení dokáže nejen zabezpečit data v počítači, ale zároveň také automaticky vyplňovat přihlašovací údaje ve formulářích na webových stránkách.

Čas dronů
Jedním z ústředních témat, kolem nichž se točil letošní ročník veletrhu CES, byly drony (automatické bezpilotní stroje) a koptéry (řízené poletuchy s názvem odvozovaným podle počtu vrtulí, jež je pohánějí), které, jak se zdá nyní prožívají svůj nastupující boom. Nejsou úplnou novinkou, na CES se prezentovaly už během posledních let, ale teď zřejmě podle všeho přichází jejich čas. Analytici prognózují, že právě letošní rok bude významným milníkem v nástupu dálkově ovládaných bezpilotních systémů, který avizuje miliardový byznys. Podle výzkumu společnosti CEA, která veletrh CES pořádá, by už letos měl vzrůst zájem o bezpilotní systémy určené pro běžné spotřebitele více než dvojnásobně (o 55 %), a výrobcům tak přinést příjmy cca 130 mil. dolarů (ca 3 mld. Kč). Rámcově by měl trh s drony dosáhnout během následujících 5 let hodnotu přesahující miliardu dolarů.
Na trhu by se letos měly objevit hned desítky nových létajících zařízení a řada z nich se představila právě na veletrhu prostřednictvím firem zabývajících se výrobou těchto zařízení, mezi něž patří např. Air-Dog, iRobot, Squadrone, Trace, DJI, Ecovacs či Pelican Products. Většinou šlo o stroje určené pro fotografování a pořizování videa z ptačí perspektivy. U nich se na rozdíl od nových televizních technologií, které zatím dostatek svých příznivců nenašly, sešly příznivé okolnosti: dostatečná, dobře zvládnutá vyspělost technického řešení a přijatelná cena, za kterou si svého létajícího robota s kamerkou nabízející skvělý obraz, může pořídit už téměř kdokoli - z řad běžných občanů vyspělých zemí, kteří se nemusejí starat o to, jak si vydělají nějaké peníze.  /joe/
 

Publikováno: 3. 3. 2015 | Počet zobrazení: 2734 604